iDNES.cz

Obec chrání před povodněmi nádrže i stromy, dřív je obyvatelé poškozovali

  6:22
Dvoutisícové Šardice jsou známé nejen svým vínem a folklorem, ale bohužel i tím, že zde velká voda před 52 lety způsobila jednu z nejhorších důlních katastrof v historii Česka. Vesnici na Hodonínsku teď chrání poldry i pásy stromů mezi poli.

Šardice chrání před povodněmi mimo jiné čtyři poldry, tedy vyhloubené zatravněné plochy, které zachytávají vodu a bláto z polí. Na snímku jedna z nich. | foto: Vojtěch Herout, Nadace Partnerství

Obec leží v údolí a svahy okolo tvoří dlouhé lány polí. Protéká zde Hovoranský a Šardický potok. Když ve vesnici zuří silné bouřky, z potoků se stávají dravé řeky a voda, kterou neumí pojmout pole, se valí dolů na vesnici. V Šardicích kvůli tomu vybudovali protipovodňová opatření, která byla letos nominovaná na cenu Adapterra Awards.

Záplavy, jež způsobily jedno z největších důlních neštěstí v Česku, postihly Šardice 9. června 1970. Přívalové deště proměnily tamní potůček v divokou řeku, která byla místy široká až sto metrů. „Voda natekla do lignitového dolu a zaplavila přes třicet šachetních chodeb, zemřelo tehdy 34 horníků,“ popisuje smutnou událost nynější starostka Šardic Blažena Galiová.

Po revoluci vedení obce usilovalo o to, aby k další podobné katastrofě nikdy nedošlo. Bývalý starosta Miroslav Gregorovič, který v dolech pracoval a neštěstí zažil na vlastní kůži, věděl, že se musí proti povodním bojovat. V letech 2000 až 2007 tak pod jeho vedením došlo k pozemkovým úpravám, díky kterým vedení obce eviduje a spravuje obecní pozemky.

Předtím nebyly jasné majetkoprávní vztahy a půdu bezesmluvně užívali místní zemědělci. „Tehdy to lidé nechápali, zemědělci i někteří obyvatelé změny zpočátku přijímali s odporem,“ přiznává starostka Galiová.

Vznikly tak rozepře mezi občany, kteří si stěžovali, že obec bere půdu zemědělcům, a lidmi, jejichž domy v minulosti zaplavovala přívalová voda. Nová protipovodňová opatření dokonce začali odpůrci změn ničit – poškozovali stromy, které rozdělovaly velké lány polí, zasypávali záchytné příkopy a zaorávali vytyčené polní cesty.

„Teď už to mladá generace vnímá jinak. Lidé zavedená opatření vítají a o pole se starají farmáři, kteří mají úplně jiný vztah ke krajině a k přírodě,“ přibližuje Galiová.

Opatření zkrášlila krajinu

Vesnici nyní chrání čtyři suché poldry neboli záchytné nádrže. „Jsou to vyhloubené zatravněné plochy, které zachytávají vodu a bláto z polí. Slouží jako ochrana proti povodním a taky jako místo, kde se může udržovat voda v krajině. Momentálně je kvůli suchu voda jen v jednom z nich,“ sděluje Galiová. Mimo to vznikly v okolí ostrůvky zeleně. Stromy udržují vodu v půdě a pomáhají proti erozi.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celé jižní Moravy.

Že jsou poldry účinné, si obyvatelé Šardic vyzkoušeli v roce 2010. „První vystavěná nádrž tehdy zachytila až šedesát tisíc kubíků vody. Kdyby tam nebyla, důsledky povodně by byly daleko dramatičtější,“ říká starostka. Nápor vody tehdy prostoupil do kanalizace a z polí se valily nánosy bahna. Místní se tak přesvědčili, že by potřebovali záchytných nádrží víc, a v dalších letech vznikly ještě další tři.

Jednadvacetiletá Tereza Blahůšková protipovodňová opatření vítá. „Myslím, že je skvělé, jak se k povodním naše obec postavila. Nejen, že nás to chrání, ale okolí se dost zkrášlilo. Ráda chodím na procházky po nových polních cestách. Díky stromům, které jsou tam vysazené, ve stínu není takové horko,“ chválí.

Cenu Adapterra Awards uděluje Nadace Partnerství projektům, které se úspěšně brání negativním důsledkům globálního oteplování a zároveň zlepšují přírodní podmínky svého okolí. I když Šardice v letošním ročníku nezvítězily, pro místní jsou protipovodňová opatření důležitá. Chrání jim pozemky i životy.

zpět na článek