Na jihu Moravy navrhují tři nové úseky dálnic, vzniknou nejdříve za 20 let

Ministerstvo dopravy nedávno schválilo studii jejího dalšího rozvoje po roce 2050, v níž se počítá v kraji se třemi novými úseky. Dva z nich mají tvořit koridor D19 vedoucí v celkové délce 65 kilometrů z Domašova na Brněnsku k Prostějovu. Ten propojí D1 a D46 bez nutnosti cestovat přes Brno, které objede severní trasou. Jde přitom o zcela novou myšlenku.

První úsek začíná odpojením z D1 u Domašova, vede severovýchodním směrem okolo Veverské Bítýšky a mezi Moravskými Knínicemi a Čebínem se napojuje na budoucí I/73. Druhá část se od této silnice odkloní u Černé Hory na Blanensku, povede na východ okolo Rájce-Jestřebí a poté převážně v trase dnešní II/150 kolem Protivanova a Plumlova až k Prostějovu.

11 fotografií

Poslední nový úsek má vzniknout coby patnáct kilometrů dlouhá propojka mezi brněnskými Chrlicemi a Holubicemi na Vyškovsku. Poslouží jako jakési přirozené pokračování chystané Jižní tangenty spojující D52 a D2 u Brna. Záměr známý už z minulosti je i pro své umístění označovaný jako takzvaná Jihovýchodní tangenta.

Náklady na její vybudování ministerstvo dopravy odhaduje na osm miliard korun v cenách z roku 2021. Kompletní D19 má vyjít zhruba na 48 miliard. Jedná se o prvotní odhad vycházející z velmi zjednodušené projektové dokumentace.

Konec kolon na dálnici D1 u Brna. Projeli jsme nový šestipruh, podívejte se

„Oba záměry pomohou odlehčit tranzitním trasám, které nezačínají ani nekončí v Brně. Tím se celkově uleví celému území, především vytíženým křižovatkám Brno-centrum a Brno-jih,“ nastiňuje Alena Mühl z ministerstva dopravy.

D19 by posloužila jako alternativa řidičům, kteří budou směřovat od Vysočiny do Olomouckého kraje a dál na severní Moravu bez nutnosti jet po D1 přes jihomoravskou metropoli. „Jde také o zvýšení dopravní obslužnosti severní části Brna a okolí,“ doplňuje Mühl.

Trasa okolo Veverské Bítýšky, akorát z opačné strany, byla před několika lety zvažovaná pro vedení I/73 z jihu od D1 Boskovickou brázdou. Tato varianta, před níž nakonec dostal přednost tah přes brněnskou Bystrc, se částečně podobala úseku D19 začínajícího u dálnice tím, že vedla zcela mimo Brno, přičemž však byla proti němu umístěna jihovýchodněji.

Podle starosty Kuřimi a krajského zastupitele Draga Sukalovského (STAN), který byl dříve šéfem dopravní komise, neměla plánovaná trasa u Veverské Bítýšky na základě dopravních modelů velký význam. „Intenzity dopravy nevycházely tak silně, aby odůvodnily stavbu nové silnice první třídy. Proto mě trasování D19 překvapilo. Na druhou stranu, pokud bude doba výstavby nejdřív za dvacet let, může se situace změnit,“ říká Sukalovský.

Přesné trasy se budou hledat

Jihovýchodní tangenta byla v minulosti zanesena do návrhu krajských zásad územního rozvoje. Z finální verze dokumentu však zmizela, je v ní jen pokračování dnešní silnice II/152 od Modřic, což není dálnice. Ministerstvo dopravy přitom u propojky Chrlic a Holubic počítá s podstatně větší kapacitou.

„Cílem je snížit tlak na dnes vytížený úsek D1 mezi křižovatkou Brno-jih a Holubicemi, protože tam dochází k mísení několika vnitrostátních i tranzitních spojení, konkrétně Praha – Brno – Ostravsko, Vídeň – Brno – Ostravsko – Katowice nebo Brno – Staré Město – Trenčín,“ vysvětluje Mühl. Zmíněný nový úsek patří mezi vedlejší koridory, které mají vzniknout kvůli očekávané budoucí dopravní poptávce.

Další pruhy na D1 u Brna přibudou později, přednost dostanou práce na mostech

Oproti ní se D19 řadí mezi ty hlavní a prošla analýzou založenou na technických, ekonomických, dopravních a environmentálních kritériích. Dalšími prioritními trasami jsou středočeský okruh okolo Prahy či spojení Plzně, Písku a Jihlavy. „V rámci hlavních koridorů se očekává zvýšení nabídky alternativních tras, což umožní lepší rozložení dopravního zatížení a snížení rizika kolon,“ sděluje ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má v tuto chvíli vymezené koridory propojující města a dálnice, přesné trasy bude teprve hledat. Jednání s obcemi a kraji jej tedy čeká. „Bude to velmi složité. Česko je hustě obydlenou zemí, máme zde mnoho přírodních krás i chráněných parků, kterým se musíme vyhnout. V rámci vyhledávacích studií budeme hledat kompromisy, abychom byli schopni trasy umístit do územně plánovacích dokumentací,“ prohlašuje generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Odpor k dostavbě D52 slábne, věří silničáři. Místním však vadí vysoký most

Podle Kupky je další rozvoj dálniční sítě plánem, který se uskuteční nejdřív za dvacet let. „Do té doby musíme zvládnout rozšíření D1 v celém úseku od Kývalky po Holubice. Dál pracujeme na tom, aby se podařilo co nejrychleji dobudovat D52, a samozřejmě ‚vyšíváme‘ i na nové čtyřpruhové silnici I/73. U ní kompletní dokončení sahá ke konci příští dekády, ale s některými jejími úseky začneme už v příštích letech,“ oznamuje ministr.