I mě jízda po chodníku štve, říká šéf firmy na sdílení kritizovaných koloběžek

Po červnovém odchodu konkurence zůstaly sdílené elektrokoloběžky firmy Lime v jihomoravské metropoli jako jediné. Provozovatel díky tomu zaznamenal nárůst uživatelů, zároveň však čelí nejistotě, protože radnice Brna-střed usiluje o vytlačení strojů z historického centra prostřednictvím zrušení parkovacích ploch.

„Jejich postoj je, jaký je. Věříme, že skrz nastavení pravidel dokážeme situaci držet pod kontrolou,“ reaguje Václav Petr, generální ředitel Lime pro Česko a Maďarsko.

5 fotografií

Jezdíte na sdílených koloběžkách i vy často, třeba denně?
Dalo by se říct, že ano. Když jedu s dítětem do školy, malý bere kolo a já koloběžku. Při cestě do práce ji kombinuji s MHD. Jinak bych na ní jel asi hodinu a půl. Záleží na destinaci, ale do tří čtyř kilometrů jezdím na koloběžce nebo kole pravidelně. Mám také auto, ale do města se ho snažím vytahovat co možná nejmíň.

Jednokolky zmizí z centra Brna až po prázdninách, koloběžky zpomalí a zůstanou

Považujete Brno za přátelské město pro koloběžky vzhledem ke snahám o zákaz vjezdu do centra a rušení parkovacích míst?
Považuji. Předtím, než Brno jako první přišlo s tržním řádem, nebylo moc míst, kde se dalo parkovat. Ale to se změnilo, momentálně máme okolo 600 parkovacích bodů. Brno vysílá signál, že má o mikromobilitu zájem. Když se bavím s vedením města či panem Gelnarem (cyklokoordinátor – pozn. red. ), uvědomují si potřebu mixu sdílených kol a koloběžek. Vnímají, že každý prostředek slouží jinému účelu. Koloběžky mohou být na kratší trasy, kola na trošku delší. Koloběžky mají nesporné výhody. Když prší, nemusíte sedat na mokré sedátko. V horku se nezpotíte, když jedete třeba na schůzku. Myslím si, že koloběžky do Brna patří.

Jaký je o vaše stroje zájem?
Obrovský, každý rok rosteme v počtu jízd. V roce 2024 zůstal počet uživatelů stejný jako v roce 2023, ale jízdy narostly asi o 16 procent. Představuji si to tak, že člověk využije naši službu jednou dvakrát a pak už si řekne: někam jedu a mohl bych využít koloběžku. Za minulý rok se v Brně najelo přes 155 tisíc kilometrů, což považuji za ohromný výsledek. Zároveň na základě dopočtu z dostupných dat odhadujeme, že se loni udělalo dokonce více jízd na sdílených koloběžkách než na kolech.

Je Brno v regulaci sdílených koloběžek přísnější než jiná města?
Všude, kde teď v Česku fungujeme, pracujeme s povinnými parkovacími místy s výjimkou Prahy. Ostrava měla od začátku 450, 500 míst, nedávno přidala dalších 60. Radnice se tímto směrem vydávají. Když se podíváme na ostatní evropská města, jsou taková, jež razí systém free float (odkládání koloběžek kdekoliv – pozn. red. ) a mají zákazové zóny, kde se nesmí parkovat. A nemusí to být jen města se širokými chodníky. Dejme tomu Řím jde – kromě malých oblastí s odlišným režimem – systémem free float. Říká tím, že chce, aby se lidé dostali co nejblíže své destinaci. Ne že zaparkují a pak musí dojít ještě třeba kilometr. Tím mikromobilita ztrácí smysl. Na stejném principu funguje hodně amerických měst, také velká část německých či celé Polsko kromě Krakova.

Sdílené elektrokoloběžky Lime, zaparkované v centru Brna. Odtud jim i kvůli neukázněnosti uživatelů při parkování hrozí vytlačení.

Na Brnu si pochvalujete společný přístup radnic díky práci cyklokoordinátora. Jak do toho zapadá Brno-střed, které je hodně proti koloběžkám a chce je zakázat?
Měli jsme s nimi několik jednání. Jejich postoj je, jaký je. My věříme, že skrz nastavení pravidel dokážeme situaci držet pod kontrolou. Vznik tržního řádu reguluje, kde parkují sdílená kola či koloběžky, z velké části se tak problém už vyřešil. Kdo ji nechá mimo parkovací bod, dostává upozornění, pak pokutu 250 korun. Někdy se stane, že má koloběžka nějaký defekt, jezdec spadne či se vybije baterka a člověk ji nechá mimo parkovací místa. To je součást systému.

