Také na jižní Moravě označují ředitelé škol situaci za neúnosnou. Základním pojmem pro pochopení problematiky je neatraktivně znějící zkratka PHmax, tedy maximální počet hodin výuky financovaný státem. Odbory varují, že pokud bude „osekán“, přijdou školy třeba o rozdělení tříd na poloviny v některých předmětech, díky němuž se učitelé můžou dětem více věnovat.

Pro představu konkrétní příklad z brněnské základky v Hudcově ulici, kde takto vyřešili výuku informatiky na druhém stupni. „Je nereálné mít programování v sedmadvaceti žácích jiné úrovně. Pokud nepůjde hodiny půlit, vzniknou velmi početné heterogenní skupiny,“ poukazuje ředitel Jakub Cimala.

Zmiňuje i obavy z nezvýšení platů učitelů na garantovaných 130 procent průměrné mzdy, protože pak „mladí šikovní kluci“, jak říká učitelům fyziky, matiky a informatiky, ze školství odejdou. V ohrožení je i velmi promyšlený systém podpory nadaných žáků, který na škole zavedli před dvěma lety. Vyhledávají je hned u zápisu a věnuje se jim pak učitel s aprobací matika a fyzika. „Jestli nám proškrtají ‚péháčko‘, musím podporu mimořádně nadaným žáků zrušit,“ popisuje konkrétní dopady Cimala.

Vláda si bere děti ve škole jako rukojmí, říkají odboráři, půjdou do stávky

Zároveň se mu v odměňování nelíbí dělení na učitele a „podřadné“ asistenty nebo psychology. Na ně myslí i ředitelka znojemské Základní školy Mládeže Romana Loydová. „Nepedagogičtí pracovníci kolikrát nedosahují ani na minimální mzdu a my jim doplácíme odjinud,“ hlásí.

Jestli se do stávky zapojí, zváží až po jednání s odbory na konci týdne. Ve Znojmě budou jednat i s politiky. „Pak se rozhodne o dalším opatření. Stávka se týká nejen škol s odbory, ale obešleme i všechny ostatní. Určitě je lepší, když se nastaví společný postup a jednotná snaha o řešení,“ míní šéf školských odborů na Znojemsku a Vyškovsku Vladislav Krčál.

Obavy z vládních opatření zní i ze školek. „V posledních dvou letech jsme změnou financování školství dosáhli toho, že se nám například snížily počty dětí ve třídách a pomohlo to personálně. Takže nynější návrhy jsou v každém případě cestou dozadu. Ale hotovo ještě není,“ zdůrazňuje Andrea Kopová, ředitelka vyškovské mateřinky Hraničky.

Jiný učební plán

Jako krok zpět označuje zvažované změny i šéf brněnského gymnázia ve Vídeňské ulici David Anderle. „Zatímco dřív jsme měli zaplacených tisíc hodin, nově to bude 900. Volitelné předměty jako třeba laboratorní práce musíme omezit. Můžeme sice dál odučit tu tisícovku, ale tu stovku nám už nikdo nezaplatí. Nezbývá tedy, než přeskládat učební plán,“ nastiňuje.

Obává se i setrvání nynějších jedenácti „technicko-hospodářských“ pracovníků bez toho, aniž by je škola dotovala z peněz pro učitele. Krajský radní pro školství Karel Jurka (ODS) však jeho námitku nesdílí. „Placení nepedagogických pracovníků se středních škol na jižní Moravě nedotkne. Do návrhu rozpočtu kraje jsme případný výpadek zakomponovali, máme ho v rezervě. To bychom měli stávkovat spíš my, zřizovatelé,“ reaguje v nadsázce.

Uznává ale, že omezení PHmax někde kvalitu výuky nejspíš ovlivní. „Nicméně zatím nic není jisté, jen se diskutují varianty, jak ušetřit. Některé zřizovatele to možná dokope ke zjištění, zda nemají hodně nadlimitních pracovníků. I kdyby se hrubě sáhlo do maximálního počtu hodin, pořád nevím, jestli to není spíš důvod k diskusi než ke stávce. Všechno má řešení, stávka je hraniční záležitost,“ myslí si.

Učitelé vysokých škol stávkují za vyšší platy. Mzdy profesorů se liší čtyřnásobně

Že by se mělo spíš vyjednávat než stávkovat, je přesvědčená i většina oslovených ředitelů z jižní Moravy. Stávka je až poslední možnost i podle brněnské radní pro školství Ireny Matonohové (STAN). „Klíčová je komunikace. Vláda sice debatuje, ale dochází k nepochopení a dezinformacím. Na prvním místě by mělo být správné vysvětlení záměrů, což se i děje, ačkoliv ne vždy ideálně. Kritizovat ale umí každý. Doufám, že se všechno vyřeší, aby netrpěly děti, to by nás mělo zajímat ze všeho nejvíc,“ podotýká.

Ředitel Cimala poukazuje, že případná stávka je rozhodně legitimnější než ta zmíněná před čtyřmi lety, která nejen jemu přišla absurdní a bezdůvodná. Tehdejší ministr školství Robert Plaga (ANO) ji označil za debakl odborů. Čísla zapojených škol – na jihu Moravy jich bylo 195 – prý neodpovídala skutečnosti. Nynější ministr Mikuláš Bek (STAN) chce s odbory ještě jednat a hledat možnosti, jak rozpočet školství posílit.