Před skupinou vojáků se rozprostírá neprobádaný písečný úsek, nikdo neví, co za nástrahy v něm čeká. Aby předešli zranění, vypustí do terénu nejdříve robota. Ten probádá, jestli a v jakých místech se nacházejí miny nebo jiné nečekané překážky. Právě tak se nejčastěji využívají v armádě roboti, ale jejich zapojení může být mnohem větší.

Nejmodernější technologie budou na nově otevřené Katedře vojenské robotiky Univerzity obrany studovat také budoucí vojáci v Brně. „Katedra začala samostatně fungovat od letošního roku, a to v rámci posílení nových technologických směrů. Absolventi získají specifické znalosti a dovednosti zejména v oblasti aplikované technické kybernetiky a mechatroniky,“ popisuje mluvčí univerzity Vladimír Šidla.

Že jde o současnost, ukázal například nedávný útok amerického dronu na Sulejmáního. Nový prapor bezpilotních letounů schopných nést i výzbroj v minulých dnech představila také česká armáda.

Ti, kteří studiem robotiky v Brně projdou, se uplatní jako specialisté a technici na různých pozicích českých ozbrojených sil. „Absolventi budou řídit zavádění robotů do armády a zaměří se na to, jak jsou stroje spolehlivé a efektivní. Dohlédnou také na provoz zbraňových systémů a zabezpečí jejich údržbu a opravy,“ upřesňuje Šidla.

Robotika neměla dost pozornosti

Předměty na katedře se zaměří na technickou kybernetiku, konkrétně na automatizované velení a řízení, na umělou inteligenci, která se uplatní v rozhodovacích procesech, nebo na pozemní i vzdušné robotické systémy. Univerzita si od toho slibuje, že zvýší účinnost zbraní a schopnosti vojska v bojových i nebojových operacích.

Podle armádních expertů je dobře, že se robotice věnuje zvláštní pozornost. Upozorňují však, že takový krok měl přijít už mnohem dřív. „První reakce? No konečně! Samostatná katedra pro nové technologie a robotiku mohla vzniknout už před pár lety. Není to o tom, že by se o výpočetní technice studenti nedozvěděli vůbec, ale t í m, jak byla schovaná pod jinými katedrami, nebyla jí věnovaná taková pozornost. Teď bude mít vlastní financování a je jen dobře, že se robotice věnují na větším prostoru,“ oznamuje armádní generál Petr Pavel, bývalý nejvyšší vojenský představitel Severoatlantické aliance.

Výuka robotiky si podle něj zaslouží větší přísun peněz. „Stejně jako se víc investuje do kyberbezpečnosti nebo vývoje autonomních systémů,“ podotýká.

Podle Šidly jsou změny výsledkem dlouhodobé přípravy studijních plánů napříč fakultami, které připravoval i nový děkan Fakulty vojenských technologií, jenž se svého postu ujal před Vánocemi. Vliv na změny mají také požadavky ministerstva obrany.

Dojde i na vývoj

„Na univerzitě možná trošku zaspali, ale pokud změny koordinovali s armádou a ministerstvem obrany, měly by mít pozitivní efekt. Ten se může projevit třeba v moderní bojové činnosti i vybavení armády,“ doufá generál v záloze a bezpečnostní poradce Andor Šándor.

Podle něj bude teď záviset hlavně na tom, kdo budoucí vojáky na univerzitě povede. „Bylo by nejlepší, kdyby studenti získávali informace od lidí, kteří si prošli praxí, nemají robotiku nastudovanou jen z knih, ale mohli s ní pracovat také v terénu,“ sděluje Šándor.

Budoucí vojáci si neosvojí pouze technické dovednosti, ale na katedře se zaměří i na výzkum a vývoj pro armádu. „Vyvíjet se bude specificky a cíleně. Neklademe si za cíl konkurovat civilním zařízením, která se zaměřují na vývoj nových robotů. Budeme řešit odolnost vůči kontaminaci robotů a následně jejich dekontaminaci, odoln o s t vůči ohni, vodě, prachu. Zkoumat se bude vliv prostředí, vibrací a tlaku na stroj. Budeme také vyvíjet spolehlivý a ‚kyberneticky‘ odolný robotický operační systém,“ vypočítává Šidla.

S univerzitou je v úzkém kontaktu i Velitelství kybernetických sil a informačních operací. To sídlí přímo v budově univerzitního rektorátu a jeho úkolem je ochrana vojenské části kyberprostoru a vedení informačních operací. S akademiky spolupracuje třeba na novém oboru kybernetické bezpečnosti nebo na přípravě dalších studijních programů, které univerzita spustí výhledově za pět let.