Myslím, že městská část řeší samotnou jízdu, jež ale hrozně záleží na uživateli. Jestli jede na osobní nebo sdílené koloběžce, na kole, bojí se husté automobilové dopravy, nebo se při jízdě nebojí vůbec. Když se já osobně někde obávám, že mě srazí auto, raději ve výjimečných případech najedu na chodník, než abych riskoval na silnici. Občan se chová podle toho, jak to cítí. V centru jsme snížili rychlost, na rozdíl od soukromých vlastníků ji u nás lze regulovat. To jsou věci, na nichž dokážeme s městem spolupracovat a budeme rádi, když to bude pokračovat.

Aktuálně nastavený systém odkládání koloběžek na vyhrazená místa funguje podle vás dobře?
Vždy se najdou chyby, ale je otázka, jestli se díváme na procento problémových případů, nebo deset procent. Množství takzvaných terminovaných jízd, což znamená, že nebyly ukončeny správně s fotkou, se momentálně pohybuje kolem jednoho procenta, ať už je to někdo, komu se vybije baterka, případně neřeší pravidla nebo spěchá. Myslím si, že 99 procent bezproblémových je obrovský úspěch.

Za jak dlouho jste schopni odklidit špatně zaparkované koloběžky?
Když nám ji někdo nahlásí, reagujeme promptně do několika málo hodin. Záleží taky na lokaci, kde se náš člověk, který o koloběžky v daném místě pečuje, nachází. Ale vždy cílíme na nápravu do maximálně dvou tří hodin. V případě, kdy je koloběžka opravdu daleko mimo parkovací bod, svítí mu v aplikaci jako úkol. Koloběžky postupně sbírá. Urgentním věcem dáváme prioritu, například když koloběžka blokuje vchod. V případě, že třeba jen spadla na parkovacím místě na zem, trvá to trošku déle.

Za co dáváte postihy?
Když koloběžku zaparkujete mimo parkovací místo, neukončí se jízda. Kdybyste byl nezodpovědný, můžete ji nechat uprostřed silnice, odejít a nemusí vás to vůbec zajímat. V takovém případě jízdu po 15, 20 minutách ukončíme, posíláme varování a našeho spolupracovníka, aby koloběžku přesunul. Mezitím vám běží kredit nadarmo. V případě opakování udělíme pokutu 250 korun. Jakmile ji člověk dostane, snaží se v naprosté většině vyvarovat jejímu opakování, protože 250 korun už jde asi u každého cítit. V Brně každý měsíc rozdáme desítky pokut.

Nešvarem je jízda po chodníku. Snažíte se jí nějak zamezit?
Uživatele se snažíme edukovat. Říkáme jim, ať nejezdí po chodníku a dodržují pravidla silničního provozu. Je ale přímá úměra mezi infrastrukturou a jízdou po chodníku. Myslím si, že uživatelům není příjemné po něm jezdit – musí se vyhýbat lidem, jedou pomalu, stojí je to tudíž víc peněz. Pořád brzdit, sesedat, nastupovat... Při existenci oddělené cykloinfrastruktury však nemají potřebu jezdit po chodníku. Opravdu si myslím, že po něm často jedou kvůli tomu, že se po silnici jednoduše bojí, protože mají za sebou dvoutunové auto jedoucí padesátkou.

Dramaticky přibylo nehod koloběžek a kol s elektrickým pohonem. Umírá i víc chodců

Mají v sobě koloběžky technologii detekce jízdy po chodníku, o níž píšete na svém webu?
Je na minimu trzích. V Česku jsme ji zatím netestovali. Doufám, že jednou se k nám dostane.

Sdílené koloběžky mají u některých lidí kvůli neukázněným uživatelům špatnou pověst. Pokoušíte se s tím něco dělat?
Ano, prevencí a edukací. Před každou jízdou upozorňujeme: dodržujte pravidla silničního provozu. Jenže když se bavíme o neukázněných jezdcích na koloběžkách, je jako původce problému viděna koloběžka. Zatímco u aut je to řidič. Rád bych se na věc díval optikou člověka, neboť je to on, kdo se nějak rozhoduje, a ne koloběžka. Kdyby nebyly sdílené, pojede na vlastní nebo na kole a bude se chovat podobně. V žádném případě ale neomlouvám chování některých uživatelů. Taky mě štve, když lidé jezdí po chodníku.

Kolik uživatelů v Brně máte?
Čísla za roky 2023 a 2024 jsou pořád stejná, okolo 25 tisíc aktivních uživatelů. Oproti roku 2022 byl nárůst asi 17 procent. Uvidíme, jak zakončíme letošní rok. Trend zatím vypadá, že roste, proto věřím, že ho zakončíme na 30 až 35 tisících uživatelů.

