VIDEO: Vlasy, brouci, rostliny. Vědec pořizuje úchvatné záběry z nanosvěta

  9:18
Začal s opravovanými univerzitními mikroskopy, dnes má v soukromé laboratoři několik špičkových strojů. Německý vědec a fotograf Stefan Diller díky nim tvoří pozoruhodná videa.

První elektronový mikroskop vyzkoušel v Brně u firmy Tescan, pro niž vytváří zabarvené snímky a krátké filmy. Do Brna přijel přednášet i na Dny elektronové mikroskopie, které trvají až do pátku.

„Z mého koníčku se stalo zaměstnání. Dotáhl jsem to dokonce tak daleko, že dokážu vydělávat peníze i ve spánku,“ směje se Diller. Snímkování preparátů totiž zabere spoustu času, a tak nechává mikroskop pracovat i v noci.

Vědecký fotograf Stefan Diller pořizuje unikátní záběry z okem neviditelného...

Speciální software ovládá mikroskop tak, aby bylo možné vzorkem otáčet a následně vytvářet trojrozměrná videa. Ta vznikají prostřednictvím složení tisíců snímků z elektronového mikroskopu brněnského výrobce Tescan a zobrazují skutečné rostliny a živočichy v unikátním zvětšení

List, kůži nebo třeba nerosty dokáže zvětšit v takovém poměru, v jakém je lidský vlas a slon. Objektům svého zkoumání navíc dodává barvu. „Běžně jsou snímky zpod mikroskopu černobílé, někdo je koloruje až následně. Já využívám jinou metodu. Nasvěcuji objekty barevnými lampami rovnou při natáčení,“ vysvětluje Diller.

Barvy si volí podle svého uvážení, ne vždy odpovídají skutečnosti. Inspiroval se dalšími vědeckými fotografy – například Davidem Scharfem nebo Martinem Oeggerlim.

Rád objevuje „krásu uvnitř“

Reálné videozáběry ale začal dělat jako jeden z prvních. Napadlo ho to, když viděl film se záběry z vrtulníku. „K prezentaci pro lidi je video mnohem atraktivnější. Lépe se na něj dívá. Navíc z jednoho kontinuálního záběru poznáme víc než z hromady jednotlivých snímků,“ razí jasnou teorii.

Program Nanoflights, tedy lety v nanoměřítku, v němž videa vytváří, má ještě další specialitu. „Program zvládne odečíst více než padesát hodnot, z nichž si pak skládáme obraz vzorku,“ pochvaluje si Diller, jenž na Nanoflights pracuje už osmnáctým rokem.

Dillerovy snímky a videa využívají vědci pro další zkoumání. Hlavním smyslem ale pro něj zůstává šíření zájmu o vědu. „Mým cílem je nafotit obrázky a mluvit o nich tak, aby tomu rozuměli také laici. Chci nadchnout pro vědu hlavně mladé lidi,“ podotýká.

Snímky umí promítat i ve 3D formátu. Kolik mu ale krátký film spolkne času, raději nepočítá. V jednom desetiminutovém videu se totiž mohou ukrývat klidně i tři měsíce práce.

Diller fotí i okem rozpoznatelné objekty. „Jsem fotograf, makrofotografie zvládám také,“ potvrzuje. Nanorozměry ho ale fascinují víc, jsou prý neokoukané. „Krása uvnitř často předčí naši představivost. Rád ji objevuji,“ svěřuje se.

Moje práce je o trpělivosti a o penězích, přiznává

Nejraději přitom zkoumá části rostlin, vlasy a chlupy nebo nerosty. „Mám rád takové předměty, které mi zpod mikroskopu neutečou,“ říká s nadsázkou.

S živočišnou tkání nebo s hmyzem je zkoumání těžší. Rychle sesychají. „Rostliny se ale dají nechat ve vodě a vypadají ve všech svých částech jednolitě,“ poukazuje devětapadesátiletý Diller.

Mnohem větší problém pro německého fotografa ale představují samotné přístroje. Jsou velice drahé a výzkum trvá dlouho. „Moje práce je o trpělivosti a o penězích,“ přiznává.

S programem Nanoflights a mikroskopickými videi vyhrál několik vědeckých cen, poslední v červenci loňského roku u Královské mikroskopické společnosti v Londýně.