iDNES.cz

Cena tepla by se letos výrazně měnit neměla, vyhlíží ředitel Tepláren Brno

  10:36,  aktualizováno  10:36
Topná sezona je tady a Teplárny Brno, které zásobují 105 tisíc domácností, školy, nemocnice i firmy, naplno otvírají kohoutky. Ředitel společnosti Petr Fajmon kromě tradičních povinností zároveň řeší největší energetickou modernizaci v historii města nebo investice do dobíjecích stanic pro elektromobily.

Petr Fajmon je generálním ředitelem městské společnosti Teplárny Brno, která je největším výrobcem a dodavatelem tepla v jihomoravské metropoli, od roku 2011. | foto: Filip Fojtík, MAFRA

Fajmona zaměstnává především devatenáctimiliardový projekt, který za pár let přivede teplo z Jaderné elektrárny Dukovany až k lidem domů.

Horkovod bereme jako investici nejen do současnosti, ale hlavně do dalších generací Brňanů,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz generální ředitel městské společnosti.

První otázka míří na to, co lidi zajímá nejvíc. Současná částka za teplo pro Brňany je 1 154 korun za GJ včetně DPH, jak se jim před letošní zimou změní?
Cenu tepla v Brně držíme stabilní už řadu let. I ve chvíli, kdy jinde výrazně zdražovali, jsme dokázali nastavit férovou částku a za poslední dva roky jsme ji dokonce třikrát snížili. Co se úpravy ceny týče, teprve vyhodnocujeme všechny aspekty, ale v tuto chvíli to vypadá, že by se pro naše zákazníky výrazně měnit neměla. Do budoucna zásadní role připadne horkovodu z Dukovan, biomase i odpadnímu teplu. Tyto zdroje nejsou zatíženy emisními povolenkami a výrazně snižují závislost na plynu. Můžeme tak lidem slíbit, že cena zůstane stabilní a předvídatelná i pro další generace.

Horkovod dodá Brnu teplo a zbaví ho závislosti na plynu, říká ředitel Tepláren

Bude tomu opravdu tak i navzdory masivním investicím do stávající sítě, nových technologií a hlavně zmíněného horkovodu z jaderné elektrárny?
Ano. Už teď do modernizace investujeme stovky milionů každý rok. Měníme staré parovody za nové horkovody, z původních 96 kilometrů už zbývá jen jedenáct, a každý ušetří stovky tun emisí ročně. Na Brně-sever stavíme nový kotel na biomasu, který nahradí část plynu, a palivo se bude vozit po železnici, takže bez prachu a hluku. Největší investicí je ale právě horkovod z Dukovan, který přivede teplo z jádra až do brněnských městských čtvrtí.

Tento obří projekt má své zastánce, ale i kritiky. Jaké jsou vaše argumenty pro jeho podporu?
Jde o největší energetickou investici v historii Brna a jednu z největších svého druhu v celé republice. Po dokončení zajistí polovinu spotřeby tepla ve městě a výrazně sníží emise oxidu uhličitého. Brňané získají jistotu dodávek a stabilní ceny na desítky let dopředu. Navíc v posledních letech jsme viděli, jak dramaticky mohou kolísat ceny plynu, někdy i o stovky procent za pár měsíců. Horkovod tento problém eliminuje. Přivede do Brna domácí, nízkoemisní a spolehlivý zdroj, který není vystaven podobným otřesům.

Příprava je obří výzva od tisíců majetkoprávních vztahů až po technickou složitost celého projektu. Přesto jsme přesvědčeni, že pokud má Brno obstát i v budoucnu, musí takový zdroj tepla mít. Horkovod proto bereme jako investici nejen do současnosti, ale hlavně do dalších generací Brňanů.

Petr Fajmon

Narodil se v roce 1972, vystudoval elektrotechniku na VUT v Brně a získal titul MBA na univerzitě v anglickém Nottinghamu. Působil v telekomunikačním a plynárenském sektoru, od roku 2011 je generálním ředitelem městské společnosti Teplárny Brno. Ta je největším výrobcem a dodavatelem tepla ve městě.

Co se týče technického řešení, dokážete laikům ve zkratce vysvětlit, jak bude fungovat?
Z Dukovan povede do Brna dvojitý horkovod dlouhý 42 kilometrů, ve městě na něj naváže 53 kilometrů nové sítě. Potrubí o průměru přes metr povede v zemi v hloubce metr a půl a poteče v něm voda o teplotě až 140 stupňů Celsia. Tak dlouhý a výkonný horkovod se v Česku ještě nikdy nestavěl. Inspirací nám byla soustava z Temelína, ale čerpáme i ze zahraničí, hlavně ze Skandinávie.

