Je to možné díky tomu, že tato speciální linka, kterou obsluhují čtyři pracovníci, umožní kombinovat různé druhy textilu a obohatit je o další vlákna a prvky. Celkem může výsledný produkt obsahovat až osm vrstev, které využití původního textilu zněkolikanásobí.
„Je to vždy o zákaznících, co potřebují. Stále nemáme vyčerpané možnosti této linky, která je svého druhu jediná nejen u nás, ale i v Evropě a možná i ve světě,“ oznamuje ředitel společnosti Robert Šimek.
Dosud mohli na jiné lince dát dohromady jen tři vrstvy, což je ohledně požadavků trhu limitovalo. „Navíc můžeme uspořit prostor a váhu tím, že se chceme pokusit vměstnat osmicentimetrový izolační materiál do jednoho centimetru,“ přibližuje šéf společnosti, která na jihu Moravy a ve druhém závodě u Liberce zaměstnává 218 lidí.
Na trh se nyní bude snažit dodávat materiály v kvalitě takřka jako od prvovýrobců. Díky využití oděvů, které získává čím dál častěji zdarma, navíc stlačí níž náklady. „Podařilo se nám dokonce vyvinout materiál do stavebnictví, na který míříme pěti kahany, ale ani po patnácti minutách vůbec nehoří,“ líčí Šimek, jak dokážou „vypiplat“ staré textilie, ať už z domácího šatníku, nebo průmyslu.
Kam s oděvy?Obce a města mají od letoška povinnost zajistit jejich třídění ve sběrných dvorech nebo kontejnerech v ulicích. Patří do nich jen čisté oblečení, které je zabalené v pytlích. Znečištěné oděvy nebo děravé boty do speciálních nádob nepatří. V Brně je možné tento druh odpadu odevzdat ve sběrném dvoře na Jedovnické 4. Pokud už je opravdu nevyužitelný, zamíří do spalovny. |
Staré bundy nebo kalhoty tak mohou najít využití v izolaci v domech, ale i v letectví nebo zdravotnictví. „Nepředstavujte si klasický operační sál, ale spíš polní nemocnici, kam můžeme na lůžka dodávat matrace, které je možné v těchto podmínkách snadno vyčistit jen párou,“ nastiňuje Šimek průnik i do sektoru armády a zbrojního průmyslu.
Základní surovina přitom Retexu ubývat nebude, spíš naopak. Podle výkonného ředitele Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu Jiřího Česala se každý rok na český trh dostane 90 tisíc tun oděvů. Od letoška navíc mají obce povinnost zajistit separaci textilu, aby staré oblečení nekončilo v běžné směsné popelnici.
Třeba v Brně už je to poměrně dlouhodobá praxe. A tamní odpadová společnost SAKO pozoruje rostoucí množství vytříděných oděvů. „Zatímco ještě v roce 2019 to bylo 390 tun textilu, loni už 514 tun,“ uvádí mluvčí městské firmy Michal Kačírek s tím, že v ulicích Brna provozují celkem 242 kontejnerů.
Nádoby na starý textil přitom mají v krajském městě i další společnosti, mezi nimi například Diakonie nebo boskovická firma Textil-Eco.
„Rozemleté“ oblečení na lince firmy Retex
Oblečení vyhozené do specializovaného kontejneru putuje nejdřív na třídicí linku, kde se rozhodne, zda půjde potřebným, nebo do secondhandů, popřípadě už kvůli svému stavu zamíří rovnou na recyklaci. Není tak vyloučené, že skončí právě v městečku na Znojemsku známém hlavně díky Slovanské epopeji.
Podle Česala je podobných podniků jako Retex v Česku stále málo. „Odhadoval bych to na jednotky, maximálně nižší desítky,“ sděluje.
Experti přitom upozorňují, že bez kvalitního dotřiďování a domácích kapacit pro recyklaci bude stále značná část této hodnotné suroviny končit na skládce nebo ve spalovně.
Skládky zavírají, odpad zůstává. Obce tak musí víc třídit a spoléhat na spalovnu |
Brzy však přibude nová firma, která se chce recyklaci věnovat. Podle Institutu cirkulární ekonomiky ji plánuje Diakonie Broumov spustit na východě Čech a do budoucna počítá i s další pobočkou v Ostravě. „Jejím cílem je převádět zejména textilie na izolační desky ve stavebnictví s voděodolnými a akustickými vlastnostmi,“ přibližuje analytička institutu Nina Hromádková.
Podobný záměr, tedy výrobu desek z použitého oblečení, avizují i podnikatelé v Křižanovicích na Vyškovsku, kde se v tamním statku válí hromady textilního odpadu, které značně znervózňují místní obyvatele. Teprve se však uvidí, jestli se tento plán naplní.
Naopak z brněnských Horních Heršpic má navezený odpad, v němž byla i bílá vlákna textilu, brzy zmizet zpět do Německa, jak se to povedlo u Jiříkova na Bruntálsku. „Mělo by se tak stát v příštích týdnech,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).