Kapelu Mech tvoří pětice muzikantů z Mikulova, Břeclavi a Vrbice. Konkrétně Adam Lysák, Jarek Rez, Vojtěch Hondl, Martin Petrásek a Lukáš Tesárek. Dosud ji znali jen fanoušci z okolí. Díky úspěchu v KB Band Academy získají peníze, aby si mohli pod vedením odborníků vytvořit profesionální image, singl, klip i koncertní show.
Jaký bude váš videoklip?
Jarek: Tak trochu ponurý, tajemný a melancholický. Laděný do modré.
Adam: Zrovna dnes jsme kvůli němu vstávali v pět hodin, zamířili jsme do lomu a tam jsme padali do vody, což nás udělalo nesmírně šťastnými. (smích)
Jaký by ten videoklip byl, kdybyste na něj nedostali peníze z Band Academy?
Martin: Obsahově asi stejný, jen bychom kameramanovi asi platili buchtama. (smích)
Jakou jste měli v soutěži konkurenci?
Jarek: Když jsme do soutěže šli, řekli jsme si, že to prostě jen vyzkoušíme. Přijeli jsme do Prahy a vlastně jsme byli jediní, kdo u sebe měl sotva polovinu nástrojů. Ostatní kapely byly sladěné, přijely auty s nápisy a my jsme se jako vandráci dokodrcali vlakem, v kapse jen peníze, cigára a řízek od babičky. A najednou jsme postoupili.
Lukáš: Je to vlastně všechno takový omyl. (smích)
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma |
V užším výběru, kam postoupilo pět kapel, s vámi byla i břeclavská kapela Emplane. Znáte se?
Vojta: Už jsme spolu koncertovali. Kluci jsou fajn. Tím, že jsme se tam spolu bavili, jsme rozpoutali komunikaci i mezi ostatními kapelami. Není tam cítit velká rivalita.
V druhém kole padl úkol udělat cover verzi nějaké známé písničky. Vás se týkalo Každý ráno od Chinaski. Je to váš šálek kávy?
Vojta: Starší písničky můžeme. Každopádně Chinaski jsou kapela, která se umí dobře prezentovat, na scéně už jsou strašně dlouho. Spolu s Kryštofem jsou tady snad nejznámější.
V Band Academy vás hodnotí a kritizují lidé, kteří jsou v branži dlouho. Pomáhají vám jejich zkušenosti?
Vojta: Hodně nás motivují. Image hodnotil Milan Cajs, singl Michal Hrůza, cover zase Ondřej Hejma. Rozhodně je jejich kritika konstruktivní, opravdu vědí, o čem mluví, a my to většinou cítíme stejně.
Hrajete spolu teprve rok a půl, to je docela krátká doba. Jak vlastně Mech vznikl?
Jarek: Většina z nás se zná už delší dobu. Začali jsme spolu hrát, pak nám scházel klavír, takže jsme přes kamaráda oslovili Martina. A pak už nám scházely jen bicí, takže jsme si Lukáše ukradli z jiné kapely. Přemlouvali jsme ho skoro rok. (smích)
Adam: Hlavně jsme ale dobří kamarádi, což na nás údajně bylo vidět i na castingu.
Jarek: Některé kapely tam vypadaly jako firma. Prostě frontman a zbytek.
Proč ten název Mech?
Vojta: Nejdřív jsme se chtěli jmenovat Meh. To byl takový náš povzdech, který jsme říkali pořád. Ale byl to jen takový nesmysl. A tak jsme si řekli, že to počeštíme. Mech je takový hezky český.
Adam: Michal Hrůza nám řekl, že mu to symbolizuje ostrůvek příjemna.
Spoustu písniček máte v angličtině. Budete v tom pokračovat?
Vojta: To právě teď řešíme, jestli zpívat anglicky, nebo česky. Pro prosazení se v Česku je čeština zřejmě lepší.
Kde se vidíte za dva tři roky?
Vojta: Rozhodně bychom si chtěli zahrát na Pálavském vinobraní na velkém pódiu na amfiteátru.
Adam: A chtěli bychom koncertovat. Zkrátka to, co kapely dělají. Užívat si to, co se zrovna děje, a třeba se dostaneme zase někam dál.
Martin: Ono je to trochu naše pravidlo. Že se to vždycky nějak vyvine. (smích)
Chtěli byste se muzikou živit?
Vojta: Samozřejmě. My jsme strašně líní na to, abychom pracovali. (smích)
Jarek: Ale maturitu bychom chtěli. Čeká nás to vlastně všechny, kromě Vojty.