„Úroda je sice z dlouhodobého hlediska v podstatě průměrná, ale pokud ji porovnáme s posledními několika lety, dá se označit za velmi dobrou. V některých ohledech až za nadprůměrnou,“ konstatuje místopředseda Ovocnářské unie České republiky Ivo Pokorný.
Jedním dechem dodává, že ceny v obchodech to pravděpodobně nesníží, na to podle něj nemá česká produkce příliš velký vliv. I tak je ale letošní ovocnářský rok úspěšný.
Oproti loňským jarním mrazíkům a následným vysokým teplotám a suchu byla tentokrát příroda k zemědělcům vstřícnější. Pokorný chválí hlavně meruňky, v čemž mu přitakávají i ostatní ovocnáři.
Zatímco loni se jich na jižní Moravě sklidilo dohromady okolo 840 tun, letos odhady míří k téměř 1 500 tunám. „Takovou úrodu u nás už dlouho nepamatujeme. Vzhledem k předchozím rokům jsme byli téměř rozhodnuti výrazně utlumit jejich pěstování. Mívali jsme jedno až dvě kila meruněk na strom, dnes je to asi deset až čtrnáct, což je skvělé navýšení,“ přibližuje Michael Kahoun, vedoucí Farmy u tří dubů ze znojemských Přímětic.
Přineslo jim to ovšem i drobné komplikace. „Tím, že v posledních pěti letech významná část úrody zmrzla nebo uschla, jsme si už odvykli na to, co obnáší rozsáhlá sklizeň. Nedostatek pracovní síly jsme tak řešili samosběry, složitější to bude u odbytu. Zatím se nám to ale nějak daří,“ usmívá se.
Sadaři i páleničáři se radují. Ovoce nezmrzlo, na stromech zrají i meruňky |
Kromě meruněk pěstuje také višně, třešně, broskve nebo švestky. Podle dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, který v červnu provedl odhad k letošní sezoně, se nárůst úrody týká všech, nejvíce ovšem „modrého“ ovoce. Zatímco v loňském roce farmáři sklidili 1 777 tun švestek, letos by se číslo mohlo vyšplhat k 2 800 tunám.
Ovocnáři to zatím vidí podobně. „Pěstujeme sedm odrůd v konvenčním i ekologickém režimu a u všech zatím vypadá úroda velmi dobře,“ dokládá předseda brněnského družstva Sady Starý Lískovec Vít Blaha.
Jablka očekávání nenaplní
Problém mají naopak s hruškami, také jablka nejspíše nenaplní vysoká očekávání, kterých farmáři nabyli na jaře kvůli slibnému stavu jabloní. „Stromy byly odpočaté, květní násada vysoká, předpokládali jsme opravdu výrazně nadprůměrnou úrodu. Bohužel do toho zasáhly některé negativní vlivy. Přesto jsme s víceméně průměrnou úrodou spokojení,“ hodnotí také předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
Například ve zmiňovaných sadech ve Starém Lískovci bude asi 50 až 60 procent obvyklého množství jablek. Situace je ale stále lepší než loni, kdy se urodila pouze čtvrtina obvyklého průměru. „Oproti švestkám vyžadují jabloně mnohem větší péči a jsou náchylnější na jarní mrazíky,“ poznamenává Pokorný.
Přesto by v porovnání s průměrem posledních pěti let měla být jablečná úroda vyšší o osm procent, konkrétně v Jihomoravském kraji to dělá necelých dva tisíce tun navíc.
Úroda se už promítá i v pálenicích
Bohatou úrodu pociťují také v jihomoravských pálenicích, třeba u Bučků v Sudoměřicích na Hodonínsku. „Pálíme už od prvního červencového týdne, začalo se hlavně višněmi. A lidé od té doby vozí ovoce stále, je toho letos opravdu hodně,“ pochvaluje si spolumajitelka podniku Markéta Bučková.
Nicméně radost z nadprůměrné úrody pálenicím kalí stále se zvyšující daň z lihu. „Minulý rok sice byla úroda horší, ale zase byl nižší poplatek státu. Letos se opět zvýšil a příští rok má znovu. Lidé kvůli tomu ztrácejí zájem, už je to pro ně moc finančně náročné,“ podotýká Karel Kvapil z lihovaru a pálenice Karl LIQ z Nemochovic na Vyškovsku.
Podobnou zkušenost sdílí také rodinná pálenice a moštárna v Hrušovanech u Brna. Poukazuje na to, že pro provozovatele je náročné v kraji za takových podmínek podnik udržet.
„U nás v okolí jsme zbyli jediní. Všichni ostatní skončili buď minulý rok, nebo letos. A tento trend pravděpodobně bude pokračovat. Mrzí mě, že neexistuje větší podpora ze strany státu pro toto malé podnikání,“ podotýká majitel Ján Halgaš. Obstarává také moštárnu, která je podle něj „takovou záchranou“. Cena této služby je totiž mnohem přijatelnější, což se odráží i na zájmu lidí.
Zmiňovaná daň z lihu se v letošním roce oproti tomu minulému zvýšila, přesto mají pěstitelské pálenice výhodu oproti průmyslové velkovýrobě destilátů. Spotřební daň u produkce domácích pálenek letos činí 196 korun za litr stoprocentního etanolu, tedy zhruba polovinu oproti běžné sazbě. Za jednu takovou lahev například padesátiprocentního destilátu zákazník zaplatí necelou stovku jen na spotřební dani, státu pak jde ještě další odvod v podobě DPH. Konkrétní ceny za výrobu pálenek se však různí.
Kromě pálenic ubývá i ploch ovocných sadů. Za posledních deset let v Česku bez náhrady zmizelo přes sedm tisíc hektarů, tedy asi 40 procent ploch. Hlavním důvodem bylo právě ztrátové pěstování, kdy se rostoucí náklady nepromítaly do odbytových cen. „Je pravda, že je ovocnářství v úbytku. I my počítáme se snížením stavu. Spolu s likvidací ale zároveň vysazujeme nové sady, takže zrovna u nás nejde o skokovou změnu,“ říká Kahoun.