Redakce iDNES.cz na tento paradox pořizování studie na něco, co už sám městský dopravce splňuje, narazila, když se dotazovala, jaký je dnes poměr nízkoemisních a ostatních vozidel při nákupech a jak tedy bude pro dopravní podnik složité či jednoduché do dvou let danému zákonu vyhovět.

„Vzhledem k masivní obnově vozového parku s dodržením limitů ani v současné době nemáme problém,“ prohlásila mluvčí Dopravního podniku města Brna (DPMB) Hana Tomaštíková.

Zcela tak vyvrátila tvrzení magistrátu, že dopravce bude muset v blízké době pořizovat více nízkoemisních vozů, a proto je nutná studie.

„Ta nám ukáže možnosti implementace čistých pohonů, jako je elektřina nebo vodík. Dále se dokument bude zabývat posouzením enviromentálních dopadů a náklady. Součástí bude i návrh potřebné infrastruktury,“ popsal nejdříve mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek s tím, že jde o silniční flotilu, tedy autobusy a trolejbusy, nikoli tramvaje.

Miliony pro nic. Brno hojně utrácí za nevyužité dopravní studie

Při druhém dotazu iDNES.cz, jestli nejde o vyhazování peněz, když DPMB zvládá dodržování směrnice již nyní bez této zpracovávané studie za téměř dva miliony korun, magistrát přiznal, že skutečně požadované procento při nákupech dopravce zohledňuje už nyní.

Stále si však magistrát trvá na svém, že dokument je nezbytný. „Výsledkem studie bude zhodnocení a naplánování strategie nákupu nových vozidel do budoucna. Vzhledem k tomu je zpracování studie relevantní a mimo jiné bude provedeno celkové ekonomické a technické zhodnocení různých scénářů nákupů nových vozidel a strategie DPMB v tomto směru,“ pokračoval Poňuchálek.

Zároveň odkázal na to, že studii požadoval pořídit přímo dopravní podnik. To mluvčí dopravce přímo nekomentovala, nicméně sdělila, že na studii se není možné dívat jen optikou aktuální legislativy.

„Město Brno se přihlásilo k paktu starostů a primátorů, že bude snižovat emise CO₂. Musíme tedy na tom pracovat a hledat cestu k většímu využití bezemisních vozidel. Studie by proto měla nastínit možnosti a cestu jak z provozního, tak i ekonomického hlediska,“ přiblížila.

CNG jako problém?

Celkem vlastní dopravní podnik 473 autobusů a trolejbusů a už nyní necelé dvě třetiny odpovídají kategoriím dané nařízením. Vedle bezemisních trolejbusů, které mají podíl 29 procent na silniční flotile, tvoří dalších 34 procent nízkoemisní autobusy, jejichž palivem je stlačený zemní plyn, neboli CNG.

Tomaštíková nicméně sdělila, že do jednoho až dvou let bude zhruba stovka autobusů na plyn na konci životnosti. „Naftovými je nahradit nelze kvůli dodržení limitu, CNG jsou z pohledu na využívání plynu potenciálně problematické, musíme tedy hledat i jiné možnosti,“ poznamenala.

Dodala však, že není vyloučené, že stlačený zemní plyn nakonec vyjde opět jako nejvýhodnější. Ostatně dopravní podnik při zavádění tohoto paliva před jedenácti lety vybudoval i vlastní plnicí stanici.

Ve vozovém parku má už dnes dopravce i elektrobusy, koketuje i s vodíkem, jehož výrobna by měla taky vzniknout v maloměřické teplárně. Možností je i biometan jakožto náhrada za CNG.