Ve vedrech, jaká před pár dny panovala, to přijde obzvlášť vhod. „Bude to super. Komfortní a užitečné zároveň. Přece jen my máme omezenou otevírací dobu,“ oceňuje spolumajitelka kavárny Piknik Box Magdalena Grolichová.
Počet napajedel na území Brna v příštím roce přesáhne čtyři desítky, ve všech teče pitná voda. Ne všichni však tato zařízení vítají. V nedávné anketě magistrátu víc než polovina zapojených uvedla, že je spíš nevyužívá, mnozí ani nevědí, kde je najít.
Objevily se i výhrady, které Brňany od napití z těchto „fontánek“ přímo odrazují. „Bohužel se často setkávám se situací, kdy u pítek někdo vykonává osobní hygienu, což mě odrazuje,“ napsal jeden z účastníků ankety.
Dalším vadí nepravidelná údržba napajedel, časté výpadky provozu a nevhodný design, kdy voda stříká okolo a nejde jí napustit láhev. Objevují se i další pochybnosti.
„Jejich hygiena, zvláště některých, je vskutku tristní. Rád bych měl pítka na nádraží, v parcích, v ulicích a na významných místech, ale chci, aby byla čistá. Některá používají psi na močení a lidé na odhazování nedopalků,“ upozornil další obyvatel města.
Kvůli vandalům mimo provoz
O pítka, která se nacházejí zejména v parcích, se starají pracovníci Veřejné zeleně města Brna (VZMB). „Provádíme u nich pravidelnou údržbu, bez ní to nejde. Omýváme je nebo postříkáváme vodou, aby byla čistá. Některá také každoročně natíráme,“ přibližuje Marie Gogová z VZMB, která má pod sebou Lužánky, Denisovy sady nebo Tyršův sad, kde se všude napajedla nacházejí.
To v posledním zmíněném parku však bylo nedávno mimo provoz. A nejedná se rozhodně o výjimku, protože pítka bývají terčem vandalů. „Například ukopnou tlačítka, jimiž se spouští proud vody. Je to podobné, jako když někdo kopne třeba do lavičky. Musíme pak shánět náhradní díly, což někdy není levné, protože historická pítka je mohou mít speciální,“ upozorňuje Gogová.
Pomalý průtok jako stopka pro „lupiče vody“, u pítka by čekali i několik hodin |
Několikrát do roka řeší vandalství na místech k osvěžení také radnice Brna-střed, jejíž pracovníci se starají o devatenáct zařízení. „Klasickým příkladem je počmárání či posprejování objektu nebo poničení ventilů,“ zmiňuje mluvčí městské části Michal Šťastný.
Ta se o pítka pravidelně stará hlavně před zimou a začátkem jara. Ve zbytku roku pak řeší kromě vandalismu také závady, nejčastěji dochází k ucpání odtoku či stržení ventilu.
Chystají se další
Vandalové si opakovaně vybírali k vyřádění například pítko na Staré osadě v Židenicích, které je mimo provoz už delší dobu. Tamní radnici totiž došla trpělivost a odpojila ho. „Furt bylo zničené, jeho neustálé opravování už jsme vzdali,“ přiznává místostarostka Jana Šťastná (nez.).
V městské části je tak aktuálně jediné veřejné místo s pitnou vodou, v psím výběhu za prodejnou Tesco v Bělohorské ulici funguje teprve od jara. „Stojí tam už roky, ale bylo takříkajíc na suchu. Abychom ho mohli připojit k vodovodnímu řadu, museli jsme se nejdřív domluvit s několika majiteli soukromých pozemků, přes které přípojka vede, což zabralo dva roky,“ přibližuje Šťastná, podle níž fungující napajedlo v půlce kopce pejskaři velice oceňují.
Bývalé trafiky v Brně teď voní kávou i pečivem, lidé jejich oživení vítají |
V posledních dvou letech přibyla tato zařízení na dalších sedmi místech Brna, v těchto případech vznikla coby součást projektu participativního rozpočtu Napij se! – pítka. „Jeho cílem bylo přispět k vybudování sítě pítek na veřejně přístupných místech, aby byla dostupná všem. A také přispět ke snížení množství PET lahví v ulicích a ke zdravějšímu životnímu stylu,“ oznamuje navrhovatelka projektu Terezie Liprtová.
Každé z nich vyšlo zhruba na 365 tisíc korun, kromě samotného zdroje vody je v nich místo pro napuštění láhve i misky pro psy. Lidé i jejich mazlíčci se takto mohou osvěžit například u polikliniky na Lesné, na okraji Schreberových zahrádek v Černých Polích, u Parku pod hvězdami na Kraví hoře nebo na Cacovickém ostrově v Maloměřicích. Starší pítka slouží hlavně v centru města, nechybí na náměstí Svobody, Jakubském náměstí, Zelném trhu, v České ulici či v parku na Moravském náměstí.
Při rozhodování o umístění nových může magistrát využít tipy od lidí zapojených do ankety. Kromě Björnsonova sadu by je uvítali u Šelepky, v parku pod Špilberkem i na Brněnské přehradě. Radnice Brna-střed s jejich instalací počítá při každé plánované revitalizaci parku. „Vhodně doplňují posezení a současně nejen v letních dnech poskytují lidem i zvířatům osvěžení,“ říká Šťastný s tím, že naposledy přibyla pítka na Žlutém kopci a Janáčkově náměstí.
