Po rozšiřování modrých zón se do jejich lokality začali stahovat řidiči mířící do centra města, kteří nechtěli platit za parkování. Kromě nich řadu stání zabrali na celý týden vysokoškolští studenti.

Rezidenti z Trýbovy ulice schované za Úvozem na území Brna-střed tak těžko před svými domy hledali volná místa pro svá auta. K řešení složité situace se nabízely dvě varianty: rezidentní parkování, nebo regulace vjezdu do vnitrobloků. Místní se nakonec přiklonili k té druhé.

A zatímco radnice i mnozí obyvatelé si opatření, které od předloňského září umožňuje vjezd pouze po vyřízení povolení, pochvalují, najdou se také kritici. Třeba Stanislav Steiner vedl proti tomuto systému od jeho spuštění tvrdý boj, při němž se marně obracel na politiky i úředníky.

„S touto nehoráznou blbostí je spokojeno jen pár jedinců, pro které je nejdůležitější parkování auta a nic víc je nezajímá. Anebo nedomýšlí důsledky. Nikdo k nim nemůže přijet – rodina, přátelé, řemeslník, případně ani lékař. Jsou zde i garáže, ke kterým si jejich majitelé musí zaplatit průjezd,“ zlobí se Steiner, jemuž kromě bytu ve vnitrobloku patří také podzemní garáž.

Zatímco obyvatelé z modrých zón si mohou zdarma vyřídit 200 parkovacích hodin ročně pro návštěvy a o víkendu rezidentní parkování neplatí, u regulace vjezdů do vnitrobloku žádné z těchto zjednodušení nefunguje. V případě příjezdu řemeslníka nebo třeba při stěhování je nutné si za 200 korun dojednat jednorázové oprávnění, k němuž je nutné doložit smlouvu či objednávku a technický průkaz vozu. „Co se týče návštěv, ty mohou zaparkovat v okolních modrých zónách, například na ulici Úvoz,“ vzkazuje pak místostarosta Brna-střed pro dopravu Zdeněk Machů (ANO).

Krátkodobá stání? Jen někde

Podle něj padla u Trýbovy volba na vnitroblokovou regulaci kvůli tomu, že při vyznačení modrých zón hrozil značný úbytek parkovacích míst. „Pro Trýbovu byly modré čáry zkušebně nachystány a projekty jsme pak představili lidem na projednání, kam byli všichni pozváni. Většinově na něm souhlasili se zřízením regulace ve vnitrobloku právě kvůli obavě z velkého poklesu stání,“ přibližuje Machů. Podle tehdejších odhadů by jich zaniklo okolo padesátky.

Trýbova je proti ostatním třinácti vnitroblokům s regulací v Brně specifická právě tím, že v ní bylo možné kompletně namalovat modré čáry. I když na magistrátu aktuálně vzniká jejich nová projektová dokumentace, podle Machů není ve hře, že by nahradily současné opatření.

Jeho funkčnost dokládá tím, že na radnici dorazily řádově jen jednotky nespokojených hlasů. „Také na magistrátu evidujeme pouze několik stížností. Reálně se situace ve vnitrobloku zlepšila,“ oznamuje rovněž Anna Dudková z magistrátu.

Omezení vjezdu do vnitrobloků se v Brně rozšíří, místní si to pochvalují

Podobně jako v Trýbově přitom označují příjezd řemeslníků za potíž i v dalším vnitrobloku s omezením, a to vedle ulice Pod Kaštany v Žabovřeskách. „Problém se týká i dovážkových služeb nebo taxi. V okolí jsou parkovací místa v modrých zónách, takže se dá věc vyřešit. Ale když potřebujete řemeslníka akutně, je to horší,“ upozorňuje žabovřeský starosta Filip Leder (KDU-ČSL) s tím, že by ve vnitrobloku uvítali vyčlenění několika míst právě třeba pro dovážky.

Situaci tam může podle brněnského radního pro dopravu Petra Kratochvíla (ODS) ulehčit vytvoření krátkodobých stání. „Tento vnitroblok je legálně průjezdný a je tedy součástí běžné komunikace,“ podotýká. Platí to však pouze pro část, kde fungují modré zóny. V části uzavřeného prostoru jsou jen účelové komunikace znemožňující jejich nakreslení. Na takových místech nejsou běžně vyznačena parkovací stání a nelze proto vytvořit ani ta krátkodobá, což se týká naprosté většiny regulovaných vnitrobloků.

Předčasně odhalené značky

Těch je po Brně čtrnáct, kromě Brna-střed a Žabovřesk také v Králově Poli, kde by uvítali zdokonalení systému. „Ideální by bylo zavést automatické skenování registračních značek při vjezdu do vnitrobloku, ovšem toto řešení je finančně náročné,“ uvědomuje si místostarostka Králova Pole pro dopravu Zuzana Olga Artimová (ANO).

Modré zóny v Brně fungují pět let, regulace míří už i na velká sídliště

Od 4. března se po dlouhodobém čekání přidá do regulovaného režimu i pět uzavřených prostor na území Brna-sever. Omezení se dotkne rezidentů z Provazníkovy, Merhautovy nebo Jugoslávské. Značky už jsou několik týdnů na místě a jistou chvíli už paradoxně platily i přesto, že magistrát v té době ještě ani nezačal vydávat oprávnění. K zakrytí došlo až po zalarmování místní radnicí.

Pracovníci Brněnských komunikací přitom podle mluvčí Vladimíry Navrátilové značky instalovali na základě povolení ze začátku loňského prosince. Učinili tak v rámci své „okurkové“ sezony.

„Informovat radnici o termínu uskutečnění prací nejsme povinni, dotčený úřad městské části platné stanovení obdržel rovněž. Naše pochybení lze spatřovat pouze v tom, že značky nebyly překryty ihned po instalaci, avšak je nutno přihlédnout také k tomu, že nešlo o práci jednodenní, ale byla rozvržena do několika dnů,“ vysvětluje Navrátilová.