„To je pozitivní jev, ale je třeba mít na paměti riziko křížení se psy, které hrozí u nás i v jiných zemích. Je potřeba co nejrychleji přijmout jasná a praktická vodítka, jak tomu předcházet,“ upozorňuje Miroslav Kutal, expert na velké šelmy Hnutí Duha a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity. Jak podotýká, v Česku už byl kříženec vlka se psem zachycen v létě 2016 u Rumburka na Děčínsku, v dubnu následujícího roku ovšem beze stopy zmizel.

Na studii, publikované v časopise Biological Conservation, se podílelo 37 odborníků z 34 evropských institucí. Kolik evropských států se zkoumalo?
Jednalo se o téměř všechny větší země, kde žijí vlci, tedy ty s výjimkou ostrovních států. V oblastech jako Ukrajina nebo Bělorusko jsou vlci taky, ale náš výzkum tam neprobíhal.

6 fotografií

Dochází ke křížení vlků a psů ve větším měřítku?
Případy hybridizace zaznamenány byly, ale přesná míra zkoumaná nebyla. Zatím je to všude relativně nízké, není to tak, že by půlka vlků byli kříženci. V Česku to byl jeden případ, v Německu jich jsou jednotky. Trošku častější je to v jižní Evropě, třeba v Itálii, kde volně pobíhající psi nejsou regulováni a i vlků je tam podstatně víc. Jedním z problémů je také vůbec definice toho, co je hybrid, protože každý stát to vnímá trošku jinak. A genetické nástroje, které to mohou zodpovědět přesně, nejsou vždy využívány.

Proč je křížení pro vlky rizikové?
Nevíme přesně, co to může způsobit. Pokud by k tomu docházelo opakovaně ve větší míře, tak by mohly psí geny přinést vlastnosti, které u divokých vlků normálně nejsou. Mohli by být méně ostražití a plaší, tím pádem by se častěji dostávali do konfliktu s lidmi. Mohla by být ovlivněna jejich schopnost lovit si kořist, což by ohrozilo jejich přežití ve volné přírodě. Možností je víc, proto je snaha zabránit vnášení psích genů do populace volně žijících vlků, aby selekce probíhala na základě přírodního výběru bez hybridizace s domácími zvířaty.

Jak a u kterých psů ke křížení dochází?
Pokud vlci narazí na psy ve svém teritoriu, tak je považují za vetřelce a běžně je zabíjejí. K páření dochází v období páření vlků, což je v průběhu ledna, kdy se tolik psů a vlků třeba v našich podmínkách ve volné přírodě nepohybuje. V úvahu přicházejí větší psi, nejčastěji to je německý ovčák, který je anatomicky vlkovi blízko, ale můžou to být i jiná plemena. Ovšem není to tak, že by se kterýkoliv pes, který se vyskytne v přírodě, s vlkem potenciálně zkřížil.

Ve studii jste zmínil, že by se ve snaze zabránit křížení mělo vycházet z opatření v Severní Americe. Jak tam postupují?
Tam neřeší přímo problém hybridizace vlka se psy, ale s kojoty. A jejich přístup spočívá v eliminaci hybridů, které se vyskytnou, a eliminaci jedinců, kteří se na ní můžou podílet. U nás se to týká psů, ti volně pobíhající by se měli co nejvíc eliminovat. A pokud se vyskytnou hybridi, tak by se měli odstranit nebo minimálně sterilizovat, aby se nepodíleli na reprodukci.

Taková pravidla tedy zatím v Česku a Evropě nefungují?
U nás je legislativně komplikované se k něčemu takovému domoct. Není tady žádný tým, který by v případě výskytu hybrida mohl vyjet a vyřešit to. Ani monitoring tady není na takové úrovni, to je třeba určitě zlepšit. Aby v případě, kdyby se vyskytl nějaký podezřelý jedinec, tu byli lidé, kteří by měli čas a mohli v terénu jednat.

Také ovšem upozorňujete na riziko, že se potenciální kříženec vlka se psem stane lovnou zvěří...
Nemělo by to být tak, že každý podezřele vypadající vlk je automaticky považovaný za křížence a bude se střílet. Mělo by to probíhat v koordinaci s ochránci přírody, kteří toho jedince posoudí třeba odběrem vzorků trusu, vystopují a nejlépe odchytí. V Německu to mají zvládnuté o trochu líp, u takového jedince dojde k usmrcení nebo se dá do nějakého chovu. I když to u zvířata žijícího ve volné přírodě také není ideální varianta.

Znamená rostoucí počet vlků nebezpečí pro člověka?
Jediný konflikt je s hospodářskými zvířaty. Vlci můžou napadat ovce, kozy nebo telata a tam je potřeba, aby chovatelé v oblastech, kam se vlci rozšiřují, používali lepší preventivní opatření - třeba elektrické ohradníky nebo pastevecké psy. Na to dlouho lidé nebyli zvyklí, většinou se to nedělá, proto se snažíme pomáhat chovatelům, aby tato opatření zaváděli ještě dřív, než vlci přijdou, aby těch konfliktů bylo co nejméně.

Kde jich je v Česku nejvíc?
Nejvíc škod je na Broumovsku nebo v severních Čechách v oblasti Lužických hor. Tam jsme v minulosti pomohli jedné chovatelce, které jsme dovezli pasteveckého psa ze Slovenska a od té doby nemá škody. Řešení existují, jenom je potřeba jim věnovat nějaké peníze a čas. A stát zatím tato preventivní opatření dostatečně nepodporuje.

V čem jsou naopak vlci užiteční?
Mají hlavně pozitivní dopad na populace divokých kopytníků. Třeba divoká prasata jsou na většině území přemnožená a predátor je může pomoct trošku zregulovat, čímž aspoň částečně nastolí přírodní rovnováhu, která tady byla narušena.