Náš projekt má zároveň významný mezinárodní přesah. Jde o jednu z prvních velkých evropských investic, která propojuje jadernou energetiku s dálkovým vytápěním ve velkém měřítku. Díky tomu se Brno může stát inspirací pro další města, která hledají cesty, jak snížit emise, posílit energetickou bezpečnost a přitom zajistit cenově dostupné teplo pro obyvatele.

Podle prvotních plánů mělo být hotovo v roce 2031, platí stále tento termín?
Teď řešíme přípravné práce, hodnotíme varianty tras a připravujeme podklady pro posouzení vlivů na životní prostředí. V roce 2028 by mohla začít stavba a v roce 2032 plánujeme spustit zkušební provoz. Je to ambiciózní plán, ale děláme maximum, abychom ho splnili.

Brzy máte podepsat smlouvu s projektantem, ale tendr se podle všeho posouval. Nejsou tedy zmíněné termíny ohroženy?
Trochu to upřesním, tendr postupoval podle pravidel. Soutěžilo se jednacím řízením, kde jsme s uchazeči vedli několik kol. Naším cílem bylo nastavit co nejlepší cenu, reálné termíny a jasné smluvní podmínky. Přípravné práce běží podle harmonogramu a nyní máme už vybraného zhotovitele projektové dokumentace pro stavbu hlavního přivaděče horkovodu.

Tunel Holedná se nachází uvnitř stejnojmenného brněnského kopce. Vyražený je...
Tunel Holedná se nachází uvnitř stejnojmenného brněnského kopce. Vyražený je...

Tunel Holedná se nachází uvnitř stejnojmenného brněnského kopce. Vyražený je asi pouze z desetiny, do budoucna jím má vést horkovodní potrubí s teplem z jaderné elektrárny Dukovany.

Dosavadní finanční odhady vybudování mluvily asi o 19 miliardách korun. Už je jasná finální částka, za kterou se horkovod postaví a kdo ji zaplatí?
Cena bude známa až po dokončení výběrových řízení. Projekt připravujeme spolu se státem a Skupinou ČEZ, zároveň usilujeme o podporu z dotačních fondů. Bez toho by tak rozsáhlý projekt nebyl možný.

Ještě se vrátím k tomu, co jsme řešili na začátku. Dokážete už teď odhadnout, jak se tato investice po dokončení promítne do cen tepla v budoucnosti?
Tak já také položím otázku. Co je pro lidi a firmy důležitější – krátkodobá sleva, nebo jistota, se kterou mohou počítat na mnoho let dopředu? Horkovod přinese právě tuto stabilitu. Konkrétní částky budou jasné až po dotačních smlouvách, ale směr je zřejmý. Na rozdíl od plynu jádro není vystaveno každodenním výkyvům trhu, takže ani zákazníci nebudou vystaveni dramatickým zdražením. Cena tepla zůstane férová, stabilní a předvídatelná na dlouhá léta. Jsme přesvědčeni, že právě tato jistota je klíčem k energetické bezpečnosti Brna.

Jak horkovod zapadá do vize uhlíkově neutrálního města?
Brno se zavázalo do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého o 40 procent. Horkovod ušetří 135 tisíc tun CO ročně, což je asi čtvrtina současné produkce města. Spolu s odpadním teplem z další městské společnosti SAKO a biomasou z Brna-sever to v číslech znamená, že snížíme emise o více než 230 tisíc tun ročně. Přes 80 procent tepla pro Brno bude pocházet z ekologických zdrojů, což nás posune mezi evropské lídry v udržitelné energetice.

Levnější vytápění v Brně? Pomoci mají štěpka a odpad, říká šéf tepláren

Když jsme u kotle na biomasu, ten už je ve zkušebním provozu, příští rok se má rozjet naplno. Jaký u něj očekáváte vliv na výrobu tepla a hlavně – máte garantovaný dostatek dřevní štěpky?
Počítáme s výrobou více než půl milionu GJ tepla ze dřevní štěpky, což představuje zhruba 15 procent z celkové dodávky tepla v Brně. Současně vznikne i 40 tisíc MWh elektřiny. To v balíčku pomůže nahradit v našem palivovém portfoliu zemní plyn. Právě snížení závislosti na něm, úspora CO a významná dotační podpora investice jsou hlavními motivy, jež stály za rozhodnutím postavit nový kotel na biomasu. Co se týče dodávek dřevní štěpky, máme je smluvně zajištěné s jedním silným partnerem, a to výhradně z českých zdrojů. Kromě samotné dodávky obstará i bezemisní dopravu po železnici až přímo do Brna.

