Magistrát totiž musí zajistit, aby společnost měla dost peněz alespoň na provozní výdaje, které se i v nynějším omezeném režimu pohybují v desítkách milionů za měsíc. A řešení? Ideálně rozprodej majetku, ve kterém zřejmě sehrají roli i městské firmy.
„Jde například o parcelu za pavilonem Z, která je vytipovaná pro stavbu multifunkční arény. Mělo by dojít k prodeji tohoto pozemku i okolní infrastruktury,“ míní náměstek primátorky a bývalý předseda představenstva Veletrhů Brno Jiří Oliva (ČSSD).
Plocha tak sice pořád fakticky zůstane městu, jen se oficiálně přesune z majetku jeho firmy přímo pod Brno. Majoritní vlastník tak dokáže snadno napumpovat do strádající společnosti potřebné peníze.
„Město tímto způsobem bude zachraňovat veletrhy,“ potvrzuje Oliva.
V úvahu podle něj přichází i prodej parkovacího domu u Bauerovy ulice, který pro změnu může přejít pod Brněnské komunikace. Opět by se tak jen přesouvaly peníze mezi městskými firmami.
„Prodej majetku je legitimní a zcela transparentní cesta,“ podotýká Oliva. Upozorňuje však, že musí jít skutečně jen o majetek, který výstaviště nezbytně nepotřebuje ke své veletržní činnosti.
Místo velodromu hotel?
Podle informací MF DNES se v tomto kontextu mluví i o velodromu, který výstaviště rovněž vlastní. Vedení Brna už několik let plánuje novou dráhu pro cyklisty v Komárově, tu stávající chtěla už minulá koalice zbourat a postavit na jejím místě hokejovou halu. Teď je tedy možné, že se parcela prodá.
Zájem už údajně projevil realitní magnát a miliardář Radovan Vítek, jehož společnost CPI před rokem od Veletrhů Brno koupila hotel Holiday Inn hned v sousedství. A Vítek by jej chtěl rozšířit.
„Rádi zvážíme každou zajímavou investiční příležitost, probíhající obchodní jednání však zpravidla nekomentujeme,“ reaguje mluvčí společnosti CPI Property Group Jakub Velen.
Vyjádřit se k plánům na prodej svého majetku odmítli i zástupci Veletrhů Brno.
„Závěry analýzy oficiálně neznáme, nebudeme to komentovat, protože nám to nepřísluší. Co by se mohlo nebo nemohlo teoreticky prodat, je otázka dalších analýz,“ říká mluvčí výstaviště Jaroslav Bílek.
Nicméně už před třemi lety minulé vedení Brna uvažovalo nad tím, že některé prostory obřího areálu využije jinak. Kromě velodromu či plochy za „zetkem“, o níž mluvil Oliva, se tehdy zmiňovala také budova bývalého divadla nedaleko hlavního vchodu či menší pavilony Brno a Morava.
„Jednou ze zvažovaných variant je sice i prodej majetku, ale nabízí se také další cesty k získání peněz jako například uzavírání smluv o veletrzích do budoucna,“ nabízí další recept náměstek primátorky Tomáš Koláčný (Piráti), který má v gesci majetek.
Náhradní využití se nenašlo
Také podle manažera ze společnosti Cyrrus Petra Pelce je zmíněné nalévání peněz do výstaviště velmi nevypočitatelné, protože není jasné, jak dlouho budou opatření kvůli koronaviru trvat.
„Nejlepší by bylo hledat alternativní využití. Musí být samozřejmě krátkodobé, aby šlo uskutečnit třeba během měsíce,“ navrhuje.
Podobně ještě před několika týdny mluvila i brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). „Věřím, že z analýzy vyjdou závěry o tom, co by se dalo na výstavišti dělat mimo rámec běžné veletržní činnosti,“ uvedla tehdy.
Analýza, kterou tento týden odborníci z Deloitte brněnským radním představili, však tuhle variantu vyloučila.
„Jeden ze závěrů je, že v krátkodobém horizontu neexistuje rovnocenný náhradní obchodní program pro výstaviště,“ oznamuje předseda představenstva Veletrhů Brno Tomáš Kratochvíl (ČSSD).
Podle jeho předchůdce Olivy uvažovali na výstavišti nad možnostmi různých elektronických sportů a her, to jim však experti nedoporučili. Mluví však o nutnosti překlenout kritické období a udržet firmu funkční. A také hledat, kde ještě ušetřit.
„Musíme nastavit úsporná opatření a žádat o podporu ze strany státu,“ hlásí Kratochvíl.
Po neúspěchu managementu výstaviště chce o kritické situaci jednat s vládou přímo vedení Brna. Pravidla omezující veletrhy považuje za diskriminační, zvlášť při pohledu na plná obchodní centra.
Podle ministerstva zdravotnictví to ale není možné srovnávat. „Rozdíl je ten, že na veletrhu lidé pobývají mnohem déle. Zároveň se nejedná o objekt každodenní potřeby, jako je tomu u obchodních domů,“ vysvětluje Kryštof Berka z tiskového oddělení resortu.