iDNES.cz

Brno trápí nemocnice ve ztrátě, pošle jí víc peněz na úkor druhého špitálu

  5:08,  aktualizováno  5:08
S očekávaným schodkem 42 milionů korun zakončí letošní rok Nemocnice Milosrdných bratří, která je jedním ze dvou městských špitálů v Brně. Proti předchozímu roku s provozním výsledkem minus 46 milionů jde o zlepšení, a to i vzhledem k faktu, že letos už nedostala od Všeobecné zdravotní pojišťovny peníze na navýšení platů zaměstnanců. Přesto ztrátový provoz špitálu trápí vedení Brna, které na něj musí reagovat.

V posledních letech přitom byla velká propast mezi provozními příspěvky pro obě zdravotnická zařízení spadající pod město. Zatímco Úrazová nemocnice letos dostala 70 milionů, „Milouši“ jen 13. Tento nepoměr se v příštím roce změní, sumy se mají téměř narovnat. Pokud zastupitelé schválí rozpočet, dostane Úrazovka 50 milionů a Milosrdní bratři 40.

„Nemocnici Milosrdných bratří určitě nenecháme padnout. Její situace by se měla výrazně lepšit, ale potrvá to holt déle,“ sděluje zastupitelka Dagmar Seidlová (TOP 09), která má na starosti zdravotnictví.

Nepříjemná zpráva pro nemocnici. Setrvá pod městem, ale bez 19 milionů

Během pandemie se špitál staral o velké množství covidových pacientů, což zdravotní pojišťovny promítaly do posílaných kompenzací. Například za roky 2020 a 2021 výrazně ovlivněné nákazou dosáhla nemocnice na kumulovaný zisk 59 milionů, bez příspěvku města šlo o 35 milionů. I v následujících dvou letech mimořádné úhrady od pojišťoven vždy přesáhly 20 milionů.

Bez nich a peněz od města by však nemocnice skončila hluboko v červených číslech, loni se dostala na nulu v hospodaření jen díky čerpání rezervy z covidových let. Kvůli pokrytí letošního schodku požádala město o navýšení provozního příspěvku o 46 milionů.

„Tyto údaje ukazují, že provozní výsledky v posledních letech nebyly vyrovnané a nemocnice fungovala díky kompenzačním úhradám, mimořádným platbám a rezervnímu fondu vytvořenému v covidovém období,“ upozorňuje mluvčí nemocnice Věra Müllerová.

Mimořádné peníze od pojišťoven za covid už špitálu nechodí, vlastní zdroje loni vyčerpal. Potýká se rovněž s nedostatkem personálu, takže nemá takovou obsazenost lůžek jako dřív. Navíc doplácí na fakt, že menší nemocnice mají u pojišťoven nižší základní sazbu za poskytnutou péči.

Brněnská nemocnice kvůli povodni evakuovala pacienty, personál pomůže jinde

„Teď je vidět, že superpozitivní výsledky prezentované minulým vedením byly jen díky covidu,“ naráží Seidlová na předchozího šéfa nemocnice Pavla Pilera. Ten zdůrazňoval, že od roku 2020 do 2024, kdy zařízení vedl, mu rostly výnosy o více než deset procent ročně.

Úrazovce se daří

Zejména v těchto letech panovala v nemocnici nejistota, protože o její převzetí usiloval Hospitálský řád svatého Jana z Boha. Jak už však MF DNES nedávno informovala, konvent od této snahy upustil.

Úrazová nemocnice od města v poslední pětiletce dostávala provozní příspěvky okolo zmíněných 70 milionů. Na úkor druhého městského špitálu si sice pro příští rok výrazně pohorší, podle Seidlové by se s tím však měla bez problémů popasovat. Předchozí roky vždy dotáhla v plusu mezi 21 až 36 miliony.

Urážel zaměstnance, budovy chátrají. Problémový šéf končí v obou nemocnicích

„Letos rovněž jednoznačně skončíme s kladným hospodářským výsledkem. Významně se na něm podílí úspěšná personální situace na všech odděleních včetně chirurgického. Díky tomu došlo ke zvýšení výkonnosti nemocnice, ošetřujeme více pacientů, provádíme větší počet operací. Pozitivní vliv má i zlepšení organizace chodu operačních sálů,“ oznamuje mluvčí nemocnice Taťána Šrámková.

Oba městské špitály vedou dočasně jmenovaní ředitelé, Úrazovku traumatolog Ján Kočiš a Milosrdné náměstkyně pro ekonomiku Soňa Habrovcová. Funkcí se ujali po odchodu ředitele obou zařízení Pilera. Ten nejdřív rezignoval v prvním z nich poté, co nesloužící lékaře přirovnal k nepracujícím prostitutkám, poté se vzdal postu i ve druhém, kde se proti němu delší dobu bouřila část zaměstnanců.

Více než roční čekání na nové ředitele

Kočiš i Habrovcová se přihlásili do výběrových řízení na nové ředitele, jež město vypsalo už loni na podzim. V lednu je však zrušilo s odůvodněním, že nejdřív musí vzniknout koncepce rozvoje obou nemocnic, aby bylo jasné jejich směřování. Magistrát pak konkurzy vyhlásil znovu, ale uchazeči na termín pohovorů zatím čekají.

Nedávno radní ani napodruhé neschválili výběrovou komisi, protože si potřebují přesněji naformulovat, jakým směrem se mají špitály ubírat. Podle primátorky Markéty Vaňkové (ODS) jde o záležitost měsíců.

Nemocnice Milosrdných bratří pod palbou kritiky: do budov zatéká, chybí primáři

O ředitelský post u Milosrdných bratří se uchází i zastupitelka pro zdravotnictví Seidlová. Nové šéfy budou v komisi vybírat i její kolegové z koalice, což jako problém nevnímá. „Neřeším, jestli je vhodné, nebo nevhodné se o pozici ucházet. Jde mi o to, aby se ve špitálu nastavil pořádek,“ říká.

Podle Vaňkové si musí sama Seidlová vyhodnotit, zda je správné o funkci usilovat. „Předpokládám, že s ohledem na její profesní kariéru by měla požadavky výběrového řízení splňovat. A je na komisi, aby posoudila všechna pozitiva a negativa případného výběru,“ podotýká primátorka.

zpět na článek