Sucho sužuje jih Moravy už i v zimě, v některých obcích musí šetřit vodou

  10:20
Pouze na běžnou spotřebu v domácnosti mohou používat pitnou vodu z vodovodů obyvatelé některých obcí jižní Moravy. Nesmí ji tak odebírat třeba k napouštění vnitřních bazénů, pro kluziště či na mytí aut. V létě nic neobvyklého, na začátku roku jde však o dosud nevídanou záležitost.

Vyhláška s omezením odběru pitné vody nejnověji zasáhla obci Běleč a místní část Křeptov poblíž Tišnova na Brněnsku. „V současnosti platí také v některých lokalitách na Blanensku a Boskovicku, konkrétně v Dlouhé Lhotě, Uhřicích a Štěchově. Omezení vyplývají z nedostačující kapacity vodních zdrojů. Obce je mají méně vydatné a mělké,“ informuje mluvčí Vodárenské akciové společnosti Iva Librová.

Běleč a Křeptov mají se slabou zásobou vody problém dlouhodobě, takže pro ně není omezení ničím novým. „Pro Křeptov jde o pravidlo, v Bělči k jeho vyhlášení dochází méně často. Že by tam ale nařízení platilo v zimě, to je velká výjimka,“ hlásí manažer Svazku vodovodů a kanalizací Tišnovsko Jan Moronga.

Sucho nutí jižní Moravu propojit za desítky miliard vodovody s Vysočinou

Nejen v této oblasti napadlo během současné zimy málo sněhu. „Přitom místní zdroje dotují srážkové vody. A je tu navíc poměrně sucho,“ poukazuje Moronga.

Z hlediska sucha je jižní Morava aktuálně nejpostiženější oblastí v republice. „Ačkoli zemědělské sucho a zvláště jeho dopady se vyskytují jen v zanedbatelné míře a půdní profil ve svrchní vrstvě je téměř nasycen, v té hlubší pod čtyřicet centimetrů přetrvává deficit zejména v okolí řeky Dyje na Znojemsku, v povodí Svratky a zčásti Svitavy,“ upozorňuje bioklimatolog Miroslav Trnka z projektu Intersucho a Ústavu výzkumu klimatické změny Akademie věd ČR.

Aktuální stav sucha na jihu Moravy označuje za znepokojivý. „Vidíme totiž projevy hydrologického sucha v zimě, a to v situaci, kdy zatím chybí ve zmiňovaných povodích sněhová pokrývka. Protože je průběh srážek v posledních měsících spíš neuspokojivý, je namístě zvažovat příslušná vodou šetřící opatření,“ podotýká.

Chybějící srážky

Podle vedoucí oddělení hydrologie brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Hany Hornové scénář zimního omezení odběru vody může nastávat častěji.

„Pokud bude stále nižší procento srážek, a zejména nenapadne-li v zimě sníh, pak lze očekávat, že se takovéto případy budou množit. Nebude-li žádná zásoba podzemních vod a alespoň průměrná zásoba povrchových, pak je možné, že zdroje pro obyvatelstvo vykážou nižší vydatnosti a bude třeba je částečně omezit,“ sděluje hydroložka.

Důvod k omezení odběru pitné vody přitom nespatřuje jen v déletrvajícím sušším období. „Mohou do toho vstoupit i jiné aspekty. Ale pravděpodobnost, že situace vznikla kvůli hydrologickým a klimatickým podmínkám v oblasti, je dost vysoká,“ říká.

Zákony nemyslí na sucho. Vědci popsali, co může čekat šest moravských vesnic

Zvrátit momentální nepříznivou situaci podzemních zdrojů nepomohlo ani prosincové sněžení a následné tání. „V polovině minulého měsíce se v kraji nacházelo téměř devadesát milionů metrů krychlových zásob vody ve sněhu. V půlce ledna jsou na nule,“ vyčíslil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař ještě před víkendovou sněhovou nadílkou.

Odtávání bílé pokrývky je přitom klíčové pro doplňování zásob podzemní vody. „V posledních letech zaznamenáváme rostoucí teploty. Ty způsobují, že se v nižších polohách prakticky nevyskytuje souvislá pokrývka, která by postupným odtáváním dotovala hladiny povrchových i podzemních vod,“ zmiňuje Chmelař.

Pomůže nový vodojem

V Bělči a Křeptově hodlá Svazek vodovodů a kanalizací Tišnovsko nedostatek vody z podzemních zdrojů řešit několika opatřeními. V Křeptově postaví nový vodojem, na který navede pět let starý vrt a v délce asi 300 metrů propojí samostatné vodovody mezi oběma místy. „Aby mohla při dostatku voda z křeptovského vrtu zásobovat níže položenou Běleč,“ přibližuje Moronga.

Investice do 50 milionů korun plánuje provést v příštím roce.

Jako v Itálii. Lípy už sucho nezvládají, obec tak přešla na cypřiše a cedry

Naproti tomu obyvatelé Štěchova na Blanensku zůstanou i nadále odkázaní na počasí. Místní vrt je totiž málo vydatný a problém je také s prameništěm v lese.

„Po jeho vytěžení poklesla voda. Vytipovali jsme proto další lokaci, ale tam jsme narazili při majetkoprávním vypořádání. Když geologové zjistili, že je pod zemí voda, nechtěli nám vlastníci pozemky prodat. Udělali jsme další řadu geologických zkoušek jinde, ale bez úspěchu,“ popisuje starostka Věra Knotková (nez.).

Ve Štěchově platí nařízení na omezení odběru vody minimálně od loňského léta. Úředníci platnost vyhlášky několikrát prodloužili, aktuálně až do konce dubna.