Několik let ve Veverských Knínicích na Brněnsku chyběl obchod, před rokem se tam proto podnikatel Adam Dostál pokusil prorazit s konceptem bezobslužné prodejny,ve které mohli lidé nakoupit třeba i o půlnoci. Před pár měsíci ho ale musel zavřít, zájem nebyl dostatečný.
„Průměrná útrata byla 120 korun, to je velmi málo,“ zdůvodnil Dostál. Narazil na to, že velké nákupy už lidé do vesnických obchodů dělat nejdou, mnoho z nich navíc jezdí za prací do větších měst a tam si nakoupí v supermarketech. A není sám.
Nízká výdělečnost je dlouhodobým problémem mnoha obchodů v malých obcích. Postupně jich kvůli tomu ubývá.
„Počet lidí v obci se obvykle příliš nezvyšuje, a i když chodí nakupovat, jsou zvyklí brát spíše to stejné dokola. Když vezmeme v potaz inflaci a rostoucí náklady, vychází z toho, že časem začne obchod prodělávat,“ vysvětluje Lukáš Němčík, mluvčí ze skupiny COOP, která patří k největšímu provozovateli malých obchodů na vesnicích.
I oni musejí některé obchody rušit. Před dvěma lety se to dotklo například několika obcí na Blanensku, do konce letošního roku stejný scénář čeká i některé znojemské pobočky. O podrobnostech zatím družstvo jedná. Kromě prodělečnosti je také problém s hledáním zaměstnanců.
„Mnoho lidí nemá zájem v podobném obchodě sedět od rána do večera,“ konstatuje Němčík. Podle Dostála je to přitom ale jediný model, který na vesnicích ještě může fungovat.
Samoobsluhy na jihomoravských vesnicích zavírají, drtí je ceny energií |
Osvojili si ho zejména vietnamští obchodníci, jejichž „večerky“ v mnoha obcích představují jedinou možnost nákupu. Kromě toho nabízejí zákazníkům atraktivní otevírací dobu sedm dní v týdnu, často do pozdních odpoledních hodin, nebo rozmanitější sortiment.
„Dalším důvodem, proč nebyl o bezobslužný obchod u nás ve Veverských Knínicích takový zájem, bylo otevření právě vietnamského obchodu. V porovnání s bezobslužným obchodem toho nabízel více, a tak ho lidé často preferovali,“ odůvodňuje starostka Zuzana Armutidisová (nez.).
„Dotace? Co to je?“ Vietnamští obchodníci zachraňují malé vesnice a poradí si |
To potvrdili i dva mladíci, kteří před „večerkou“ vysedávali. „Určitě sem chodilo více lidí. Třeba děti, které většinou nemají karty, a tak v bezobslužném nakoupit nemohly,“ vysvětluje jeden z nich. Za to, že tu obchod je, jsou rádi, dříve si totiž museli udělat asi dvoukilometrovou procházku do vedlejší vesnice. Přímo vietnamští prodavači se však s redaktorkou iDNES.cz nechtěli bavit.
Podobně zachraňují vietnamské obchody i mnoho dalších vesnic. Příkladem jsou třeba Lažany na Blanensku, kde právě před dvěma lety COOP zavřel. Než si prostory Vietnamci pronajali, museli si celý rok místní bez prodejny poradit.
I bez obsluhy to může fungovat
Jinde takové štěstí neměli, třeba v nedalekém Krhově není kde nakupovat. „Lidé si tu na to ale zvykli, rozšířily se i online dovážkové nákupy a navíc máme velmi dobře dostupné autem třeba Boskovice,“ zmiňuje starosta Václav Alexa (nez.).
Některé obce se s tímto stavem nesmířily a hledaly alternativu. Holštejn na Blanensku například provozuje vesnický koloniál, zatímco nedaleké Vísky v roce 2023 otevřely bezobslužnou prodejnu. Narozdíl od Dostála si koncept chválí. „Myslím, že to je úspěšný projekt. Lidé to využívají, dokonce k nám jezdí i z okolních obcí,“ popisuje starosta Stanislav Kamba (KDU-ČSL).
Právě bezobslužné prodejny vnímá Němčík jako jeden ze způsobů, jak pomyslným popravám obchodů zabránit. V COOP jsou jejich průkopníky, na jižní Moravě první otevřeli v Lednici před dvěma lety.
„Pokud se jedná o zcela bezobslužný obchod, dokážeme snížit náklady o mzdy zaměstnanců. Často ale fungují v hybridním módu, při kterém zachováme standardní otevírací dobu s prodejcem a teprve pak funguje bezobslužně.Tím sice náklady nesnížíme, ale dokážeme alespoň nabídnout atraktivní otevírací dobu a vyrovnat se konkurenci,“ vysvětluje Němčík. S rozšiřováním mají v plánu pokračovat.
Obchod bez prodavače díky dotaci
Na vybudování bezobslužné prodejny mohou jihomoravské obce od letoška získat od Jihomoravského kraje dotaci až 250 tisíc. Tato možnost doplnila dotační program na udržení obchodů, který nabízí už od roku 2018. „Doposud v něm mohly o maximální částku 100 tisíc žádat všechny obce do 750 obyvatel s jednou prodejnou potravin,“ přibližuje mluvčí krajského úřadu Alena Knotková.
Za tu dobu kraj vyhověl 641 žádostem částkou více než 31 milionů. Podobnou možnost nabízí i ministerstvo průmyslu a obchodu v programu Obchůdek 2021+.
COOP otevře padesát nových automatizovaných obchodů, pomohou obce i banka |
Právě spolufinancování obcí, ať už na základě dotace, či vlastního rozpočtu, je podle Němčíka další cestou k zachování jednot. Například Znojmo takto jednorázovým příspěvkem 150 tisíc korun zachránilo pobočky v místních částech Hradiště a Konice, které byly adepty na blížící se redukci v okrese.
Kromě toho zkouší COOP také rozšiřovat služby a přilákat víc zákazníků. „Otevíráme pobočky, které prodávají vybraná léčiva, takže částečně suplují lékárny. Jiné nabízejí možnost nabíjení nebo třeba kaváren. Snažíme se z obchodů dělat zároveň i centra dění,“ uzavírá Němčík.