Jde o každodenní obrázek v historickém centru Brna. Okolo poklidně se procházejících lidí v pěší zóně prosviští člověk na elektrické koloběžce. Někdy tak rychle a nečekaně, až na mizejícího jezdce překvapení chodci naštvaně a zároveň i bezvýsledně volají.

Kvůli podobným nebezpečným situacím si chce radnice Brna-střed na došlápnout konkrétně na sdílené elektrokoloběžky, které se snaží vytlačit ze středu jihomoravské metropole. Radní městské části proto schválili změnu tržního řádu, který mimo jiné od roku 2022 vymezuje parkovací plochy, kde lze sdílené elektrokoloběžky odložit.

Brno chce vyhnat koloběžky z centra. Vadí ohrožení chodců i ledabylé parkování

Úprava spočívá ve vyjmutí těchto míst ve všech lokalitách na území městské památkové rezervace, tedy v historickém jádru, v okolí hradu Špilberk, Údolní a Pellicovy ulice.

„Když si díky této změně uživatelé nepůjčí ani neodstaví sdílené koloběžky v historickém centru, nebudou do něj ani jezdit, respektive minimálně se sníží intenzita jejich průjezdů. Opticky se tím zlepší veřejný prostor, odkládací plochy nebudou zaplněné těmito stroji a zvýší se bezpečnost chodců,“ věří radní Brna-střed Jan Mandát (ODS).

Opatření cílí pouze na sdílené prostředky, jezdců na vlastních strojích se nedotkne, protože jsou nejen podle Mandáta ukázněnější. Týkal by se jich jen úplný zákaz všech elektrokoloběžek, k němu ale magistrát přistoupit nechce, byť radnice o něj loni na podzim požádala.

Nejnovější snaha je tak jejím dalším pokusem o omezení těch sdílených. V minulosti politikům vadilo hlavně nevhodné odkládání, což z velké části vyřešil tržní řád.

„Důvodem naší aktuální snahy jsou přetrvávající problémy se stávajícími uživateli, kteří jezdí rychle a nebezpečně. Neustále nám chodí stížnosti. Stačí si přečíst komentáře na sociálních sítích, a hned je jasné, co si o nich lidé myslí,“ říká místostarosta Brna-střed Zdeněk Machů (ANO) s tím, že nemalou část neukázněných jezdců tvoří kurýři rozvážkových firem.

Nejnovější změnu podporuje i velká část radniční opozice. Její člen Leoš Prokeš (SPD) by chtěl z tržního řádu vyjmout i parkovací plochy mimo historické jádro, kde je vysoká frekvence lidí.

Úpravu řádu musí schválit magistrát, právě na něm leží finální verdikt. Zda po nedávném odmítnutí úplného zákazu koloběžek přistoupí k alespoň částečnému omezení, není v tuto chvíli jasné. „Vždy je to o uživatelích a jejich chování,“ podotýká brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS). Návrh ještě na stůl nedostal, svůj postoj proto nechce předjímat.

Sami provozovatelé s restrikcemi logicky nesouhlasí. „Schválení by dopadlo jen na sdílené platformy, přitom vůbec neřeší koloběžky a neduhy soukromých vlastníků. My jako provozovatelé máme ošetřené přinejmenším pojištění jezdců i jejich odpovědnosti, a co je nejdůležitější, je možné je v rámci všeobecných podmínek, tedy pravidel platících pro všechny, regulovat,“ uvádí Lucie Krahulcová, ředitelka pro veřejnou politiku firmy Lime.

Dvojice na koloběžce ignorovala červenou a projela křižovatku v protisměru

Ta v Brně působí pět let a zbyla jako jediná. Druhým provozovatelem byl v posledních letech Bolt, než se od června rozhodl z provozních důvodů službu ukončit.

I když magistrát požadovaný zákaz, který se dotkne od září pouze jednokolek, neschválil, s provozovateli se domluvil na zavedení několika opatření ke zlepšení situace. V pěší zóně sníží maximální rychlost, znemožní jízdu ve více lidech, před začátkem cesty stroje otestují střízlivost uživatelů.

Dohody plníme, hájí se Lime

Zatímco Kratochvíl má za to, že domluvené kroky fungují, podle politiků z radnice Brna-střed závazky splněny nejsou a posun – třeba v omezení rychlosti – nenastal. „Naše koloběžky mají v centru nastavený rychlostní limit na 20 kilometrů v hodině kvůli zvýšené pěší dopravě. Jezdí tedy pomaleji než soukromé koloběžky nebo často i obyčejná kola,“ reaguje Krahulcová.

Po zaparkování musí uživatelé Lime koloběžku vyfotit, správnost odložení vyhodnocuje systém. Při opakovaném porušení pravidel je potřeba počítat s pokutami.

Brno zaplaví další stovky koloběžek, zákazy jako v Praze se nechystají

Sankce „schytávají“ jezdci na strojích i od strážníků a policistů, a to za porušení předpisů v provozu. Za prvních sedm měsíců letošního roku šlo dohromady o 267 postihů, nespecifikovaná část z nich přitom dopadla na lidi na kole. Podle zákona jsou totiž uživatelé koloběžek považovaní za cyklisty, při udělení pokut tak mezi nimi policisté nerozlišují. Za stejné období loňského roku oběma skupinám vyměřili asi o dvě desítky trestů víc.

Se sdílenými koloběžkami dochází trpělivost nejen v brněnských ulicích. Zakázat je chtějí v Praze, už loni zcela skončily v Pardubicích a Hradci Králové. Jako první evropská metropole se sdílených strojů zbavila před necelými dvěma lety Paříž. Později se připojil například Madrid či australské Melbourne.