Jako zázemí slouží pouze obyčejná buňka, tekoucí vodu by tu člověk hledal marně. Ta pitná se musí dovážet v barelech, vymoženost jako splachovací záchod je tak vyloučená. Místo něj slouží mobilní WC.
V takových podmínkách musejí každý den pracovat lidé v brněnských sběrných dvorech, kteří přitom nakládají s odpady, někdy i těmi nebezpečnými.
Podle hygieniků takový stav odporuje normám a nařízením, která stanovují podmínky ochrany zdraví při práci. „Paní, která tady byla, řekla, že se velmi dlouho na stálém pracovišti nesetkala se suchým záchodem,“ popsal redakci iDNES.cz pracovník jednoho z brněnských sběrných středisek.
I jemu podmínky, v jakých musí denně pracovat, vadí. Navíc upozornil, že se nedaleko odsud nedávno kopal vodovod, takže bylo možné přivést přípojku, což se však nestalo. Teď ovšem nezbude Brnu a jeho městské firmě Sako nic jiného, než ji stejně vybudovat.
Skládky zavírají, odpad zůstává. Obce tak musí víc třídit a spoléhat na spalovnu |
Krajská hygienická stanice totiž mimo jiné trvá na tom, že je nutné vybavit takové pracoviště tekoucí pitnou vodou, a to i teplou. Požaduje také splachovací toaletu. „Suchý nebo chemický záchod nelze zřizovat pro pracoviště určené pro trvalou práci,“ uvedla ve zprávě Barbara Gazdíková z hygienické stanice.
Deset milionů na zlepšení
Současný neutěšený stav dvorů, kam lidé odvážejí odpad, je podle magistrátu způsoben tím, jak a kde v 90. letech vznikly. „Zejména pak dlouhodobě nedostačujícími financemi na jejich opravy,“ stojí v důvodové zprávě materiálu, který v úterý projednávali brněnští zastupitelé.
Po kontrole hygieniků, která do městských středisek dorazila na základě anonymního oznámení, nicméně Brno v úterý najednou schválilo přes 10 milionů korun na vyřešení problémů. Hygienici totiž chtějí do konce roku vědět, co město dělá pro nápravu protiprávního stavu.
„Já jsem se to dozvěděl v polovině letošního roku, od té doby se tím intenzivně zabývám. Předtím jsem neměl informace o tom, že by někde docházelo k nedodržování předpisů,“ hájil se náměstek brněnské primátorky Filip Chvátal (KDU-ČSL), pod nějž tato problematika spadá.
Odtrhněte víčko od jogurtu, kelímky nevyplachujte, nabádá odpadová firma |
Podle něj bude snaha vyřešit nedostatky u šesti nevyhovujících sběrných dvorů co nejdříve, a to v příštím, potažmo přespříštím roce. „Modernizace dalších, u nichž takto akutní problémy nejsou, pak záleží na finančních možnostech,“ dodal Chvátal.
Podle mluvčího společnosti Sako Brno Michala Kačírka mají ostatní střediska v současnosti odpovídající hygienické i technické zázemí. Na dotaz iDNES.cz, proč musejí zaměstnanci v šesti sběrných dvorech řadu let pracovat ve špatných hygienických podmínkách, přímo neodpověděl. Jen stručně sdělil, že peníze půjdou „na zvýšení uživatelského komfortu obsluhy středisek“.