Sdílené elektrokoloběžky Lime.

Nejčastěji jezdí v centru, že?
Z velké části ano. Kvůli zákazu vjezdu aut to dává největší smysl a centrum je dobře zasíťované parkovacími body. Existuje přímá úměra mezi jejich počtem a využíváním služby. Je blízko mě parkovací bod? Jsou na něm ráno koloběžky, na které se můžu spolehnout při cestě do práce? Mám u práce parkovací bod? Pokud se to vše spojí, vzniká funkční prostředí mikromobility. A je jedno, jestli jde o kola, či koloběžky. Člověk se může spolehnout, že na daném místě v danou dobu, kdy on zrovna potřebuje, bude připravený stroj, jenž není porouchaný, a dojede s ním na místo, kde ho může nechat.

Jak by do toho promluvilo zvažované zrušení parkovacích míst?
Stále chceme s městem najít cestu, jak tohle vyřešit. Nemyslíme si, že je rušení rozumné. Když se podíváme na počet jízd Brňanů, ubylo by jich obrovské množství. Proto vnímám rozhodnutí jako nešťastné a věřím, že s městem dokážeme vymyslet jiné věci, jež by zmenšily negativní jevy spojené s koloběžkami. Když se podíváme na hlavní evropská města, tak v Paříži nejsou koloběžky, ale pouze kola, jichž je ale dvakrát víc než předtím koloběžek. Takže lidé budou stejně jezdit, jen na kolech. Vnímám to tak, že infrastruktura je strašně důležitá pro to, jak se lidé chovají. Řím je také malý, všude dojedete na koloběžce. Věřím, že i pro Brno dávají koloběžky smysl. A že s městem najdeme společnou řeč.

Přiblížíte opatření, jež jste dosud učinili ke zlepšení situace?
V centru jsme snížili rychlost na 20 kilometrů v hodině. S uživateli pracujeme v aplikaci, upozorňujeme je na pravidla. Hrozně důležité jsou prevence a edukace. Ne že bych chtěl předávat horký brambor, ale je tu i spolupráce s městskou policií, která vymáhá dodržování pravidel a zákaz jízdy po chodníku. Je to podobné jako u vnímání aut a koloběžek. Čím víc lidé využívají naši službu, tím víc se to naučí a pochopí, jak jezdit, kde parkovat. Díky spolupráci s městem, když vybuduje infrastrukturu a my dokážeme posunout technologii rozpoznání jízdy po chodníku o kousek dál, bude situace za několik let vypadat úplně jinak.

Brno chce vyhnat koloběžky z centra. Vadí ohrožení chodců i ledabylé parkování

Umíte rozpoznat jízdu ve dvou, respektive jí zabránit?
Momentálně ne, pracuje se na tom. Do velké míry to totiž může být skoro až diskriminační. Snažíme se vymyslet způsob, aby systém rozeznal rozdíl, když jede jeden člověk se 120 kily a dva padesátikiloví. Abychom hloupě nikoho nediskriminovali.

Funguje u koloběžek test střízlivosti před začátkem jízdy?
Uživatele vyzýváme, aby nejezdili opilí. Test kognitivních schopností přímo v aplikaci je ošemetný z toho pohledu, že se nechceme pouštět do situace, kdy řekneme, že jste díky projití testem v pohodě a můžete jet, i když ve skutečnosti nejste a jste opilý. Zkoušeli jsme to nějak vyřešit, ale nemyslím si, že je to správná cesta. Plno lidí si může situaci vyložit tak, že když prošli testem, jsou v pohodě, i když předtím požili. Za mě je hrozně důležitý apel: pili jste alkohol, nejezděte. Testy nemusí mít vypovídací schopnost. Po desáté hodině jezdcům, kteří se pokusí odemknout koloběžku, přímo v aplikaci říkáme, ať nejezdí, jestli pili alkohol.

Vnímáte rozdíl v chování uživatelů soukromých a sdílených koloběžek?
Vždy je to o člověku. Jsou lidé, kteří se umějí chovat a kteří ne. Ať už jedou na soukromé nebo sdílené, jedou asi podle toho, jak jsou zvyklí. Nedokážu říct vyloženě nějaký rozdíl. V mém okolí vnímám, že většina soukromých koloběžek jezdí enormně rychle. Zrychlení a jízda je mnohem rychlejší. U nás koloběžka prochází pravidelným servisem, je omezená na 20, 25 kilometrů v hodině.