Zmínil jste spolupráci s odpadní společností SAKO, v jakých číslech se aktuálně pohybujete?
Z odpadního tepla ze SAKO získáváme asi milion GJ ročně, což pokryje přibližně čtvrtinu spotřeby brněnské sítě, a k tomu 45 tisíc MWh elektřiny. Díky tomu nemusíme spálit desítky milionů kubíků plynu a jde o čistě lokální zdroj. To je ukázka moderního přístupu – místo skládkování se energie vrací do města a snižuje emise i závislost na dovozu. Je ale potřeba zdůraznit, že Teplárny Brno neřeší pouze teplo.

Teplárny Brno zásobují 100 tisíc brněnských domácností, tedy zhruba 300 tisíc...

Ale většina lidí si to myslí…
Náš slogan „Jsme vaše energie“ přesně vystihuje to, čím dnes jsme. Z původního dodavatele tepla se stala moderní městská energetická firma, která nabízí komplexní služby – teplo, elektřinu, plyn, chlad a nově také elektromobilitu. Cílem je, aby lidé měli všechny energetické služby pohodlně na jednom místě. Zásobujeme domácnosti, školy, nemocnice i firmy. Jsme partner, na kterého se mohou všichni kdykoli spolehnout.

Letos sice slavíme už krásných 95 let od založení, ale hledíme hlavně do budoucnosti. Svět energií se mění a my chceme být vždy o krok napřed. Klima, technologické inovace a výkyvy trhu jasně ukazují, že tradiční přístup už nestačí. Nejde jen o to, aby Brňanům topily radiátory, ale o celou soustavu chytrých, efektivních a ekologických řešení pro město.

Můžete být konkrétnější?
Komplexní energetický ekosystém znamená, že všechny části, tedy výroba, distribuce i spotřeba, jsou v Brně propojené a fungují jako jeden celek. Díky tomu je stabilní, efektivní a šetrný k životnímu prostředí. Brno dnes stojí na několika základních pilířích – teplo dodáváme do více než 105 tisíc domácností a institucí, elektřinu vyrábíme v moderních zdrojích a centrálně ji nakupujeme pro město, čímž šetříme desítky milionů ročně. Postupně také snižujeme závislost na plynu a nahrazujeme ho biomasou, odpadním teplem nebo budoucím horkovodem z Dukovan. A k tomu rozvíjíme elektromobilitu. To všechno dohromady znamená jediné – energie je pod kontrolou města, peníze zůstávají v Brně a navíc plníme klimatické závazky.

Dvakrát jste zmínil elektromobilitu, která nabývá na síle. Stíháte pokrýt poptávku lidí?
V Brně provozujeme jednu z nejširších sítí dobíjecích stanic a služeb pro majitele elektroaut, už dnes je k dispozici přes sto veřejných dobíjecích bodů. Do budoucna chceme, aby měl každý řidič nabíječku ideálně do pěti minut chůze od domova nebo práce. Elektromobilitu navíc přímo propojujeme s našimi zdroji energie, takže můžeme držet ceny dobíjení dlouhodobě dostupné (aktuální ceny dobíjení jsou od 8,30 do 17,80 Kč za kWh – pozn. red.). Letos jsme spustili první velký hub na Šumavské ulici a připravujeme další, například v lokalitě Červený mlýn s jedenácti rychlodobíjecími stanicemi.

Naší vizí je mít do roku 2030 minimálně 500 veřejných dobíjecích bodů a dobíjecí stanice u kulturních, společenských i sportovních center. Elektromobilita pro nás není módní trend, ale logické rozšíření našich služeb. Stejně jako jsme kdysi přinesli do Brna centrální teplo a elektřinu, dnes přinášíme energii i pro dopravu budoucnosti.

Ještě se vrátím k centrálním nákupům energií, o kterých jste také mluvil. Vyplácí se?
Řešíme je přes dceřinou společnost Energie Teplárny Brno, která vznikla v roce 2023 právě proto, aby se o nákup energií starala centrálně za celé město. Od letoška tak dodává elektřinu a plyn více než 240 odběratelům – od škol přes divadla až po sportoviště či městské části. Díky tomu, že nakupujeme energie ve velkém a s předstihem, dokážeme ušetřit až 42 milionů ročně.

Navíc má město konečně jednotný přístup, tedy od vyjednávání s dodavateli až po plánování rozpočtů. To je velká výhoda oproti minulosti, kdy si to každá instituce řešila sama. Zkrátka energie nenakupujeme na poslední chvíli. Díky tomu se vyhneme velkým cenovým skokům, které dnes na trhu nejsou výjimkou. Je to podobné, jako když si rodina nakoupí trvanlivé potraviny za dobrou cenu do zásoby, aby je pak nemusela shánět v době, kdy prudce zdraží. Navíc je to městská firma, kdo energie řeší pro Brno a jeho organizace. Peníze tak zůstávají „doma“ a šetří se. Výsledkem je jistota pro školy, nemocnice a další instituce, které přesně vědí, s jakými náklady mají počítat.

zpět na článek