Hlavním autorem je historik, pedagog i tvůrce mnoha dalších učebnic, Brňan Ondřej Hýsek, který jako ředitel MŠ, ZŠ a gymnázia Akademia v brněnské Líšni texty průběžně ověřuje na zdejších učitelích i žácích.
Podle něj jiné učebnice více či méně přiznaně vychází z romantické koncepce českého nacionalismu 19. století a zaměřují se především na dění v politickém centru, často v dosti abstraktní a příliš zobecněné podobě.
„Nám už by však dnes faceliftovaný Palacký, nebo dokonce Jirásek pro naše děti stačit neměli, našim žákům v současném světě moc nepomohou. Takový dějepis je spíše matoucí. Bohužel právě takovýmito informacemi, nebo spíše novodobými mýty jsou žáci jihomoravských škol stále často do života vybavováni,“ tvrdí autor.
Více učiva o Moravě či Rakousku
Podle něj žákům lépe poslouží pochopení moravského a rakouského parlamentarismu, tedy politického systému, v němž je vláda odpovědná parlamentu, stejně tak jako poznání ničivých důsledků česko-německého nacionálního zápasu na Moravě nebo pochopení příčin tragického vyvražďování moravských Židů či Romů.
Aktivisté přelepili billboardy moravskou vlajkou. Jsou nelegální, tvrdí |
Hýsek odmítá, že by se do učebnice promítl fakt, že je zakladatelem a bývalým předsedou politického Moravského zemského hnutí, jež zdůrazňuje boj proti centralismu a posílení práv Moravy.
„Smyslem učebnice rozhodně není zaměnit český nacionalismus za moravský. Naopak má ukázat, že existují i jiné pohledy na dějiny než nacionalistické,“ zdůrazňuje s tím, že dnes už je jen řadovým členem zmíněného hnutí, není ani zastupitel, působí jen v majetkové komisi Rady města Brna.
Bojuje proti nacionálnímu pojetí dějin
Říká, že jako občan i politik vždy bojoval proti jakémukoli nacionalismu a jako historik i v této učebnici píše o národech jako o umělých konstruktech a o nacionalismu jako velmi škodlivém kolektivistickém myšlení. Tvrdí, že je mu bližší pohled zemský bez ohledu na národnost aktérů, ale i široce evropský bez nacionalistické sebestřednosti.
„Moravské dějiny rozhodně neidealizuji a netrpím nějakou záští k Čechám či Praze, kde se narodil můj tatínek. Učebnice zemských dějin v evropském kontextu tedy rozhodně není okleštěná, naopak se jedná o daleko širší pojetí, než je pojetí národní, ať už české, nebo i moravské,“ říká.
Podle Hýska se má zkrátka učit o dějinách na tom kterém území a nevylučovat z nich jiné národnosti, jazyky nebo náboženství. „Neučme pouze české státně-nacionální dějiny, učme v širokých kontextech místních, českých, moravských i slezských dějin – v našem případě i dějin rakouských a evropských,“ apeluje.
Přál by si, aby jeho učebnice bránila i manipulacím a dezinformacím, ať už záměrným, nebo nevědomým. Uvědomuje si ale, že sama o sobě výuku dějepisu nespasí, zásadní je podle něj zájem pedagogů a studentů, využívání vhodných výukových metod i moderních technologií.
Podporu má i na hejtmanství
Ostatně i proto učitele dějepisu, primárně ty ze středních škol, o moravských zemských dějinách vzdělává na akreditovaných seminářích. Na nich ukazuje výuku moravské historie jako část běžného vyučování. Kurzy pořádá Vzdělávací institut pro Moravu, který zřizuje Jihomoravský kraj, a zatím poslední se uskutečnil v únoru.
„Moravská historie je nedílnou součástí naší identity a byli bychom rádi, kdyby se stala pevnou složkou výuky dějepisu na školách,“ komentoval to náměstek hejtmana pro školství Jiří Nantl (ODS). Seminář volně navazuje na celou řadu akcí k loňskému výročí 1 200 let od první písemné zmínky o Moravanech.
Smyslem učebnice rozhodně není zaměnit český nacionalismus za moravský. Naopak, má ukázat, že existují i jiné pohledy na dějiny.
