A to o dvaadvacet případů, což je při celkovém počtu 165 znatelný nárůst. V rámci Česka byla cifra na jižní Moravě druhá nejvyšší.

Nejčastěji si sáhli na život starší lidé. Devatenáct jich patřilo do věkové kategorie 76 až 80 let, dalších čtrnáct jich bylo ještě starších. Senioři tak mezi jihomoravskými sebevrahy tvořili celou pětinu.

„Obecně jsou starší lidé sebevraždou ohroženi daleko víc než lidé středního věku a mladší. Bývají totiž čím dál více vyvázáni ze sociálních vztahů, přičemž právě ty a přítomnost blízkých lidí tomuto fatálnímu řešení zamezují. Takže s věkem riziko, že si člověk sáhne na život, stoupá,“ vysvětluje vedoucí katedry sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Tomáš Katrňák.

Efekt nynější náročné doby

Je meziroční nárůst počtu případů náhoda, nebo neblahý trend? Jestli budou i čísla za letošek mluvit podobně, dají se podle Katrňáka už považovat za efekt nynější náročné doby, v níž se mísí pandemie covidu, válka na Ukrajině, zdražování a všeobecná nejistota. „Lidé při covidu seděli doma, moc nikam nechodili a není vyloučeno, že je napadaly nejrůznější věci,“ podotýká.

Že aktuální dění podněcuje úzkosti, deprese a další problémy duše, je nesporný fakt. Třeba Nemocnice Milosrdných bratří v Brně eviduje stoprocentní nárůst počtu pacientů s psychickými potížemi proti období před dvěma měsíci. Přibývá také pokusů o sebevraždu – zatímco loni řešili jeden za měsíc, nyní je to téměř jeden denně.

Velkou část psychických problémů tvoří podle lékaře Dominika Vida úzkost a také somatizované psychické obtíže, což je nepohoda projevující se například bolestí, arytmií a podobně.

„Původně byl bodem zlomu covid, poté válka na Ukrajině a teď energetická krize a zdražování. Přes prvotní obtíže, kterými je nejčastěji bolest na hrudi, bývá příčina psychická. Je přitom nesnadné lidi přesvědčit o tom, že obtíže jsou právě psychického charakteru. Zpravidla pomůže empatický přístup a vysvětlování všech nálezů i výsledků, které vylučují somatickou patologii. Zkrátka aktivní zahrnutí pacienta do dialogu o péči o jeho fyzické i psychické zdraví,“ sděluje Vido.

Mezi pacienty s psychickými potížemi je podle něj víc žen okolo třicítky, často s vysokoškolským titulem. I on však pozoruje, že přibývá lidí v seniorském věku se závislostí na alkoholu a sebevražednými sklony.

Muži volí fatálnější prostředky

Co čísla ohledně sebevražd odhalují dlouhodobě, je jejich nepoměr podle pohlaví. Žen, které si nevratně sáhly na život, byla loni jen čtvrtina z celkového počtu, i když jde o nejvyšší podíl od roku 2000.

„Rozdíl v sebevražednosti mezi pohlavími je ještě výraznější v relativním vyjádření úhrnu posledních dvanácti let. Na sto tisíc žen totiž připadlo pouze pět sebevražedkyň, zatímco na sto tisíc mužů 22 sebevrahů,“ informuje Karel Adam z krajské správy Českého statistického úřadu v Brně.

Vysvětlením přitom není pouze myšlenka, že muži hůře snášejí stres a ženy jsou zodpovědnější. „Když se podíváme na počty pokusů o sebevraždu, tak tam rozdíl z hlediska pohlaví takový není. Ženy však nevolí tak fatální nástroje. Pustí si plyn nebo spolykají prášky a dají se pak ještě zachránit. Muži častěji volí oběšení, střelnou zbraň nebo pád ze skály, což je definitivní,“ poukazuje Katrňák.

Polovina sebevrahů zvolila oběšení

Oběšení si loni vybrala téměř polovina sebevrahů v Jihomoravském kraji. Následoval skok z výše, použití střelné zbraně, skok pod vlak, podřezání žil a otrava.

Typickým příkladem, u nějž sociologové identifikují sebevražedné tendence jako velmi vysoké, je rozvedený muž mezi 45 a 55 lety s nízkým vzděláním a špatně placeným zaměstnáním, nebo dokonce bez práce.

Jak nicméně upozorňuje psycholog a vedoucí Krizového centra RIAPS Tomáš Holcner, sebevraždu nelze zcela vyloučit u nikoho, pokud je vystaven nějaké extrémní situaci nebo se u něj nahromadily problémy. Mezi rizikové faktory patří pití, drogy, deprese, osamělost i fakt, že někdo z okolí život dobrovolně ukončil.

„Každodenní rutina, pravidelnost a řád spojené s placenou prací mimo domov slouží často jako prevence před sebevražednými sklony,“ říká sociolog Katrňák.

Loni na jižní Moravě zemřelo celkem 15 200 lidí. Nejvíc na nemoci oběhové soustavy, následovaly nádory, třetí nejčastější příčinou byl covid.