„S komunistickou minulostí jsme se měli rozhodně rozejít daleko důsledněji,“ prohlásil Jiří Pernes s přímostí sobě vlastní před patnácti lety v rozhovoru pro MF DNES.
Kromě moderních dějin střední Evropy, Československa a speciálně Moravy se zajímal i o pozdní období habsburské monarchie a osobnosti Rakouska-Uherska. A zvlášť se soustředil na 50. a 60. léta uplynulého století v Československu.
Velký kus života pracoval v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, jehož brněnskou pobočku čtrnáct let řídil, krátce vedl také Ústav pro studium totalitních režimů. Rovněž učil na vysokých školách, ke konci života na katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU).
„Těžce mě zasáhla zpráva o odchodu Jiřího Pernese,“ zalitoval premiér Petr Fiala (ODS). „Byl to vynikající historik, autor řady objevných vědeckých prací, který také dokázal naše dějiny poutavou formou přiblížit veřejnosti. Ale především to byl skvělý člověk a výborný kamarád. Bude mi moc chybět,“ napsal na síti X.
Zemřel historik Pernes. Zabýval se totalitními režimy a speciálně i Moravou |
Mezi lety 1966 až 1972 studoval Pernes český jazyk a dějepis na dnešní Masarykově univerzitě, poté absolvoval i studium muzeologie. Prošel několika muzei, například ve Slavkově u Brna, na počátku 90. let řídil Moravské zemské muzeum.
Náročný, ale osvěžující
Jeho prvořadou schopností bylo velmi srozumitelné popularizování dějin, a to nejen v řadě televizních pořadů, kde ho často využívali i jako odborného poradce a spolutvůrce dokumentů. Na tuto dovednost vzpomínají v první řadě jeho bývalí studenti.
„Už za svých studií jsem jeho přednášky považoval za kouzelné,“ vyzdvihuje nynější děkan FSS MU Stanislav Balík. „A když jsem asi před čtrnácti lety zjistil fatální problémy našich nastupujících studentů v oblasti českých soudobých dějin, domluvil jsem se s ním. Od té doby na FSS učil a studenti na jeho přednášky hodně chodili, i když nebyly povinné.“
Nejsem komunista ani levičák, prohlašuje historik Jiří Pernes |
Další Pernesův student, brněnský historik Pavel Paleček, označuje jeho přednášky za náročné, ale zároveň nesmírně osvěžující. „Inspiroval mladší generaci historiků, jak pracovat. I já jsem se díky němu začal věnovat soudobým dějinám profesionálně. Vzpomínám na něj jako na otevřeného člověka, který skvěle přednášel a měl v sobě také kus šlechtice, prvorepublikové noblesy, občanské angažovanosti i zdravou míru cynismu. Jeho nadhled a optimismus i v době těžké nemoci jeho okolí přiváděly k údivu. Přesvědčivě ji ignoroval a pracoval do poslední chvíle, jako kdyby byl zdravý,“ popisuje Paleček.
Přidává také úsměvnou vzpomínku, jak svému oblíbenému historikovi, který se kulturně i národnostně považoval za Moravana, navrhl udělat si test DNA, zda je to pravda. „Test ale k velkému překvapení ukázal i na italské předky. Od té doby jsem ho dráždil pozdravem ‚buon giorno‘ a on se s úsměvem zlobil, protože ta italská stopa byla opravdu minimální, jen pár procent,“ odhaluje Paleček.
„Byl Moravák, jak se patří“
Pernes za moravskou věc bojoval skutečně energicky. Podle něj sahala historie Země moravskoslezské až do středověku, což komunisté úmyslně zakryli při vytvoření čtrnácti krajů v české části Československa. „Hlavním důvodem byla snaha o zrušení stávajících struktur a maximální oslabení vazeb občanů na minulost,“ byl přesvědčen muž, který se stal členem politické strany Moravané toužící po návratu moravské samosprávy.
„Byl to Moravák, jak se patří. Miloval tento kraj, jeho historii i kulturu, a bylo to z něj cítit v každém slově,“ prohlásil brněnský zastupitel Leoš Prokeš (za SPD a Moravany).
Do politiky vstoupil Pernes už po listopadu 1989, ale úspěšný byl jen v roce 1994, kdy se jako člen ODA dostal do brněnského zastupitelstva. „Poznal jsem ho v roce 1996, kdy jsem byl jako student zapojen do jeho volební kampaně do tehdy vznikajícího Senátu. Nezvítězil tehdy ani nikdy potom při svých občasných výletech do politiky, ale o co méně úspěšný byl v politice, o to úspěšnější byl jako historik,“ konstatuje politolog Lubomír Kopeček.
Vzpomíná na něj i jako na charismatického vypravěče. „Nikdy nezapomenu na jeho dovednost vyprávět příběhy, které jsem poslouchal kdysi jako student nebo později jako návštěvník jeho narozeninových oslav. Jiří v tom byl mimořádný a současně inspirativní, zkrátka charismatický historik-vypravěč,“ zdůrazňuje politolog.
A dodává, že Pernes nevynikal jen psavostí, ale především nepřekonatelnou schopností skvěle uchopit téma, ať to byli jeho oblíbení poslední Habsburkové, dějiny Moravy, či některá z křižovatek českého putování minulým stoletím.
Učil do poslední chvíle
Před pěti lety byla Pernesovi udělena i Cena města Brna. „Jako historik, který se dlouhodobě věnoval moderním a soudobým dějinám, Jiří Pernes velmi dobře věděl, že z minulosti je potřeba se poučit, ne ji vytěsnit,“ vyjádřila se k jeho úmrtí primátorka Markéta Vaňková (ODS). „Vzpomínat na něj budu nejen jako na odborníka zapáleného pro svůj obor, který své znalosti uměl přitažlivě předávat, ale především jako na moudrého člověka,“ dodala.
SERIÁL O 90. LETECH: Brno se ze šedi provincionalismu nezvedlo, říká historik |
Kopeček přidává rovněž ohlédnutí za posledními měsíci historikova života. „Mimořádná byla i jeho vůle prát se několik let s nemocí, vůči níž neměl velkou šanci. Když jsme si loni na konci roku domlouvali jeho kurz na fakultě, oba jsme věděli, že to možná bude naposledy. Na moji otázku, jestli se nebojí přednášek, kde je při několika desítkách studentů riziko nachlazení a nemoci, v jeho případě možná s fatálními následky, odpověděl mi příznačně: ‚Mám sedět doma a čekat na smrt?‘ Učil až téměř do konce jarního semestru,“ oceňuje.
Pernesův pohřeb byl ohlášen na příští pátek ve 12.30 v brněnském krematoriu na Ústředním hřbitově v Jihlavské ulici.