Na jihu Moravy se to týká například Vranova nad Dyjí a Miroslavi na Znojemsku nebo v Letovicích na Blanensku. V celém Česku jde o 83 poboček, jež vedení Úřadu práce ČR plánuje zrušit.

Úřad práce zruší více než pětinu svých poboček, propouštět ale nebude

Právě starosta prvně zmíněného městyse Lubomír Vedra (nez.) s tímto krokem nesouhlasí. Obavy mu dělají hlavně obyvatelé malých Uherčic a ještě menšího Vratěnína v jihozápadní části okresu u hranic s Rakouskem.

„Jedná se totiž o ekonomicky i sociálně znevýhodněné obce a mnoho místních využívá služeb úřadu práce především kvůli dávkám,“ vysvětluje Vedra. Nejbližší pobočkou by se pro ně nově stala ta znojemská, což autobusem představuje cestu dlouhou hodinu a půl, autem pak necelou hodinu.

Lokace obcí Vratěnín a Uherčice vzdálených zhruba 45 kilometrů od Znojma.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Právě dojezdová vzdálenost byla jedním z faktorů, na základě nichž Úřad práce ČR rozhodoval, které pobočky zruší. V ideálním případě by se lidé měli veřejnou dopravou na místo dostat do 45 minut, autem pak za 25 minut. Ani jedno ale nebude do Znojma z obou obcí možné.

Podle starostky Uherčic Vladimíry Peškové (nez.) se zrušení dotkne hlavně ubytovny pro sociálně slabé, kterou v současnosti využívá asi 30 lidí. „Do Znojma je to 45 kilometrů a dokážu si představit, že právě pro lidi bez nadbytku finančních prostředků nebude jednoduché se tam dostat,“ uznává Pešková. Rušení poboček vnímá jako nevstřícný krok vůči menším obcím, jež jsou od okresních měst více vzdálené.

Podporou periferií zmírní propast mezi regiony, pomůže autobus na přivolání

S jejím názorem souhlasí i starosta vedlejšího Vratěnína Martin Kincl (nez.), podle něhož se „zase rozhoduje od stolu“, aniž by se brala v potaz skutečná situace.

Centralizaci se vyhnout nedá, míní jeden ze starostů

Dojíždění jako určitou formu nepohodlí vnímá také starosta Letovic na Blanensku Petr Novotný (TOP 09). „Samozřejmě bych byl rád, kdybychom lidem zajistili co nejvíce služeb přímo ve městě. Pro rušení poboček úřadů mám ale pochopení, je to důležité pro udržitelnost státní správy,“ vyjadřuje svůj postoj. Už před více než dvaceti lety v obci skončil finanční úřad a podle jeho slov po něm nyní „ani pes neštěkne“ a lidé si na dojíždění zvykli.

Od zrušení poboček úřadu práce a postupné centralizace si ředitelství v čele s Danielem Krištofem slibuje zkvalitnění služeb. Podporuje se tím ale také postupná centralizace, jež se v minulosti nevyhnula ani finančním a stavebním úřadům nebo pobočkám České pošty.

Pro 25 tisíc lidí zůstane jediná pošta. Nepředstavitelné, bouří se v Brně

Právě proti podobným pokusům už ve Vranově nad Dyjí bojovali a díky petici i jednání s ředitelstvími jednotlivých institucí se jim podařilo provoz pošty a stavebního úřadu alespoň v omezeném režimu udržet dodnes.

Vedra, který je ve vedení městyse už od roku 2006, svůj postoj vysvětluje tím, že region spadá mezi ekonomicky postižené a rušení institucí občanům situaci ještě zhorší. Na jednání ohledně úřadu práce se teprve připravuje, vyhlídky ale nejsou optimistické.

„Pokud to jde jako nařízení státu, je těžké s tím něco z pozice starosty udělat. Budu se snažit, ale zatím mohu jen nesouhlasit a předat vedení úřadu práce svůj pohled,“ podotýká s tím, že vzdálenost do Znojma z některých obcí bude jeho hlavním argumentem.

Znojemsko trpí osudem sudetského regionu, ovlivňuje to i chování lidí u voleb

Naopak starosta Miroslavi Martin Plechatý (nez.) pro centralizaci pochopení má a stojí si za názorem, že se obyvatel obce ani jejího okolí příliš nedotkne. Úřad práce tam už nyní funguje jen v úterý dopoledne a vyřídit mohou lidé pouze nepojistné sociální dávky.

„Je to nevyhnutelný proces. Pro lidi přímo z Miroslavi není Znojmo tak daleko a myslím si, že i obyvatelé okolních menších obcí mají k dispozici hustou síť autobusů,“ míní.

Jde o bezpečnost pracovníků, tvrdí ředitel

Podle generálního ředitele Úřadu práce ČR Daniela Krištofa je dalším důvodem pro zrušení menších poboček i bezpečnost jejich pracovníků.

„Cílem není služby úřadu omezovat, ale naopak zkvalitnit a posílit tam, kde je to skutečně potřeba,“ uvádí s tím, že každý rok přibývá incidentů, výhrůžek i napadení úředníků a v malých pobočkách je obtížné bezpečnost zajistit.

To ale Vedra nevnímá jako relevantní důvod a považuje jej spíše za výmluvu než statisticky doložený fakt.

Žhářství, agrese, vyhrožování rodině. Úředníci se bojí, lidé na ně útočí

„Minimálně pro Vranov nic takového neplatí a napadení nebo výhrůžky úředníkům jsme nezaznamenali. Lidé sem skutečně chodí pro pomoc, ne si vylívat zlost,“ ohrazuje se starosta.

Také starosta Kuřimi Drago Sukalovský (STAN) se domnívá, že obavy o bezpečnost zaměstnanců jsou jen výmluvy. „Úřad práce dostal za úkol ušetřit, tak na to jeho vedení šlo tím nejhorším možným způsobem. Začalo škrtat,“ míní starosta.

Navíc upozorňuje, že aktuální seznam 83 poboček není kompletní, o zrušení některých dalších rozhodl úřad práce již dříve. Mezi nimi je právě ta kuřimská, končit bude na konci roku. Podle něj se tento krok dotkne například i starších lidí, kteří je využívali na výplatu příspěvků. „Sám to zažívám například se svojí matkou, které je přes osmdesát let. Do Kuřimi by ještě dorazila, ale do Brna už se sama bez cizí pomoci nedostane,“ upozorňuje.