Vodáci žádají informace o upouštění přehrad. Nedávají pozor, zní z Povodí

  6:54
Vody v řekách je letos hodně. A když ještě vodohospodáři pošlou další, může jít o život. Vodáci by uvítali „echo“ o spuštění vodních elektráren a upouštění přehrad, ale Povodí Moravy vzkazuje, že rozhodnutí o vyplutí je jen na nich. Dostupných informací prý dává dost, jen je musejí sledovat.

Nehody vodáků jsou letos hodně časté. Jeden například zemřel v nemocnici poté, co se jeho loď převrátila na jezu ve Velké nad Veličkou.

Podobná tragédie se málem stala i poslední červnový týden u jezu Tasovice na Znojemsku. Tonoucího muže ale naštěstí vylovili hasiči a předali záchranářům. Podle vedoucího znojemských vodáků Davida Grose se ale obdobným nehodám dá předejít.

„Primární příčina byla v tom, že se z hodiny na hodinu zvedl průtok přibližně o trojnásobek,“ napsal na svém facebookovém profilu s tím, že by o nenadálém zvyšování hladiny řeky mělo vodácká centra informovat Povodí Moravy.

„Bohužel vůle není. Vodáci na řece se tak z ničeho nic mohou dostat do problémů, přitom by stačil jediný mail ze strany správce toku a my už bychom převážnou část vodáků dokázali informovat,“ míní Gros.

V den zmíněné nehody přitom měly potíže i další tři lodě, kterým museli lidé z vodáckého centra pomáhat. Stalo se to poté, co z Vranovské přehrady pustili 45 kubíků a voda „vyskočila“. „Netušili jsme, že začnou odpouštět, a v tom je ten zásadní problém – tato nenadálá zvednutí hladiny, co ovlivňuje člověk, a ne příroda,“ apeluje Gros.

Nesledovali průtok 14 hodin, zní z Povodí

Povodí Moravy ovšem argumentuje, že ho přístup některých provozovatelů velmi udivuje, zodpovědnost za informování a poučení o bezpečnosti klientů, kterým půjčují vodácké vybavení, totiž mají právě oni. A faktem je, že vodohospodáři informace zveřejňují na svém webu a jsou přenášeny i na vodácký web raft.cz a spolecnamorava.cz.

„Pokud provozovatel centra neupozorní své klienty, že již čtvrtý víkend po sobě probíhají na mnoha místech našeho území přívalové povodně a vydatné deště, kvůli kterým dochází ke zvyšování odtoků z vodních nádrží nebo i zvýšeným průtokům na přítocích řeky, pak je otázkou, zda on sám nepochybil,“ říká mluvčí vodohospodářů Petr Chmelař.

Povodí navíc zpochybňuje onu popisovanou změnu výše hladiny „z hodiny na hodinu“.

„Postupová doba mezi Vranovem a Znojmem činí přibližně deset až dvanáct hodin, z nádrže Znojmo do Krhovic přibližně další čtyři hodiny. Situace svědčí o skutečnosti, že více než 14 hodin nikdo z vodáckého centra nesledoval stav průtoků na Dyji. Byl zde tedy dostatečný čas na to reagovat a na vodu nikoho nevysílat. Z našeho pohledu jde jednoznačně o nezodpovědný přístup provozovatele,“ dodává Chmelař.

Zároveň apeluje na vodáky, aby si vyžádali od provozovatelů půjčoven a vodáckých center informace nejen o aktuálním stavu na řekách, ale také o nebezpečných místech a dalších rizicích.

Na tasovický jez sami znojemští vodáci nijak neupozorňují. A i když je Dyje na Znojemsku považována za klidnou řeku vhodnou pro začátečníky a rodiny s dětmi, nebezpečné mohou být i meandry Dyje pod Krhovicemi. Pokud tam jsou větve, silný proud je schopen pod ně člověka natlačit.

Tábořiště pod vodou

Topící se muž nebyl zákazníkem Vodáckého centra Znojmo. A jeho vedoucí Gros pak svá slova o primární příčině nehody pro MF DNES mírnil – šlo prý pravděpodobně o neznalost a nezkušenost zahraničního vodáka, případně přecenění sil, a skokové navýšení průtoku, kterého si nemusel všimnout, bylo dalším negativním aspektem.

Gros říká, že by po apelu od Povodí mohli informovat většinu lidí na vodě. O grafech na webu ví a uznává, že je nesledují pořád a ani každý den vodohospodářům nevolají.

„Povodí je ale státní podnik a z jejich strany by to měla být veřejná služba. Odtok z Vranova nám dokáže říct spoustu věcí, ale když se náhle rozhodne, že je třeba hodně energie do sítě (řeku na Znojemsku dotuje Vranovská přehrada, na které je vodní elektrárna – pozn. redakce) a místo jedné dvou turbín to teče přes tři, jde o 45 kubíků. O zážitkové plavbě i pro méně zkušené vodáky mluvíme do 20 kubíků. Ale při dvojnásobku řeka nabere obrovskou sílu. Je to špatná regulace průtoku,“ stojí si za svým.

Bezohledné je to podle něj také vůči rybářům i živočichům – když měli naposledy zaplavené tábořiště v Krhovicích, museli pak naházet desítky ryb zpátky do vody.

„Je škoda, když se atraktivní část řeky zaplaví večer“

Varování od vodohospodářů, že pustí vodu, by uvítala i Stanislava Dědová z Půjčovny Dyje v Břeclavi.

„Neodhadnu, za jak dlouho voda přijde do místa, kde aktuálně jsem. Na jaře se mi stalo, že pouštěli vodu do lužních lesů, takže o hodně navýšili průtok, a já o tom nevěděla. Stačilo napsat, jaký průtok plánují pustit,“ podotýká s tím, že dosud ani nebylo moc co sledovat – vody bývalo málo. „Teď je úplně jiný stav než x let dozadu,“ dodává.

I podle předsedy vodáckého oddílu v Brně Davida Fojtíka může při náhlém zvýšení stavu vody nastat problém.

„Tyto informace chybí a může to vodáky zaskočit,“ říká. I on si myslí, že se dá vylepšit komunikace a koordinace vypouštění přehrad. „Určité přizpůsobení termínu a informování by umožnilo využití různých nucených manipulací ke splutí řeky vodáky. Je škoda, když průtok z nuceného proplachu nebo odpouštění dorazí na atraktivní část toku v deset večer,“ poukazuje.

Naopak František Ondruš z přístaviště U Jezu na Hodonínsku, kde provozují půjčovnu a plavbu, nevidí v informování od správce toku účelnost. Předání informace je totiž jen jedna stránka věci.

„Je to i o vyhodnocení situace, bezpečnosti, zkušenostech a hlavně selském rozumu, protože mnoho lidí ani informace nerespektuje, nevěnuje jim pozornost. Jinak řečeno, každý strůjcem svého štěstí,“ říká Ondruš.