V současnosti je rozpočet mezinárodně oceňovaného Národního divadla Brno bytostně závislý na brněnském magistrátu, a tak ho politici můžou jednoduše přiškrtit, například i jako trest za neposlušnost.

Nová právní forma, takzvaná veřejná kulturní instituce, kterou už od loňska umožňuje zákon, by měla provoz od těchto vnějších vlivů zásadně odstínit. Zároveň by přinesla stabilitu do financování a celkově více peněz pro tento největší kulturní stánek zřizovaný Brnem. Loni v lednu o této transformaci snila primátorka Markéta Vaňková (ODS), jenže plán zůstal v šuplíku a pomalu se zvedá teprve nyní po roce.

Brno chce ušetřit na provozu divadla, více se má naopak zapojit kraj a stát

Primátorka na dotazy iDNES.cz ohledně toho, jaké kroky v dané záležitosti učinila, neodpověděla. Magistrát prostřednictvím tiskového oddělení jen sdělil, že vše je na začátku, tedy jinými slovy se žádné faktické kroky zatím neučinily.

Teprve v polovině ledna se všechny strany sešly u jednoho stolu, ani z tohoto jednání však nevyplynuly žádné zásadní závěry. „Ještě se v tomto ohledu řeší dost zásadních otázek,“ tvrdí Klára Opálková z tiskového oddělení brněnského magistrátu.

8 fotografií

V Českých Budějovicích však očividně podobná úskalí tamní politici vyřešili relativně rychle, protože od letošního roku Jihočeské divadlo funguje právě jako veřejná kulturní instituce. Hlavním důvodem byla snaha snadněji sehnat případné partnery pro financování chodu této kulturní scény. „Město hradí roční provozní náklady více než 200 milionů korun,“ řekla už dříve tamní primátorka Dagmar Škodová Parmová (dříve ODS).

Dohlížet na chod bude správní rada z odborníků

Národní divadlo Brno má o poznání vyšší náklady, jen město dává na provoz přes 600 milionů. I proto by také ředitel Martin Glaser chtěl, aby k podobné změně došlo. „Z našeho pohledu je tato transformace žádoucí. Nejde navíc jen o peníze,“ poznamenal. Zároveň totiž při zřízení veřejné kulturní instituce vznikne mezi politiky a vedením divadla speciální správní rada složená z odborníků, kteří na chod divadla dohlédnou. To tak nebude pod tlakem politiků například v období kolem voleb.

Nově by se do řízení kulturní instituce měl zapojit i Jihomoravský kraj. „Jestli do toho společně půjdeme, rozhodneme až po vyhotovení analýzy ze strany brněnského magistrátu, která by měla být hotova na konci jara. Ta má říct, zdali je to pro město i divadlo přínosné,“ přiblížil náměstek hejtmana pro oblast kultury František Lukl (za STAN).

Kromě divadla je snahou i sjednocení správy trojice významných vil v brněnských Černých Polích – Tugendhat, Arnoldovy, Löw-Beer. První dvě dnes spravuje město, tu třetí právě hejtmanství.

Efektivnější řízení

Podle bývalého opozičního politika Matěje Hollana (za Žít Brno), který v minulosti kulturu na magistrátu řídil, se Lukl snažil s primátorkou sejít už dříve, nicméně za celý uplynulý rok se mu to prý nepodařilo. „Nikdy na jednání neměla čas,“ prohlásil expolitik, který rovněž lobbuje za to, aby se divadlo do nové formy transformovalo. „Není to nic složitého, tato změna nijak nedopadne na zaměstnance, jen bude řízení divadla ve výsledku lépe fungovat,“ míní.

I když v případě zmiňovaných Českých Budějovic nezřizuje divadlo město s krajem, ale jen magistrát jako doposud, je to podle Hollana lepší forma než ta předchozí. Ani u Brna navíc není jisté, nakolik se hejtmanství do řídicí funkce zapojí. Sice i teď posílá peníze na chod divadla, ve srovnání s městem jde však o drobné. Příspěvek činí zhruba 16 milionů korun.

Už před rokem navíc náměstek Lukl tvrdil, že vyšší částku si Jihomoravský kraj nemůže dovolit posílat kvůli tomu, že jeho rozpočet je ve srovnání s jinými regiony podfinancovaný. A to tvrdí i nyní. „Kraj rád pomůže městu, pokud nová forma zajistí dlouhodobější financování ze strany státu,“ doplnil s tím, že městu jde především právě o trvalou finanční jistotu.

Každopádně Brno má v těchto krocích podporu i u nového ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé), jenž zákon z dílny svého předchůdce nechce nijak měnit. „Obecně podporuji veškeré aktivity, které mohou vést ke zlepšení podmínek financování kulturních institucí napříč jednotlivými kraji,“ uvedl však jen neurčitě.

Jak navíc dodal, je hlavně na brněnských politicích, jak se k záležitosti postaví. On ani jeho resort nemají informace o tom, jak a kam se proměna divadla (ne)posouvá.

Do Bohémy se přestěhuje baletní škola Zatímco ještě před rokem chtěli vrcholní brněnští politici upíchnout v někdejší restauraci Bohéma v suterénu Janáčkova divadla komerčního nájemce, nakonec otočili. Prostor poslouží přímo Národnímu divadlu Brno. Jeho ředitel Martin Glaser v něm totiž dlouhodobě chce zřídit takzvané edukační centrum, kam se přesune také baletní škola. „Umístění edukačního centra přímo v budově navazuje na ideu otevřeného divadla a přirozeně propojuje uměleckou a vzdělávací činnost. Navrhovaná rekonstrukce je smysluplnou investicí do budoucnosti divadla jako veřejně prospěšné instituce,“ hlásí nyní brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Radní na počátku ledna plán posvětili, divadlo za své peníze nechá zpracovat podrobný projekt. V roce 2027 by se pak mohl suterén odhadem za 28 milionů přestavět. „Bylo by skvělé, kdybychom centrum otevřeli na sezonu, kdy oslavíme sto let od úmrtí skladatele Leoše Janáčka,“ zmínil Glaser pro brněnskou kulturu významný rok 2028.