„Průchod touto trasou je velmi nebezpečný, neboť hrozí pád odumřelých stromů. K jejich odumírání dochází postupně, proto nelze vymezit přesnou dobu rozpadu,“ oznamuje vedoucí oddělení lesní správy národního parku Podyjí Milan Pořízka.

Voskovička způsobuje odumírání větví v koruně, které strom výrazně oslabuje. „Ten je následně náchylný k infekci domácími druhy dřevních hub jako václavky, šupinovky či lesklokorky, které způsobí vznik hniloby v kořenech a spodní části kmene, v důsledku níž dochází k vývratům,“ popisuje dendrolog Jiří Rozsypálek z Mendelovy univerzity.

Vzhledem ke složitosti terénu je značně omezen technologický přístup k napadeným stromům i kácení. „To má za důsledek, že se dosud nepodařilo nasmlouvat dodavatelský subjekt, který by byl schopen akci zrealizovat,“ sděluje Pořízka.

Invaze z květináčů. Nebezpečné houby z ciziny ohrožují české lesy

Houbová choroba z Asie škodí i jinde v kraji, třeba na Pálavě, kde lesníci káceli jasany na podzim. Jen 3 až 5 procent těchto stromů je vůči infekci voskovičkou velmi odolných.

„Ty tak pravděpodobně dokážou současnou invazi této nepůvodní houby do Evropy přežít. Výhodou je, že tato odolnost je dědičná z více než padesáti procent, takže s trochou štěstí bychom zde mohli do padesáti až sta let mít opět odolné jasanové porosty. Ale je to s velkým otazníkem, protože je tam celá řada rizik a dalších proměnných jako změna klimatu a její vliv,“ podotýká Rozsypálek.

Velkou hrozbu představuje také polník jasanový, což je podkorní brouk (kůrovec), který se do Česka šíří z Ruska přes Ukrajinu.

„Aktuálně je daleko úspěšnější než ruská armáda, neboť se již vyskytuje u Kyjeva a velmi pravděpodobně se brzy dostane na Slovensko. Tento kůrovec by mohl námi pracně chráněné jasany odolné vůči voskovičce dorazit. Ale snad nebude tak zle. Máme zároveň moderní technologie, jako jsou třeba stromové injektáže,“ říká Rozsypálek.