Soudkyně Dita Řepková poukázala na to, že zkoumaný čin nebyl trestným činem. „Jednání pana obžalovaného bylo sebeobranou,“ řekla soudkyně.

Poukázala i na to, že státní zástupce na dnešním jednání v závěrečné řeči zmírnil navrhovaný trest z vraždy na zabití. Ten však zároveň trval na tom, že způsob obrany byl nepřiměřený. „Jeho stav neodpovídal těžkému zbití. Útoku čelil, to bezpochyby, ale mohl použít například batoh jako štít před údery,“ řekl v závěrečné řeči Bejšovec.

Advokát Rohozina Martin Halahija odkázal na starší judikáty, které podle něj dovolují i sebeobranu ve větší než přiměřené míře. „Sebeobrana byla zcela přiměřená četnosti a intenzitě útoků. Roman Rohozin sám nepřešel do protiútoku, byť to tu před soudem bylo naznačováno. A ke všemu se doznal, projevil lítost, přestože jeho svědomí je čisté,“ prohlásil advokát.

16 fotografií

„V celém světě není normální, když skupina lidí napadne jednoho člověka. Každý člověk má právo sám sebe bránit. Pokud by mi dali jednu jedinou možnost utéct, odejít, pokud by mě nezbili tak silně, pokud bych se necítil ohrožený na životě, tato tragédie by se nestala,“ řekl Rohozin.

Soudkyně při zdůvodňování rozsudku sdělila, že bylo prokázané, že konflikt začal v tramvaji, v níž Rohozin napomenul skupinku Romů. On sám v minulosti řekl, že skupinku okřikl za to, že v tramvaji kouřili a byli hluční.

„Kdybychom žili v ideálním světě, mohl například řidič tramvaje zavolat kvůli nevhodnému jednání skupinky městskou policii. Nemuseli bychom se tu scházet. Ale bohužel nežijeme v ideálním světě. A bohužel v tramvaji to neskončilo. Venku pokřikování pokračovalo,“ popsala Řepková.

Na zastávce to byl podle ní právě zabitý Nicolas Z., kdo se odtrhl od skupinky, rozběhl se a na Rohozina zaútočil. „Zasypával jej ranami, to prokázali nezávislí svědci,“ poznamenala s tím, že sebeobrana musí být silnější než útok, aby se člověk ubránil.

Umlčeli nás, protestovali Romové

„Pan obžalovaný neměl absolutně právo vzít Nicolasovi život. Neměl sám žádné zranění. Život mu nedal, neměl mu jej ani vzít,“ řekla v slzách ještě před vynesením rozsudku Nicolasova matka.

Část přátel rodiny předčasně opustila soudní místnost, zůstala stát před budovou, kde si přelepili ústa náplastí. „Umlčeli nás. Na lidských životech záleží,“ napsali si na ni.

Bejšovec po rozsudku doplnil, že čin neměl žádný národnostní podtext. „Šlo o nešťastnou událost,“ zdůraznil. Ponechal si lhůtu na odvolání, rozsudek je tak nepravomocný.

Někteří nejspíš křivě svědčili, řekla soudkyně

U některých výpovědí svědků by se podle Řepkové dalo uvažovat o křivé výpovědi. „Například popisovali rozběh a útok pana obžalovaného nožem do zad. To nepopisovali ani poškození,“ vysvětlila. I jeden z kamarádů Milan Danko, který zabitého odtahoval z potyčky, musel podle soudkyně útok Nicolase považovat za velmi agresivní.

O křivé výpovědi hovořil i obhájce. Kvůli tomu navrhl stíhat Milana Danka a Erika Dvořáka. Zpochybnil i výpovědi dalších svědků z „Nicolasovy party“ jako účelově neúplné či zabarvené.

Kamarádi zabitého Nicolase Z. u soudu přiznali, že Ukrajince napadli, protože je údajně vyprovokoval. Zmiňovaný Dvořák a Danko, kteří v tomto líčení vystupují jako svědci, dostali loni v prosinci naopak v roli obžalovaných u Městského soudu v Brně trest za výtržnictví. Soud vydal rozhodnutí ve zkráceném jednání bez přítomnosti veřejnosti.

Oba dostali podmínku. Dvořák sedm měsíců odnětí svobody s podmíněným odkladem na 20 měsíců; Danko 10 měsíců s odkladem na dva roky.

Výměna rolí. Kamarády zabitého Roma potrestali za napadení Ukrajince

O tom, že nešlo o úmysl, mluvily už v minulosti znalkyně z oboru psychiatrie a psychologie. Ukrajince popsaly jako muže, který není agresivní a jehož intelekt je nadprůměrný. „Jestliže se člověk cítí ohrožený na životě, použije to, co má, aby měl největší šanci na přežití. Tohle je tento případ,“ uvedla psychiatrička Marta Holanová. Doplnila, že z jejího pohledu šlo o krátký okamžik, instinktivní reakci.

Podle ní nešlo o úmysl, že by chtěl Rohozin jednat tak, aby někomu záměrně ublížil. „Když se cítil ohrožený, měl pocit, že je bezmocný, že mu jde o život, tak nůž použil,“ doplnila.

Bodl intenzivně, nůž Romovi zajel 12 cm hluboko, vypověděl u soudu znalec

Jiný znalec z oboru soudního lékařství Jan Krajsa popsal, že Ukrajinec bodl Roma intenzivně. Rána byla podle něj hluboká asi 12 centimetrů, probodla břicho, zasáhla tenké střevo a především dolní dutou žílu a kyčelní tepnu. „Poranění bylo závažné, možnost záchrany byla jen teoretická,“ poznamenal. Podle něj v tomto případě trvá minuty až desítky minut, než člověk vykrvácí, a následek je fatální.

K tragédii došlo loni v červnu

Ukrajince policisté zadrželi loni v červnu krátce po činu, následně na příkaz soudu skončil ve vazbě. Z ní se ale ještě loni v létě dostal ven, což v případě obvinění z vraždy bývá výjimečné.

„Soudce rozhodující o vazbě se s právní kvalifikací, pro kterou bylo zahájeno trestní stíhání obviněného, neztotožnil,“ vysvětlila důvody propuštění tehdy mluvčí Městského soudu v Brně Petra Láníčková.

Násilná smrt mladého Roma následně vyvolala napětí mezi ukrajinskou a romskou komunitou nejen v Brně.