Rodačka z Českého Těšína v Moravskoslezském kraji do nich mimo jiné promítla svůj vztah k městu, kde vystudovala vysokou školu. „Stýskalo se mi po Brně, tak jsem si namalovala telefonní budky, které mě volají zpátky,“ směje se.

Projekt s názvem Brno budky vznikl na konci letošních prázdnin. Každý z „artefaktů“ věnovala Švrčková jedné slavné osobnosti a její oblasti působení. Svůj portrét na nich tak mají například hudební skladatel Leoš Janáček, „otec genetiky“ Gregor Johann Mendel nebo filozof Sokrates. Vyloženě nejoblíbenější kus nemá, ale moc se jí líbí budka s Karlem Čapkem, kde tematicky vyobrazila i jeho knížku Válka s mloky.

Na přetváření starých objektů si drží vtipnou vzpomínku. „Nikdo nevěděl, že se budky mají malovat. Jedna je přímo u policejní stanice, a když jsem ji přetvářela, chodili kolem mě policisté a přišlo jim úplně normální, že si jen tak sprejuji na veřejný objekt,“ líčí.

Malují jinak a jsou Veselí. Trio z Brna zkrášluje trafostanice i mosty

Kromě brněnských budek malířka vylepšila také podchod v rodném Českém Těšíně a s venkovními projekty by chtěla pokračovat i v budoucnu. „Vyhlídla jsem si pár zdí, které by se mi líbilo pomalovat. Aby můj Český Těšín byl zase o něco hezčí,“ popisuje a dodává, že na podzim už to moc reálné není. Barvy totiž hůře schnou a snahu může zhatit také deštivé počasí.

Malování se mladá umělkyně věnuje už odmalička, kdy si s ní rodiče kreslili. Kvůli sportu se ho na chvíli vzdala, ale pak se k němu definitivně vrátila, když si koupila první plátno. „Hrozně dlouho jsem přemýšlela, co na něj namaluji. Protože i s barvami stálo hodně peněz, nechtěla jsem to pokazit,“ vzpomíná.

Umění je podnikání

V té době narazila na styl pop art, který ji naprosto pohltil. Od prvního obrazu proto maluje pořád stejně, a to akrylovými barvami a temperami, které schnou lépe než olejové a obraz je tak rychleji hotový. Její díla nejsou nijak vystínovaná, malované motivy mají své jasné linie a jsou tvořené od nejsvětlejší po nejtmavší barvu.

Švrčková se věnuje hlavně portrétům a obrazům na zakázku, což ji živí. Se svou uměleckou kariérou však spojila i vystudovanou ekonomii, z níž má inženýrský titul. „Umění je podnikání, stále se tam řeší marketing, správa webových stránek nebo propagace,“ říká.

Domy v brněnském Bronxu zdobí Mendel i pilot RAF, další malby přibudou

A dodává, že polovinou úspěchu je obraz vymyslet a namalovat, tou druhou jej prodat a zpropagovat. Cena nejdražšího prodaného díla se vyšplhala na dvanáct tisíc korun, jinak se její obrazy pohybují v řádech nižších tisíců. „Nejsou to žádné velké peníze, v obchodě u pokladny bych asi měla víc, ale baví mě to,“ usmívá se.

O studiu malby pětadvacetiletá umělkyně paradoxně nikdy neuvažovala. „Hodně se porovnávám. Takže kdyby se mnou studovalo dalších deset lidí, kteří taky malují, říkala bych si, že jsem nejhorší a nezvládla bych to,“ hlásí.

Vysokou školu dokončila letos v červnu a teď se naplno věnuje tvorbě. Už během studia měla několik autorských výstav, především v kavárnách. Dostala se k ní však i nabídka namalovat obraz se sociální tematikou pro český Senát, na kterou kývla. Vzniklo tak speciální komiksové dílo zobrazující domácí násilí, na kterém se objevil i kontakt na podpůrnou linku, kam se mohou obracet skutečné oběti tohoto trestného činu. „Podle mě je to moc pěkný obraz. Kdyby si člověk nepřečetl text, ani by netušil, že je to tak těžké téma a smutný příběh,“ míní Švrčková.

V budoucnu by se ráda zaměřila na projekty, kterým se ještě nikdy nevěnovala. „Poprvé mám ilustrovat sbírku básní a také vytvořit obal na CD jednoho hudebníka, to jsou pro mě úplně nové příležitosti,“ odhaluje některé ze svých plánů. Jejím velkým přáním je také zkrášlit mnohem více veřejných míst pro lidi. „Pořád maluji obrazy na mé webové stránky nebo na zakázku. Chtěla bych teď proto dělat radost obyčejným lidem,“ uzavírá.