iDNES.cz

Brněnští rockeři hrají skoro 60 let. A bylo nám hej, popisují v knize

  15:34
Téměř šest desetiletí se na hudební scéně pohybuje brněnská kapela Synkopy 61. Její neuvěřitelně dlouhou dráhu připomíná obsáhlá, dokumenty, fotografiemi a četnými historkami nabitá publikace „Synkopy 61... a bylo nám hej“ od Jiřího Vondráka.

Obálka knihy Synkopy 61... a bylo nám hej, která mapuje šedesátiletou dráhu brněnské rockové skupiny. | foto: repro: Synkopy 61... a bylo nám hej

„Příběhy vzestupů i pádů, období slávy i částečného zapomenutí, okamžiky štěstí i bezradnosti, vyprodaných i poloprázdných sálů, očekávání a nadšení s každou novou etapou, to vše vtipně zasazeno do dobových reálií,“ popisuje knižní dílo o 424 stranách vydavatel Peter Chalupa z nakladatelství Petrus.

Publikaci podle všeho o vůbec nejstarší české dosud aktivně působící rockové skupině předcházel už stejnojmenný filmový dokument – taktéž od Jiřího Vondráka, který činnost Synkop 61 sleduje po celou dobu jejich existence.

Ale teprve na stránkách jeho obrazově velice hutné knihy s grafickou úpravou Libora Machaty si čtenáři můžou šířeji uvědomit, jak neskutečně dlouho už kapela vlastně působí.

Nikdy se nebrali smrtelně vážně

Z mladičkých hošíků na prvních zvěčněných koncertech jsou dnes šedovlasí či takřka bezvlasí pánové, kteří si ovšem – soudě podle nesčetných vzpomínek – své hraní opravdu užili.

A to včetně klíčové role u takových nepominutelných brněnských aktivit, jako byl třeba recesistický spolek Ronson klub, který své „piškuntálie“ provozoval právě v nedobrých 70. a 80. letech československé normalizace.

Pochopitelně je však kniha, kterou zájemci seženou za 449 korun, především plná vzpomínek na desítky skladeb, stovky odehraných koncertů, na nahrané desky. To vše v autentických a opravdu čtivých vzpomínkách členů kapely, kteří se nikdy nebrali „smrtelně“ vážně.

Velmi cenné jsou také reprinty dobových výstřižků z novin i odborných hudebních časopisů, které podávají nejen obraz kapely, ale také okolností, za jakých hrála. Nechybí třeba ani novinový výstřižek z roku 1979, jenž popisuje tragický skon synkopáckého manažera Milana Ferebauera.

Vzpomínky i dokumenty pak přinášejí také velmi jasné dobové svědectví o prapodivném normalizačním režimu, který rockové hudbě příliš nepřál a mezi jehož různými nesmyslnými nařízeními musela kapela léta proplouvat.

Zajímavé jsou pak i kapitoly o mimohudebním životě a zájmech členů skupiny, které dokazují, že členy Synkop 61 byly osobnosti tvůrčí i v jiných než hudebních směrech. Jeden z nich je dnes majitelem prestižní aukční síně, další vylezl na nejvyšší hory Evropy, Afriky a Ameriky.

zpět na článek