Carter objevil faraonovu hrobku před sto lety, čímž rozpoutal bezprecedentní rozruch a skutečnou Tutanchamonovu horečku, jež ovlivnila éru zlatých dvacátých let. Termín výstavy posunutý kvůli covidu nakonec vyšel přesně na kulaté výročí přelomového objevu.

17 fotografií

Odborným garantem výstavy je přední světový egyptolog Zahi Hawass. „Jsem jeden z mála, kdo se pokusil vydat v Carterových šlépějích. Byl to vynikající archeolog, sám bych dnes neudělal nic jinak. Ve stejné lokalitě, kde objevil dvě hrobky, jsem našel další, ale nebyly nedotčené. Cítím však, že jsem na dobré stopě, a věřím, že najdu hrob Nefertiti a bude nedotčený,“ svěřil se při pondělním zahájení na brněnském výstavišti. 

Výstava je koncipovaná tak, aby návštěvníci prožili příběh samotného objevení hrobky, který je plný dobrodružství. Začíná proto v předsíni, kde lidé spatří průhled do hrobky, jaký se naskytl Carterovi při jejím objevení. 

Trasa za doprovodu audioprůvodce postupně odkrývá zlaté skříně z pohřební komory, rakve a sarkofágy až ke slavné, jedenáct kilogramů vážící zlaté masce, která byla položena přes hlavu faraonovy zabalené mumie. Ve vitrínách nechybí ani šperky, sošky, přenosná pozlacená schránka na cennosti a amulety určené pro pohřební obřady nebo zlaté sandály a pouzdra ze zlatého plechu na prsty.

Exponáty jsou dokonalé repliky vyrobené v egyptských řemeslných dílnách. „Půjčit si originály z muzea v Káhiře, jako třeba slavnou masku, není možné. Někteří si možná pamatují předchozí putovní výstavu, na které však ne všechny exponáty pocházely z Tutanchamonovy hrobky,“ přiblížil německý egyptolog a kurátor výstavy Wolfgang Wettengel. 

Dodal, že k vytvoření expozice pomohl Carterův systematický přístup při archeologických pracích i dobové fotografie pořízené při objevení hrobky.

Velkolepou výstavu si při její cestě mezi Curychem, Dublinem, Bruselem, Madridem, Soulem nebo Paříží prohlédlo už sedm milionů návštěvníků. V Brně se podobný zážitek naskytl už před čtrnácti lety. „Výstava je velmi úspěšná proto, že nádherně předává příběh světového objevu a umožňuje zblízka přiblížit exponáty,“ poznamenal Wettengel.

K vidění je také Tutanchamonův trůn s podnožkou, zdobené luky a šípy i zlatý vůz. Ten na výstavě není náhodou. Spekuluje se totiž o tom, že faraon byl vášnivým lučištníkem a brázdil pouště Egypta na voze taženém koňmi. Právě při této adrenalinové zábavě se nejspíš zranil.

Vykradačům hrobek odolala díky nenápadnosti

Tutanchamon nastoupil na trůn v roce 1 332 př. n. l. ve věku pouhých devíti let jako jeden z posledních králů 18. dynastie. Jeho smrt je dodnes záhadou. Zemřel po devíti letech na trůně, pravděpodobně právě na infekci způsobenou otevřeným zraněním kolena.

Podle egyptologa Wettengela vládl v obtížné době po Achnatonově náboženské revoluci. Nelehkou situaci se mu sice podařilo uklidnit, od jeho nástupců se mu však nedostalo uznání. 

„Tutanchamon je dodnes zahalen mnoha tajemstvími. Na jeho předčasnou smrt nebyl jeho dvůr připraven, tudíž ani jeho hrobka nebyla dokončena, a proto byl pohřben do nekrálovské. Ta díky své nenápadnosti odolala vykradačům hrobů,“ prozradil.

Poklady uchráněné před vykradači budou v Brně vystaveny do září. Vstupenky od 200 korun pro děti a 330 pro dospělé lze koupit na místě i v předprodeji, faraonova říše je otevřená denně od 9 do 20 hodin.