„V pondělí si sednu na krajském úřadě na židli a budu čekat, až mně dají podepsat smlouvu k vyplacení dotace. Jsme bez peněz. Zaměstnancům jsem neměl z čeho dát výplatu,“ zlobí se Miroslav Prchal, ředitel hustopečské neziskové organizace Girasole, která poskytuje domácí hospicovou péči i pomoc zdravotně postiženým.
Ve stejné situaci jsou přitom všichni poskytovatelé sociálních služeb na jižní Moravě, kterých je přes 400 a zaměstnávají tisíce lidí. Patří mezi ně azylové domy, domovy pro seniory nebo charity.
Hejtmanství jim má rozdělit na provoz pro letošní rok 1,3 miliardy korun od státu. Doteď ale nemají na účtech ani korunu. Zaměstnancům musejí vysvětlovat, že nemají na mzdy.
Organizace jsou na penězích od státu závislé a nemají moc prostor, aby si vytvořily rezervu. Podporu na určitý rok totiž musí vyčerpat vždy do konce prosince.
„Každý rok se všichni na kraji dušují, že o tom vědí, a dopustí, abychom zůstali bez peněz. Museli dopředu vědět, kolik dají jednotlivým organizacím. Přesto jednání zastupitelstva, které dotace musí schválit, svolali až na 1. března,“ rozčílil se Prchal.
Ze zbylých peněz, které se mu podařilo ušetřit, vyplatil alespoň pracovníky, kteří mají rodinu a hypotéky. „Starají se o vaše nemohoucí babičky, dědečky a další blízké. Hlídají je přes SOS přístroje, abyste si starostmi o své příbuzné nemuseli lámat hlavu. Jsou to srdcaři a kvůli pár tisícovkám navrch neutekli nikam rovnat krabice od banánů,“ vysvětlil Prchal, proč je podle něho chování kraje vůči sociálním pracovníkům obzvlášť sprosté.
Komplikace vznikly už na podzim
A přidávají se k němu postupně i ředitelé dalších jihomoravských organizací. Pouze základní plat bez odměn dostala v lednu a únoru padesátka zaměstnanců charity ve Vyškově. Tento měsíc zatím nedostali vůbec.
„Komplikace, kvůli kterým se vyplacení peněz zadrhlo, vznikly už na podzim. Na kraji měli personální potíže a navíc nezvládli administrativu kolem dotací, které se přerozdělovaly ještě na konci roku. Celý proces museli opakovat. Tím se úředníci tak zatížili, že neměli prostor dělat na dotacích pro letošní rok. Hejtmanství jsem upozorňoval, že si zadělávají na problém, který mohou odnést sociální služby,“ zavzpomínal ředitel vyškovské charity a opoziční zastupitel Roman Celý (KDU-ČSL).
Hejtmanství podle něho mělo alespoň přerozdělit dotace, které každoročně vyplácí na sociální služby ze svého rozpočtu. Tento rok se jedná o téměř 200 milionů korun. „Pomohly by nám překlenout měsíce, než kraj pošle peníze od státu. Ani to ale nezvládli zabezpečit. Nejde jen o peníze na mzdy, musíme hradit i provozní náklady, jako vodu nebo elektřinu,“ vytkl Celý vedení kraje.
Náměstek hejtmana pro sociální oblast Marek Šlapal (ČSSD) tvrdí, že vyplacení dotace prostě nejde urychlit.
„Kvůli stížnostem na přerozdělování v loňském roce jsme si nechali prověřit od ministerstva sociálních věcí, že letos určitě postupujeme správně. Rozhodnutí přišlo na začátku února. Tři týdny pak trvalo, než jsme peníze rozpočítali mezi jednotlivé organizace. Pak musí proběhnout obvyklé schvalovací kolečko. První rozhoduje rada, posléze zastupitelstvo. To jsme svolali na 1. března. Pak se ale ještě musí provést rozpočtové opatření, které schválili radní v pondělí na mimořádné schůzi. Opravdu je to složité, nemohu to nijak ovlivnit,“ vysvětlil Šlapal.
Peníze budou do Velikonoc, slibuje náměstek
Náměstek slíbil, že v pondělí ředitele vyzve k podepsání smluv, aby pracovníci peníze dostali do Velikonoc.
„V loňském roce jsme byli naopak mezi kraji nejrychlejší. Peníze jsme vyplatili jako první a nikdo nás nepochválil,“ podotkl Šlapal. „Chystám opatření, aby se podobná situace neopakovala. Organizace dostanou dotace od kraje dříve, aby měly k dispozici nějaké prostředky, než uvolníme státní dotace,“ slíbil.
Ředitelé v sociálních službách tak musejí doufat, že peníze do Velikonoc dorazí a zaměstnancům budou moct platy uhradit. Některým by nezbývalo nic jiného než si půjčit od banky. „Pokud dotace do svátků nedorazí, tak si snad půjčím i sám na sebe,“ konstatoval Prchal.
Loni se přitom pracovníci v sociálních službách, kde se platy pohybují hluboce pod celorepublikovou průměrnou měsíční mzdou, mohli radovat alespoň z pár tisícovek navíc na výplatní pásce. Vláda totiž rozhodla o navýšení mezd o 23 procent.