Kromě vznikajícího úseku zůstávají opatření proti záplavám dosud jen na papíře, přitom velká voda může udeřit téměř kdykoli. Třeba při zářijových silných deštích hrozilo, že zaplaví Staré Brno, Židenice, Maloměřice či Brno-jih.

Podle náměstka primátorky René Černého (ANO) mají být zábrany podél ulic Poříčí a Bauerova hotové do konce června.

Magnet na průšvihy. Stavba protipovodňových opatření v Brně vázne

„Kvůli škodám po zářijových povodních chtěl zhotovitel termín ještě víc prodloužit, ale nepřistoupili jsme na to. Naopak jsme požádali o zrychlení tempa. Snažíme se domluvit na polovině roku, protože poté tam musí začít další etapa úprav silničního městského okruhu,“ vysvětluje.

Poslední oficiální termín je zatím konec dubna, ten se jistě prodlouží.

Aktuálně už je téměř hotový objekt kolonády pod Rondem. Dělníci upravují stezky podél řeky, modelují břehy, v okolí vůbec první náplavky ve městě vysazují zeleň.

Dva roky zpoždění

Pokud se jim podaří dodržet červnový termín dokončení, dodělají zábrany s téměř dvouletým zpožděním oproti původnímu plánu. Projekt prošel desítkami úprav, protože mimo jiné realitě neodpovídaly nákresy inženýrských sítí, což si vyžádalo opakované prodlužování lhůt. A také zdražení celé stavby o stovky milionů korun.

Podle opozice jde stavba v okolí Poříčí i příprava dalších úseků pomalu. „Vzhledem k tomu, že první část už měla být hotová, a není, a navazující část začne nejdřív příští rok, nemůžeme být s tempem spokojeni. Zářijová povodeň ukázala, že Brno ochranu potřebuje,“ míní opoziční zastupitelka Jana Drápalová (Zelení). „Je vidět, že vedení města má jiné priority, třeba multifunkční halu,“ dodává další člen opozice Marek Lahoda (Piráti) s odkazem na rychle rostoucí arénu.

Taková slova Černý odmítá. „Kam jsme mohli dojít, tam jsme se dostali. Úsek navazující na Poříčí je nachystaný, požádali jsme o stavební povolení. Za rok bychom mohli kopnout do země. Protipovodňová opatření jsou priorita kvůli dalšímu rozvoji města. Bez nich stavební úřad nevydá žádné povolení k výstavbě,“ reaguje náměstek.

Parcelu možná vyvlastní

U následující části nazvané Trnitá, která zahrnuje i okolí Svitavy, zbývá městu vykoupit poslední soukromý hektarový pozemek. Jeho vlastník požaduje 90 milionů, zatímco posudek zadaný magistrátem zní na 32 milionů a po aktualizaci se podle radního pro majetek Jiřího Olivy (SOCDEM) dá očekávat, že částka bude ještě nižší. Nový územní plán totiž upravuje využití parcely jen pro zeleň, počítá se tam s povodňovým parkem s meandrující částí řeky. „V krajním případě přistoupíme k vyvlastnění pozemku,“ avizuje Oliva.

U Trnité je v plánu začít příští rok, termín zahájení se však může ještě posunout, podobně jako tomu bylo opakovaně u vznikající ochrany na Poříčí. Bez něj nelze vybudovat nové hlavní nádraží u řeky, stejně tak úřady neumožní zastavět okolní volné rozvojové plochy.

Kvůli výstrahám před extrémními dešti stavbaři 12. září 2024 rozbili provizorní most, který mají v korytě řeky Svratky kvůli probíhající stavebních zábran.

Nejen toto místo se nachází v záplavovém území. V zóně rozlivu povodně leží zhruba 80 procent plochy Brna-jih, které je velkou vodou potenciálně nejohroženější a zároveň je kvůli chybějící ochraně nejvíce omezenou městskou částí. Na nemožnosti se rozvíjet nicméně radnice paradoxně spatřuje i pozitiva.

„Aspoň máme čas na přípravu infrastruktury nutné pro nové záměry, tedy hlavně kanalizace a dopravního napojení. Nečekáme, projekty chystáme, protože víme, že rozvoj u nás později přijde,“ říká starosta Brna-jih David Grund (ODS). Aby se příprava ochrany v dalších úsecích urychlila, apeluje na město, aby rozšířilo potřebný tým lidí.

Zablokované projekty

Trnitá se týká hlavně Komárova, další navazující úseky Sokolova a Jih, jež jsou zásadní kvůli možnosti zástavby velkých rozvojových ploch níže po proudu, se dosud ani neprojektují, o povolování ani nemluvě. Zůstanou proto patrně zablokované ještě dlouhou dobu.

Do roku 2030 mají vzniknout tři prioritní úseky ochrany proti velké vodě. Mezi ně patří kromě Poříčí a Trnité také část na Svitavě nazvaná obecně Zbrojovka. Ta představuje úpravy ve více než tříkilometrové délce od Křenové ulice až za Maloměřický most. Zahrnují proměnu břehů, přibudou zídky i hráze, vzniknou stezky pro pěší i cyklisty a veřejná prostranství. Aktuálně je tento úsek ve fázi koncepční studie, již odborníci nedávno ukázali lidem.

„Mrzí mě, že jsme u stejné části předtím prošli dvěma projekty, které se ukázaly jako slepá ulička. Ale tento aktuální vypadá reálně a realizovatelně,“ doufá starosta Židenic Petr Kunc (nez.). Předpokládaný začátek stavby v roce 2028 nelze podle něj moc urychlit. „Povodně se bojíme, budeme rádi, když ochrana vznikne,“ dodává.

Kvůli chybějícím zábranám v tomto úseku musí majitel Nové Zbrojovky, což je nová čtvrť v sousedství řeky, omezovat vlastní stavební aktivitu pouze na část svého areálu. I když mu to v tuto chvíli příliš nevadí, velkou plochu má zablokovanou.

„Na harmonogram výstavby protipovodňových opatření se dívám už asi pět nebo šest let a každoročně se o rok posouvá. Bych byl velmi rád, kdybychom se už dostali do nějakého fixního časového plánu,“ podotýká projektový manažer Nové Zbrojovky Jan Růžička.