Když pak jednou ráno vyrazil do cementárny, kde pracoval jako vedoucí posunu, nemohl popadnout dech.
„Na plicním spatřili na rentgenu hodně zvětšené srdce, takže jsem jel rychle sanitkou na kardiologii do Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA). Tam zjistili, že mám zánět srdečního svalu, a ve špitále jsem si tři měsíce poležel,“ popisuje Petr, jenž si nepřál uvést celé své jméno.
Faktem je, že počet lidí se srdečními vadami narůstá, podle kardiologů jich na jižní Moravě každoročně přibude asi 6 500. Celkem v kraji evidují 30 tisíc pacientů, jejichž srdce nefungují tak, jak by měla.
Rapidní nárůst ilustruje fakt, že u svaté Anny se za poslední dekádu zdvojnásobil počet pacientů hospitalizovaných na oddělení specializovaném na srdeční selhání. Loni jich tady ošetřili téměř 1 800.
Výhled navíc není vůbec příznivý, a to hned z několika důvodů. Česká kardiologická společnost varuje, že vliv si drží doznívající efekt pandemie covidu, kdy lidé ze strachu z nákazy častěji „přecházeli“ infarkty a vynechávali preventivní prohlídky. Situaci nepomáhá ani válka, inflace a zdražování energií, jež mají kromě psychiky vliv i na naše srdce.
„Čím hůř se bude lidem dařit, tím větší je riziko infarktů,“ upozorňuje předseda společnosti a lékař Aleš Linhart.
Nějakým druhem srdeční choroby na Moravě a ve Slezsku podle lékařů může trpět až 1,4 milionu lidí a každý rok přibývají desetitisíce nově diagnostikovaných.
„Jsme svědky toho, co popisují i kolegové ze zahraničí – v době covidové pandemie pacienti s infarkty myokardu mnohem méně často chodili do nemocnic, a nemohli tak být správně ošetřeni. Lze tedy očekávat, že se to projeví v nárůstu počtu případů srdečního selhání, jehož je zmíněný infarkt nejčastější příčinou,“ předesílá Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA.
Transplantace není pro každého
Mezi kardiologickými pacienty zůstává i Petr. Za půl roku od hospitalizace se mu totiž přitížilo, v noci se ani nemohl nadechnout. „Lékaři zjistili, že mám pokročilé srdeční selhání. Řekli mi, že jedinou možností je transplantace,“ vzpomíná nejdéle žijící člověk s transplantovaným srdcem v Brně.
Na vhodného dárce čekal měsíc. Jedním z prvních pacientů, jimž lékaři v brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) provedli v 90. letech výměnu srdce, se mohl stát díky nízkému věku a dobré kondici.
V posledních letech se srdeční selhání stává stále častějším důvodem, proč lidé končí v nemocnici. Podle Krejčího je minimálně polovina pacientů nad 65 let hospitalizována právě kvůli zhoršené funkci srdce. Do pokročilé fáze srdečního selhání se pak v Česku dostane přibližně deset procent pacientů. U nich lékaři musí posoudit, zda jsou v tak dobré kondici, aby mohli dostat mechanickou srdeční podporu nebo absolvovat transplantaci.
„Tyto zákroky jsou bohužel vhodné a možné jen pro malou část lidí. Rozhodujícím faktorem je takzvaný biologický věk, který by neměl přesáhnout 65 let, a nepřítomnost dalších vážných nemocí. U nás ve svaté Anně ve spolupráci s CKTCH provádíme desítky takových operací ročně. U starších lidí se pak snažíme zajistit důstojné dožití pomocí paliativní péče,“ objasňuje Krejčí.
Choroby srdce jsou nejčastější příčinou úmrtí v celém Česku. Polovina pacientů s těžkým selháním do pěti let po diagnóze zemře.
Šest tisíc kroků denně vám prodlouží život, říká šéf kardiologů Aleš Linhart |
A negativní čísla požene nahoru také zhoršující se ekonomická situace, kterou tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečněcévní nemoci. „Když vám klesnou příjmy, začnete mimo jiné zvažovat, jaký typ potravin si koupíte. Zdravé, které chrání srdce a cévy, jsou výrazně dražší. Stejně tak víme, že při krizích lidé méně zkoušejí přestat s kouřením, naopak kouří víc,“ podotýká Linhart.
Pacienti musí být pod dohledem. Také o Petrův zdravotní stav se po celou dobu starají brněnští kardiologové a dvacet let je přímo v péči přednosty Krejčího. Do původní práce se Petr vrátit nemohl, ale i jako invalidní důchodce se snažil dostat do kondice. Začal postupně chodit na procházky, s manželkou si pořídil zahrádku a snaží se být v rámci možností aktivní.
Chůzí směrem k dlouhověkosti
Právě pohyb a zdravý životní styl je základ prevence. Roli v nárůstu počtu případů srdečního selhání totiž hraje i obezita a špatné stravovací návyky, jež vedou k vyššímu cholesterolu v krvi a zanášení cév.
„Chůze nevypadá jako moc sexy pohyb, ale jde o velice efektivní způsob, jak snížit kardiovaskulární riziko. Lidé, kteří ujdou šest až deset tisíc kroků denně, mají reálně šanci na daleko delší život,“ upozorňuje Linhart.
Petr postupně začal brigádničit v lese, a protože se cítí dobře, občas pomáhá při malování, kde využije, co se naučil v mládí. „Také jsem začal včelařit. Srdce stále drží, sice jsem kvůli různým infekcím asi čtyřikrát skončil ve špitále, ale to za třicet let není nic hrozného,“ dodává.
Nové srdce dostal 13. května 1993. „A pak že je třináctka nešťastné číslo,“ zasměje se.
