Tiskům z dob Rudolfa II. vdechnou nesmrtelnost, budou dostupné online

  9:30
Vzácné historické knihy budou nově dostupné online pro všechny zájemce. Odborníci z Moravské zemské knihovny v Brně je totiž převedou do digitální podoby. Jde například o iluminovanou Duchkovu Bibli z roku 1433 nebo knihy, jež patřily dvořanovi císaře Rudolfa II. Digitalizací projdou i hudební záznamy z 18. století.

Odborníci do digitální podoby převedou i jedinou v Česku dochovanou knihu, která vznikla v polovině 15. století metodou deskotisku. Běžný smrtelník se téměř nemá šanci k takovým tiskům dostat, nyní však budou zdarma dostupné na internetu.

Díky jedinečné příležitosti pro zachování unikátních tisků pro další generace a především jejich online zpřístupnění pro zájemce z celého světa, jež se naskytla Moravské zemské knihovně v Brně spolu s Muzeem umění Olomouc, Knihovnou Akademie věd ČR a Národním archivem v islandském Reykjavíku.

Z takzvaných norských fondů získaly 37,5 milionu korun na digitalizaci sbírek. „Díky spojení několika sbírek vznikne unikátní virtuální knihovna. V jednu chvíli na jednom místě můžete vstupovat do několika knihoven bez nutnosti cestování. Podobně jako NASA dala veřejnosti k dispozici snímky z družic, což mělo velký úspěch, dáváme lidem obrovské množství dat, s nimiž mohou pracovat,“ vyzdvihl ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček.

Upozornil, že důležitým aspektem je také záchrana dokumentů. „Digitalizací je zachováme pro příští generace. Projekt tedy není jen pro 21. století, ale i pro století příští,“ podotkl Kubíček.

A které skvosty se z pečlivě střežených archivů dostanou na web? Digitalizací projde během tří let přes 80 tisíc sbírkových předmětů, jež jsou uloženy v Brně, Olomouci a na Arcibiskupském zámku v Kroměříži.

Mezi nimi jsou prvotisky, tedy knihy vytištěné do roku 1500, grafiky, kresby, fotografie i notové záznamy. „Jde o nejcennější díla z knihoven. Velkou část z nich kromě badatelů nikdy nikdo neviděl,“ uvedl vedoucí projektu Miroslav Kindl z olomouckého muzea.

Dokumenty z brněnské knihovny představují přibližně pětinu z celkového objemu tiskovin, jež se budou skenovat. „V tomto ohledu naše sbírka není tak rozsáhlá, zato je mimořádně cenná. Oskenujeme jeden z nejcennějších kousků, který máme. Biblia pauperum pochází z poloviny 15. století a je jedinou knihou dochovanou v Česku, která vznikla metodou deskotisku. To je předchůdce knihtisku, jehož princip můžeme přirovnat k tiskátku,“ popsal vedoucí odboru rukopisů a starých tisků Moravské zemské knihovny Jiří Dufka.

Mezi další unikáty, které odborníci v Brně převedou do digitální podoby, jsou knihy pocházející z druhé poloviny 15. století, jež patřily Ferdinandu Hofmannovi z Grünbüchlu, dvořanovi císaře Rudolfa II.

„Nejspíš jako odkaz ke svému jménu si nechával knihy vázat do zelené vazby. Prvotisk neznamená stokrát stejná kniha, jelikož tištěné knihy v tomto období bývaly doplňovány barevnými iluminacemi, každá tedy byla originál,“ dodal Dufka.

Cesty, jimiž se tyto vzácné knihy ocitly v brněnské knihovně, jsou různé. Třeba Hofmannova knihovna se sem dostala za první republiky přes Dietrichsteiny, kteří sídlili v Mikulově. Když při pozemkové reformě potřebovali peníze, část knihovny prodali státu.

K takovým knihám se čtenáři běžně nedostanou. Jsou uloženy v zamčené místnosti střežené kamerami a jejich studium je možné jen ve výjimečných případech. Po jejich digitalizaci se budou z polic vytahovat ještě méně než dosud.

Rukavice a jen rozevřít, prosím

Skenování si ovšem nelze představit tak, že se o vše postarají přístroje. U většiny dokumentů jde o poloautomatický proces, kdy je nutné ručně otáčet listy knihy. Jeden tisk tak zabere klidně hodinu času.

Se starými tiskovinami se pak musí zacházet ještě opatrněji. V rukavicích se skenují pomocí složitějšího systému – soustavy fotoaparátů, která se přizpůsobuje každé stránce, jelikož u některých knih není kvůli 500 let staré vazbě možné jejich úplné rozevření.

Po oskenování následuje úprava a ořez snímků v počítači a sestavení online knihy, aby v ní čtenář mohl pohodlně na počítači listovat. O to se starají pracovníci oddělení tvorby metadat.

Velkou část z dokumentů však čeká nejdříve konzervačně-restaurátorské ošetření. Někdy je potřeba opravit desky, jindy zase listy poškozené vlhkostí. Právě v tomto předají brněnští odborníci své zkušenosti a know-how, jelikož se digitalizaci věnují od 90. let.

Podle ředitele Muzea umění Olomouc Ondřeje Zatloukala není snadné získat peníze z norských fondů. „Protože je to jeden z mála zdrojů, který v naší zemi směřuje do kultury, a žádostí je velký přetlak. Od začátku jsme však věřili, že máme šanci uspět. Jednak díky širšímu partnerství – a navíc jde o zásadní téma rezonující v České republice v posledních měsících, a to je digitalizace a zpřístupnění našeho kulturního dědictví nejširší světové veřejnosti,“ přiblížil Zatloukal. Digitalizace vzácných tisků začne v červnu a potrvá tři roky.