Novinkou jsou například obědové saláty servírované každý den nebo vlastní výroba pomazánek místo kupovaných.
„Změnili jsme způsoby přípravy jídla. Maso chystáme šetrněji přes noc, díky tomu je zkrácen čas při ranním vaření. Nový stroj nám umožňuje připravit ve velkém množství i velké alpské knedlíky, kde je 200 gramů těsta a sto gramů náplně povidel na porci, aniž by nás to omezilo v počtu lidí na přípravu. Obsluhují ho pouze dva zaměstnanci,“ přibližuje mluvčí nemocnice Pavel Žára.
Lidskou práci ušetří i kráječka masa, klepačka řízků, samomíchací kotle či stroj schopný zabalit porce přesně podle instrukcí. Nové úspornější technologie zároveň přinášejí snížení spotřeby energií o třetinu proti předchozímu stavu.
Kuchař z luxusní restaurace v koronavirové krizi řídí nemocniční „kotlařinu“ |
„Vaří všechno možné – ryby, brambory, zelí, nebo dokonce i cizrnu. Pokrmy jsou na slušné úrovni, ale mohly by být ještě lepší. Některé polévky byly studené, zato mi přišel vhod třeba kefír,“ líčí vlastní zkušenost Roman Pyrochta, který byl v posledních měsících v Bohunicích několikrát na pár dnů hospitalizován.
Pestrý výběr pro matky i děti
Součástí jídelníčku pro pacienty ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně je třeba boloňský těstovinový salát s černou čočkou nebo pomazánka z avokáda. V plánu je vyzkoušet například lososa s italskou čočkou. K snídani a večeři patří cereální či celozrnné pečivo, nemocní denně dostávají porci ovoce nebo zeleniny, což je ostatně trendem i v jiných špitálech.
„Mobilní pacienti mohou využít našeho bistra u svaté Anny, kde připravujeme studenou i teplou kuchyni včetně bezlepkových a vegetariánských pokrmů,“ říká vedoucí nutriční terapeutka Alena Mottlová.
V porodních odděleních různých nemocnic už jsou v posledních letech poměrně běžné bufetové koutky přístupné po celý den. V Brně je čerstvé matky využívají v Bohunicích, na Obilním trhu i u Milosrdných bratří. Zavedli je rovněž ve vyškovském centru přirozeného porodu, slavnostně otevřeném před měsícem.
Dotovaná svíčková za 70 či 104 korun. Ceny jako v restauraci, zoufají studenti |
„Zajímáme se o trendy ve stravování, nasloucháme maminkám a snažíme se plnit jejich přání. Zároveň víme, jak náročné je období těsně po porodu. Cílem je zprostředkovat jim i v jídle ‚domácí‘ prostředí, tedy možnost kdykoliv si vzít z nabízených pokrmů, na co mají zrovna chuť,“ oznamuje mluvčí vyškovské nemocnice Šárka Urbánková.
Kyjovský špitál vedle bufetu v porodnické části nabízí od loňska i rautové svačinky na dětském oddělení. „Děti, které jsou hospitalizovány většinou s doprovodem, si kromě tradičního jídelníčku – tedy snídaně, svačina, oběd, svačina a večeře – mohou vybrat z bohaté nabídky čerstvých jídel. Ta zahrnuje bezlepkové potraviny, mléčné výrobky, ovoce a zeleninu, čerstvou šunku, pečivo, pomazánky i oblíbené palačinky. Vše s ohledem na diagnózu malých pacientů,“ popisuje mluvčí zařízení Veronika Hollerová. Svačinový koutek funguje rovněž na dětském oddělení ve Znojmě.
„Strava je součást léčení“
Možnost přídavků nabízí pacientům také v Nemocnici Milosrdných bratří. Pokud nejsou omezeni dietou, mají nárok na tři denně. „V nabídce je například žervé protein, termix, pribináček, přesnídávky, šunka, paštika a další pokrmy ze studené kuchyně,“ odhaluje nutriční terapeutka Irena Hrabinová.
Ve špitálech mají jinak hospitalizovaní většinou nalajnovaný jídelníček. Výjimku tvoří hodonínská nemocnice, kde nabízejí nadstandard – pacienti si mohou za 200 korun domluvit výběrovou stravu na celý den podle aktuální nabídky. Jedinou podmínkou je, že nemají lékařem nařízenou dietu.
Typický jídelníček v břeclavské nemocniciSnídaně: bílá káva, pečivo, rostlinný tuk, bílkovina (sýr, jogurt, tvaroh) Oběd: klasické české jídlo (křenová omáčka, kuře na paprice, kuře s bramborem nebo rýží) Svačina: rohlík a rostlinný tuk nebo ovoce Večeře: pětkrát týdně studená (pečivo, rostlinný tuk, sýry, šunka, pomazánka), dvakrát týdně teplá (zeleninové rizoto, sekaná s kaší, zapečené brambory) |
Místní kuchaři podle vedoucí stravování Jitky Vališové velice dbají na to, aby třeba vejce pocházela z volných chovů lokálních dodavatelů, také mnohem častěji zařazují ryby, telecí maso a obědové saláty doplněné kvalitními sýry či masem. „Pokrmy jsou také nyní mnohem méně solené, obsahují vlákninu, zeleninu a kvalitní tuky – ty ovšem v co nejmenším množství, aby byly nutričně vyvážené. Samozřejmě je potřeba někdy dopřát něco sytějšího, a tak nabízíme jako minutky oblíbenou panenku s hříbky, bramborák, hamburger, smažené žampiony, zabijačkové menu, tradiční martinskou kachnu se zelím a další pokrmy podle ročního období,“ vyjmenovává Vališová.
Letos v Hodoníně přistoupili rovněž k další modernizaci gastrotechnologií. Celý stravovací provoz momentálně opravují v Břeclavi, plánuje se to v Kyjově a Znojmě, za sebou už to mají v Blansku.
Hejtmanství coby zřizovatel nemocnic v okresních městech poslalo v posledních letech na vylepšení stravování štědré částky. Nejdražší je oprava v Břeclavi za 110 milionů, v ostatních případech se příspěvky pohybují v jednotkách milionů. „Stravování přispívá ke komfortu pacientů i zaměstnanců a samo o sobě je důležitou součástí léčebného procesu. Snažíme se oblast posouvat dál, a investujeme tak do vybavení jídelen i do kvality stravy nebo nabídky pro pacienty formou bufetů,“ sděluje Alena Knotková z tiskového odboru kraje.