Jsou místa v kraji, kde třeba meruňky neviděli až moc dlouho. „Na slušnou úrodu čekáme od roku 2019,“ stýská si například sadař Ivan Doleček z Modřic na Brněnsku.

Důvodů, proč doufat, že to letos bude jinak, moc není. Kvetení stromů na jižní Moravě uspíšil extrémní únor, který byl nejteplejším v historii měření a teplejší než většina březnů. Odpolední teploty se prakticky celý měsíc pohybovaly kolem deseti stupňů a třeba poslední únorový den naměřili ve Strážnici na Hodonínsku 17,7 stupně Celsia. A co hůř, nezvykle teplý byl už prosinec.

Nevyhnutelně to s sebou nese vykvetení meruněk, přičemž čím dřív se tak stane, tím větší je hrozba, že později pomrznou a nevydají úrodu. Vpády studeného vzduchu s nočními mrazy jsou totiž rizikem až do poloviny května.

2 fotografie

I v brněnských Sadech Starý Lískovec pozorují, že jsou asi o tři týdny napřed, než by v optimálním případě měli být. „Začínáme intenzivně ošetřovat proti běžným chorobám a škůdcům, tomu jsme se v minulých letech věnovali až ke konci března,“ porovnává předseda představenstva ovocnářského družstva Vít Blaha.

Pomoct si přitom nemohou ani protimrazovými opatřeními – v jejich poloze, orientaci sadů a rozloze moc nefungují. „Takže se jen modlíme. Poslední slušnou úrodu meruněk už ani nepamatuju… Tak snad to vyjde letos,“ přeje si Blaha.

Klimatolog: Mráz najisto přijde

Podle klimatologa z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Pavla Zahradníčka je ale už teď téměř jisté, že i letošní úrodu meruněk opět zdecimují mrazy. O tom, že udeří, prý není skoro žádných pochyb.

Jde o každý rok se opakující projev počasí, kdy do Česka vpadne studený vzduch od severovýchodu. „V minulosti to ale víceméně nevadilo, protože vegetace se probouzela mnohem později a nemělo co zmrznout,“ vysvětluje Zahradníček, podle něhož produkce meruněk klesla v posledních deseti letech kvůli mrazům o 40 procent.

Květy jsou sice částečně mrazuvzdorné, ale čím více se otevírají, tím tato vlastnost klesá. Pomrznout mohou i malé plůdky, pokud se květům podaří přežít bez úhony a jsou dostatečně opylované, aby začalo růst ovoce. „V letech 1981 až 2010 bylo riziko pomrznutí úrody 25 procent. Do konce století se bude zvyšovat podle modelů až na 60 procent,“ nastínil Zahradníček.

Také v Gálových sadech na Velkopavlovicku už první meruňky kvetou. Sice se trochu ochladilo, ale když zasvítí sluníčko na tmavé kmínky a přidá se k tomu nějaká ta teplejší noc, tak za dva dny tady může vykvést úplně všechno.

Zatím se jejich spolumajitel Pavel Gála utěšuje tím, že menší výkyvy pod bod mrazu, hlášené na příští týden, jeho stromům tolik neublíží. „Důležité je, aby létaly včely a měl kdo opylovat. Kdyby teploty klesly hodně jako v posledních dvou letech, bylo by to horší,“ míní.

Loni měla tato rodinná firma asi čtvrtinovou úrodu. Vyrovnat ztráty se snaží vytvořením vlastního koloběhu – meruňky a švestky si sama vypěstuje, zpracuje na mošty nebo džemy a sama si je i prodá.

Výhoda? Líp se pracuje

Kdo na tom ekonomicky příliš dobře není, jsou pálenice. Ovoce je málo a podražil plyn. V té v Suchohrdlech u Miroslavi loni nevyrobili žádnou meruňkovici, přitom obvykle tvoří tři čtvrtiny její výroby. O trochu víc se teď pálí hrozny, kterých je na Znojemsku dost.

„U nás ale máme nainstalované menší kotle, takže pálíme lidem z širšího okolí, protože ostatní pálenice to nezvládnou a už ukončily sezonu,“ popisuje Jaroslav Kříž.

I taková Pálenice Kobylnice na Brněnsku vyrobila o devadesát procent méně meruňkovice. „Lidé chtějí něco vypálit, tak se nám rozrůstají zákazníci se směsicemi kvasů, dají do bečky vše, co v zahradě uzraje, nebo s jablkovicí, tedy kalvadosem. Ale celkový počet pěstitelů s kvasy klesl zhruba o 60 procent,“ vypočítává Pavel Horáček.

Pálenky bude méně než obvykle, hlavně meruňkovice. Ovocnáři hlásí ztráty

Také vinohradníci s napětím sledují počasí, ale přesně z opačného důvodu než sadaři. Případné mrazy révu neohrozí, zato nadprůměrné teploty ano. „Zima by měla být časem, kdy rostliny odpočívají, ideálně pod sněhovou pokrývkou, aby půda načerpala dostatek vláhy a rostliny z ní mohly čerpat v průběhu vegetace. Lokální nedostatek vláhy ve vrchních vrstvách půdy ohrožuje i mladé a nově vysazené keře, které mají mělké kořeny a nemohou si brát vláhu z podzemních vod. Mrazy hrají také velmi důležitou roli v přirozené ochraně rostlin před chorobami a škůdci,“ vysvětluje Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt. Jedinou výhodu mírné zimy spatřují vinaři v příjemnějších podmínkách pro řez révy.

Zásoby podzemních vod jsou přitom slušné. Je to tím, že půda nepromrzla, nasytila se a srážková voda se dostala do větších hloubek. Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu jsou na nejlepším stavu od roku 2015.

Rekordně rychle vykvetly v Lanžhotě habry Graf, ukazující dobu vyrašení listových pupenů habrů v Lanžhotě na Břeclavsku Nejdřív za celých 74 let, co je vědci pozorují, vyrašily letos v Lanžhotě na Břeclavsku habry obecné. Vyrašily už 7. března. Nebývale brzy přitom vyrašily i loni, kdy se tak stalo v polovině března, letos je to ale ještě o deset dnů dříve. Vědci to jednoznačně přičítají vysokým únorovým teplotám. „Letos jsme svědky velmi časného jara, jaké jsme za 74 let nezažili,“ sdělila bioklimatoložka Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. „Do dřívější doby svůj růst posunují byliny, keře i stromy. Aktivní začínají být dříve i ptačí populace, které monitorujeme na lokalitách lužních lesů na jižní Moravě již od roku 1951. Posun je u jednotlivých druhů různý, ale v průměru můžeme říci, že začátek růstu rostlin je posunutý do dřívější doby o 14 dní ve srovnání s 50. a 60. lety minulého století, kdy se začalo s pozorováním,“ dodala Bartošová. Proti průměru za 74 let prý habry letos vyrašily dokonce o celý měsíc dříve.