iDNES.cz

S obnovou po tornádu pomůžou architekti. Archeologové chystají průzkumy

  12:26
Zuby, které v ulicích zůstaly po zdemolovaných domech, pomohou v obcích zasažených tornádem zacelit odborníci na architekturu i urbanismus. Před novou výstavbou chtějí lokalitu, která patří k nejcennějším nalezištím u nás, prozkoumat i archeologové.

S obnovou domů po demolici chtějí pomoci architekti. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Jeden dům stojí, po dalších dvou zůstala jen prázdná díra. Kdysi celistvá ulice v Hruškách na Břeclavsku vypadá po tornádu jako vykotlané zuby. „Mohli bychom tu postavit dálnici,“ glosoval v minulém týdnu se smutnou ironií v hlase místostarosta Hrušek Marek Babisz. A podobná situace je ve všech vesnicích, které živel zasáhl.

Znovu vrátit obcím ucelenou podobu chce pomoci i skupina architektů, která ve spolupráci s Českou komorou architektů spustila iniciativu Pro Bono. Jejím cílem je poskytnout bezplatné či zlevněné architektonické poradenství a služby lidem na Hodonínsku a Břeclavsku. 

„Zaznamenáváme od svých členů velké množství nabídek bezplatné odborné pomoci postiženým obcím i jejich obyvatelům v podobě vypracování projektů rekonstrukce poškozených či nových domů místo zdemolovaných, urbanistických návrhů budoucí podoby obcí, včetně případného uspořádání architektonické soutěže, jejíž účastníci by se zřekli nároků na jinak běžné ceny a odměny,“ vysvětlil Jiří Lev, zakladatel iniciativy Pro Bono, v níž je dnes už padesátka členských ateliérů. 

Architekti by měli pomáhat jak vlastníkům domů, tak právě i samosprávám. Ostatně první myšlenka na spolupráci s nimi vzešla od starosty Moravské Nové Vsi Marka Košuta. Ten projevil zájem o vytvoření expertního týmu pod patronací komory, jehož úkolem bude zpracování první koncepce obnovy zástavby. Demolice v této obci zasáhla víc než dvacítku domů, takže poptávka je také po kvalitním řešení nových obydlí, samozřejmě včetně dostaveb budov, které jsou poškozeny částečně

V týmu by neměli chybět urbanisté, krajinářský architekt i inženýrské profese na infrastrukturu a komunikace. „Věřím, že tak jako po povodních v uplynulých dekádách, i obnova po řádění tornáda přispěje k lepšímu prostředí sídel na jižní Moravě, že se podaří postavit lepší domy a vzniknou kultivovanější návsi a zákoutí,“ uvádí Jan Kasl, předseda České komory architektů. 

S demolicemi, které statici nařídili u 187 domů, by měli být hasiči hotoví v řádu dní. Pak obce opustí. Zůstat by měla pouze armáda. Ta by měla pomáhat s obnovou veřejného majetku. Tedy nikoliv soukromým majitelům, ale obcím. Tornádo totiž postihlo i školy, školky, tělocvičny či úřady. Zejména u školských zařízení budou muset obce kvaltovat, aby se v nich mohlo od září učit. Týká se to dvou školních budov v Moravské Nové Vsi, školy a školky v Hruškách či Základní školy U červených domků v Hodoníně.

Archeologové se připravují na průzkumy

Například u hrušecké mateřinky je kompletně pryč střecha, povalená vnitřní stěna strhla trubky vodovodu, takže do budovy několik hodin tekla voda. Milion korun na její obnovu se rozhodli sehnat nadšenci z Břeclavi. „Rozhodli jsme se ji postavit znovu,“ říká režisér a tvůrce animovaných filmů z Břeclavi Cyril Podolský.  A pomoci by měly právě filmy.

V pohotovosti jsou i archeologové. Oblast postižená tornádem totiž patří k nejcennějším archeologickým lokalitám u nás. A kvůli tomu podléhají stavební povolení na výstavbu nových budov specifickým zákonným podmínkám. 

„I v případě, že by stavby prošly zjednodušeným řízením, jde o to, aby se nezničily archeologické památky, proto hledáme mechanismus, jak pomoci občanům, aby se jim usnadnila administrativa s povolováním přestaveb, a jak zároveň uchránit kulturní dědictví, které je pod zemí,“ vysvětluje Lumír Poláček, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Brno

Při takto masivní obnově výstavby nebude příliš čas na velké vědecké výzkumy, přinejmenším by ale bylo vhodné zaevidovat případné archeologické nálezy. V lokalitě se nacházejí významné památky třeba z období Velké Moravy, ostatně samotná budova vědecké základny Mikulčice-Trapíkov se nachází přibližně jeden kilometr od akropole velkomoravského hradu Mikulčice-Valy, z níž mají odborníci důkazy o osídlení již z pravěku. 

Archeologický ústav nyní proto ve spolupráci s Krajským úřadem Jihomoravského kraje připravuje platformu, která by ulehčila úřední postupy v oblasti archeologické památkové péče související s opětovnou výstavbou.

Autoři: ,
zpět na článek