Pod rukama tří mužů z rodu Šťastných – Antonína a jeho synů Marka a Davida – se Chateau Valtice – Vinné sklepy Valtice úspěšně rozrůstá už přes čtvrt století. „Pád železné opony udělal skutečně hodně i pro rozvoj vinařství a dnes lidé trochu zapomínají, co bylo před tím,“ říká ředitel pro marketing a strategii David Šťastný.
Porevoluční počátky asi nebyly jednoduché, viďte?
I když se u nás dělala špičková vína i před rokem 1989, technologicky naše vinařství logicky zaostávalo proti těm světovým. Investiční možnosti byly zkrátka omezené. Můj otec se třeba o řízeném chlazeném kvašení učil ve škole už v 60. letech. Nikdy ho však neviděl. Proto v první polovině 90. let vinařství okamžitě investovalo do modernizace výroby vína a mimo jiné do reduktivní technologie výroby vína, zrání vín v nerezu, řízeného chlazeného kvašení a podobně. Nikdy jsme neměli žádného zahraničního investora a zaplať pánbůh ani žádného úspěšného „nájezdníka“, který by „tuneloval“ naše vinařství. Ne každému moravskému podniku se to podařilo, ale těmto tlakům jsme odolali, respektive si nezávislost vybojovali. Takže jsme se mohli soustředit na výrobu vína, modernizaci a budování vinařství. Táta vždycky zdůrazňoval, že můžeme prodat o tisíc lahví vína méně, ale vlastnická nezávislost je klíčem k dalšímu rozvoji rodinného vinařství.
Takže jste nedávno oslavili čtvrtstoletí od privatizace vinařství.
Ano, před dvěma roky to bylo už 25 let, i když táta v našem vinařství pracuje celý život již od roku 1966. Předloni jsme zároveň otevřeli naši Vinařskou stodolu s podzemním chrámem vína, která získala i zvláštní architektonické ocenění Stavba Jihomoravského kraje. Stavbě jsem se věnoval téměř deset let.
Stodola s chrámem vína byla i ve finále soutěže Stavba roku. Jak se jí daří v běžném provozu?
Funguje výborně. Stodola citlivě navazuje na architekturu našeho vinařství, které na tomto místě v 17. století vybudovali Lichtenštejnové. Při její stavbě jsme používali staré technologické postupy a tradiční stavební materiály jako kámen, cihlu, dřevo doplněné o kovářské prvky. Vše je citlivě zakomponováno do krajiny a ctí symetrii a principy posvátné geometrie, podle které se před stovkami a tisíci lety stavěly chrámy a katedrály. Tedy místa, kam chodili lidé mimo jiné odpočívat a čerpat energii. Možná i to je důvod, proč se zde lidé cítí dobře a vrací se sem. Každou sobotu máme ve sklepě cimbál a je plno.
Rádi si hrajete se symboly, uprostřed podzemního sklepení máte skleněnou pyramidu. Proč?
Na první pohled jde jen o takový drahokam uprostřed kruhové rotundy, nebo, chcete-li, oltář uprostřed chrámu vína. Nad ním je okulus jako takzvané „boží oko“ symbolizující spojení pozemského s vesmírem. Pyramida je jedním z nejstarších symbolů, které se taktéž objevují v chrámech a katedrálách na všech kontinentech. To však nebyl jediný důvod. Je prokázáno, že pyramidy v sobě koncentrují jistou energii. Význam slova „pyramidos“ ostatně znamená „oheň uvnitř“. Většina vědců se shoduje, že přijímají sluneční energii vrcholem pyramidy dovnitř a zároveň při správném severo-jižním nastavení akumulují zemskou elektromagnetickou energii.
Co to má společného s vínem?
Tato energie má blahodárný pozitivní účinek na rostliny, semena rostlin, plody, organismy včetně lidí a také na víno. Několik studií nejen francouzských vinařů tvrdí, že vína, která ležela minimálně šest měsíců v pyramidě, vykazují známky vyšší kvality než stejná vína umístěná mimo pyramidu. I naše vinařství se této problematice věnuje více než deset let, testujeme rozdílnost vín zrajících pod pyramidou a naše výsledky jsou shodné se závěry našich kolegů.
Jakým způsobem to testujete?
Samozřejmě na lidech. Necháváme je srovnávat stejná vína zrající pod pyramidou s těmi zrajícími mimo pyramidu. V dotazníku pak popisují, jaké to které víno je. To z pyramidy v osmdesáti procentech popisují jako jemnější, sametovější a harmoničtější.
Chateau Valtice
|
Chrámem vína a Vinařskou stodolou ale vaše stavební plány nekončí. Co chystáte?
Připravujeme výstavbu nového nadzemního sklepa se zděnými arkádami, který bude propojen s Křížovým sklepem a zároveň nadzemním výstupem na vyhlídku nad Křížovým sklepem, odkud je nádherný výhled na valtický zámek i Reistnu. Pod vinařstvím tak vznikne unikátní labyrint sklepů spojující chrám vína a Vinařskou stodolu na straně jedné a na druhé straně vyústí na nádhernou vyhlídku na Valtice. Srdcem všeho je a po staletí byl Křížový sklep.
Jakým způsobem se dá propojit sklepení s vysoko položenou vyhlídkou?
Obrovským točitým schodištěm. V řezu to vypadá jako rozhledna v zemi.
Dnes máte zhruba 620 hektarů vinic. Tím jste v tuzemsku největším pěstitelem révy. Změnily se i vinohrady za to čtvrtstoletí, co o ně pečujete?
Reagujeme při výběru odrůd i na stále teplejší podnebí na jižní Moravě. Do výsadeb tak přibyly jižní odrůdy, které se pěstují kolem Středozemního moře, ale také odrůdy známé v Jižní Americe, Argentině nebo Chile. Rádi cestujeme po světových vinařstvích a inspiraci z nich pak přenášíme k nám. Navíc hrozně rád bořím mýty o tom, že na Moravě nejde udělat světové červené víno. Jde. Z tradičních jižních odrůd tak máme ve výsadbách například Petit Verdot, Cabernet Franc již čtvrtým rokem v plodnosti. Nově pak Tempranillo, Syrah, Carmenere nebo Malbec. Věnujeme se i výsadbám takzvaných PIWI odrůd. Tedy odrůd vhodných pro výrobu biovína. Většinu však pochopitelně tvoří moravské a evropské odrůdy. Vedle toho se věnujeme bio zemědělskému hospodaření a máme i vlastní včelstva, která sbírají nektar v Podpálaví, z něhož potom děláme med.
Co vás na vinařině nejvíce baví?
Rozmanitost a lidé, kteří mají skutečně pozitivní vztah k vínu a umí si dobré víno užít.