Baťovým kanálem jen letos proplulo více než 180 tisíc lidí, na příští sezonu se počítá s dalším navýšením. Velkou část návštěvníků by přitom mohl lákat nejenom pobyt v okolí kanálu, ale také prohlídka samotného Hodonína.
Opozice nicméně upozorňuje, že je podle ní veřejný prostor zanedbaný, a dokud nebude existovat logické a vkusné propojení turistických cílů, nelze zde návštěvníky udržet.
„Hlavním problémem je stále neexistující nábřeží řeky Staré Moravy, které by vedlo od jezu až k hodonínskému zámečku. I samotné okolí zámečku, tedy Zámecká ulice spojující Masarykovo muzeum s centrálním náměstím, je nicneříkající, nudný, zanedbaný prostor. Národní třída připomíná vzorkovník asfaltu a dlažby ve stavebninách a Masarykovo náměstí je jakousi chaotickou kombinací parku a parkoviště. Těžko si lze uvědomit, že jsme v historickém srdci města. Má vedení města vůbec nějakou vizi? “ kritizuje zastupitel Karel Navrátil (Hodoňáci) s tím, že podpora turismu je příležitostí, jak zastavit demografický úpadek v regionu i jeho ekonomickou podprůměrnost.
Podle starosty Libora Střechy (PRO Hodonín) je odpověď jednoznačná – město vizi má. Prezentuje ji v nedávno vzniklé koncepci rozvoje sportu, kultury a cestovního ruchu, která na dalších šest let vytyčuje plán k zatraktivnění města i zkvalitnění jeho služeb. Kromě Baťova kanálu je tu i nedávné nabytí statusu lázeňského města, což rovněž může přilákat nové turisty.
„Podpora cestovního ruchu je pro nás prioritou. Hodonín se rozvíjí a modernizuje v mnoha směrech, ať je to obnova parků, komunikací, sportovišť, nebo zoo,“ dokládá Střecha.
Baťův kanál je splavný o dalších sedm kilometrů, lodě doplují až do Hodonína |
Připomíná, že přípravy na rekonstrukci nábřeží Staré Moravy jsou v současné době intenzivní. V květnu město vyhlásilo architektonicko-krajinářskou soutěž, jejímž cílem bylo zlepšit veřejný prostor na obou březích starého ramene od budovy zámečku až k jezu. Začátkem listopadu se hodnotily soutěžní návrhy.
„Prostor za zámečkem je rovněž součástí tohoto projektu. Spojnici mezi muzeem a náměstím, kterou pan zastupitel Navrátil kritizuje, nedávno oživily výsadby a do budoucna zde připravujeme například opravy chodníků,“ doplňuje Střecha.
Zbytečné investice
Podle Navrátila však některé současné investice tomuto přístupu neodpovídají. Jako příklad uvádí rekonstrukci Mírového náměstí, které se nachází v oblasti mezi bytovými domy.
„Jak tato obří investice pohybující se v částce 200 milionů korun podpoří turistický ruch? Minimálně. Mírové náměstí je mimo hlavní osu města,“ konstatuje Navrátil.
Naše solanka je lepší než voda z Mrtvého moře, říká šéf mladých lázní |
Střecha oponuje, že náklady na rekonstrukci dosahují 156 milionů korun, přičemž 78 milionů z toho pokryjí dotace. Navíc se podle něj jedná o hodnotnou část města s významným kusem zeleně.
„Dlouhá léta bylo náměstí a jeho okolí opomíjeno, obnovu místa proto považujeme za žádoucí. Součástí je i rekonstrukce vodovodu a kanalizace, prostoru před základní školou, přilehlých vozovek, chodníků, parkovacích stání nebo vybudování systému hospodaření s dešťovou vodou, která bude sloužit k zálivce v parku,“ obhajuje rekonstrukci Střecha.
Obří cukrovar i cihelny
Navrátil i jeho kolegové z opozice si přístup představovali jinak. Kromě rekonstrukcí mají vizí hned několik. „Těžit bychom mohli z historie města, které patří k jednomu z nejstarších u nás. Přemysl Otakar I., Karel IV., Zikmund Lucemburský, Matyáš Korvín či Napoleon Bonaparte. To je jen základní výčet hodonínských dějin,“ vyjmenovává Navrátil.
Drobné připomínky historie lze podle něj prezentovat za pomoci soch, drobného pouličního umění nebo třeba růží. „Hodonín má potenciál být městem růží. Přece jen, ve znaku má červenou růži snad z dob Přemyslovců, zakladatelů města. Proto se nabízí výsadba červených růží, které budou dominantou města,“ přemítá.
Lvíčatům se v hodonínské zoo daří, nově je už mohou spatřit i návštěvníci |
Poukazuje také na již zaniklý průmysl a navrhuje vybudování muzea, které jej bude prezentovat. „Máme tady například historii rodiny Redlichů, kteří v Hodoníně vybudovali nejen obří cukrovar, ale hlavně jedny z největších cihelen ve střední Evropě. Dodnes se traduje pořekadlo, že polovina staré Vídně je z hodonínských cihel,“ doplňuje.
Mezi návrhy je i vybudování rozhledny z bývalé vodárenské věže nedaleko nádraží, pohádková trasa, kterou budou lemovat hodonínské mytické postavy, nebo naučná stezka, jež spojuje významná místa a povede až k nově vzniklé CHKO Soutok.
To vše by podle něj pomohlo nejenom vytvořit příjemný prostor, do kterého se budou turisté rádi vracet, ale zlepšit život i místním. „Turisté totiž zvyšují zájem o služby, a ty se pak díky tomu zlepšují. To, že se v malých Valticích najíte lépe než v Hodoníně, je právě díky turismu. Pokud se nám tedy podaří udělat město atraktivnější pro turisty, bude atraktivnější i pro místní,“ doplňuje zastupitelka Terézia Mlýnková Išková (Hodoňáci).