Tak přece. Brno postaví přelomový komplex za miliardu, zaplatí jej i bez dotací

  5:40,  aktualizováno  5:40
Poslouží třem různým skupinám potřebných. Zázemí v plánovaném zdravotně-sociálním komplexu na Červeném kopci v Brně najdou senioři vyžadující pomoc ošetřovatelek, lidé v následné péči po hospitalizaci a také ti se specifickými sociálními potřebami. Pro každý typ klientů se vyčlení jeden pavilon, přičemž všechny tři stavebně oddělené části propojí vstupní hala.

Nové zdravotně-sociální centrum na Červeném kopci v Brně poslouží různým skupinám klientů, tři stavebně oddělené pavilony propojí vstupní hala. Výstavba, pro niž město začalo hledat firmu, má trvat čtyři roky. | foto: Vizualizace: Rangherka 5

Po sedmi letech příprav vedení města nedávno pokročilo s tímto strategickým projektem do fáze těsně před začátkem výstavby, jež má trvat čtyři roky. Začalo hledání stavební firmu, která záměr propojující zdravotní a sociální péči na místě po zbourané léčebně dlouhodobě nemocných vybuduje.

Odhadovaná cena zakázky činí 822 milionů korun bez daně, v souhrnu zhruba miliardu, čímž se projekt zařadí mezi nejnákladnější investice hrazené z městské kasy.

Suma za zdravotní komplex narostla trojnásobně. Lepší péče se ocitá v mlze

Pro tu je přitom velkou zátěží vznikající multifunkční hala na výstavišti za zhruba šest miliard, i když část nákladů město přeneslo na svou účelově založenou firmu Arena Brno. Zejména opoziční zastupitelé kritizují, že se město kvůli tomuto převážně sportovnímu stánku blíží k rekordní hranici zadlužení a na úkor arény přehlíží investice do jiných důležitých oblastí.

Mělo to být rychleji, říká Hollan

U zdravotně-sociálního centra na Červeném kopci pro 150 klientů vedení Brna prozatím počítá s tím, že sumu pokryje z vlastního rozpočtu.

„Určitě prověříme možnosti získání peněz od státu nebo z evropských fondů. Například u dokončovaných protipovodňových opatření hradíme pouze patnáct procent z celkové částky, na zbytek jsme dostali dotace. Pokud je ale v případě komplexu na Červeném kopci nezískáme, zaplatíme ho z úrovně města,“ avizuje náměstek primátorky pro investice René Černý (ANO).

Také podle opozičního zastupitele Matěje Hollana (Žít Brno) by se město do vybudování centra mělo pustit i bez dotací. „Finančně je obecně silné dost, s rozpočtem přes 19 miliard nemůže být závislé na dotacích. Není neziskovka, aby na ně čekalo,“ míní Hollan.

Romy tu nechceme, bouří se lidé z okolí léčebny. Politici mluví o ghettu

Přístup města byl z jeho pohledu liknavý, komplex měl stát už dávno. „Je to ostuda. V roce 2018, kdy se tam dočasně přestěhovali lidé z ubytovny a vznikl okolo toho obrovský rozruch, se zdálo, že je příprava centra na chvíli a hned se začne se stavbou. Po sedmi letech teď ale město teprve začíná přemýšlet, že do toho půjde,“ podotýká.

Architektonická soutěž na podobu komplexu se uskutečnila právě v roce 2018. Od té doby odhadované náklady vyrostly z původních 300 milionů na více než trojnásobek. „Projekt je výsledkem trpělivé práce napříč politickým spektrem a odbornými institucemi,“ říká náměstek primátorky Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Pomohla novela

Prakticky od začátku měl záležitost na starosti ještě v pozici náměstka primátorky jeho stranický kolega Petr Hladík, který je v současnosti ministrem životního prostředí. O aktuálním posunu i proto nadšeně informoval ještě před oficiálním potvrzením vypsání zakázky na radě města.

„Komplex na Červeném kopci je jedním z prvních projektů v Česku poskytující jak sociální, tak i zdravotní péči nemocným, handicapovaným i seniorům. To dosud nebylo možné, jelikož nebyla propojena sféra sociální a zdravotní oblasti. Změnila to až novela zákona o sociálně-zdravotním pomezí, kterou jsme jako lidovci dlouhodobě prosazovali. Letos nabyla účinnosti,“ poukazuje Hladík.

Brno plánuje novou čtvrť, starosty těch okolních děsí dopravní kolaps

Město se chce poohlížet po dotacích právě u ministerstev zdravotnictví i práce a sociálních věcí. První zmíněný resort však aktuálně tyto možnosti nenabízí. „Nicméně vzhledem k průlomové novele, která zavádí tolik potřebnou sociálně-zdravotní lůžkovou péči, je její podpora z našeho pohledu nejdůležitější prioritou pro budoucí evropské fondy po roce 2027. V tuto chvíli ale nejsou ani ze strany Evropské komise známy jasné mantinely budoucích pravidel čerpání a dokonce ani to, zda budou existovat fondy tak, jak je známe nyní,“ upozorňuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Resort práce a sociálních věcí od začátku příštího roku znovu spustí program na podporu rozvoje a obnovy základny sociálních služeb. Výši možného příspěvku na brněnský komplex nedokáže v tuto chvíli předpovědět. „Zařízení, které spojuje sociální a zdravotní složku péče o potřebné klienty, považujeme za přínosné. A to nejen s ohledem na neustále zmiňované dopady demografie a na růst poptávky po takových službách. Oceňujeme i fakt, že jde o iniciativu města. Domníváme se, že pro dosažení udržitelnosti systému sociálních služeb je podnět ze strany měst nezbytností,“ sděluje mluvčí ministerstva Jakub Augusta.