„To není žádná velká vzdálenost, celý život jsem zvyklý jezdit za prací,“ prohodí na začátku rozhovoru pro MF DNES dlouholetý člen ODS, který posledních deset let pracoval pro státní agenturu CzechTrade, odkud přešel právě na brněnské výstaviště.

Kdekoho napadne, jestli v konkurzu nehrála roli vaše stranická příslušnost k ODS, která je i vedoucí silou v čele Brna.
Z aktivní politiky jsem odešel v roce 2013, pak přes sedm let žil v USA, kde značka ODS fakt nehraje roli. Jsem řadový člen v mé domovské organizaci v Ústí nad Labem, ale ne aktivní politik. Tady v Brně jsem manažer, což je základní rozdíl. Opravdu jsem nežádal o žádnou politickou podporu ani nominaci.

Jan Kubata po konci ve funkci primátora Ústí nad Labem dostal místo na ministerstvu spravedlnosti jako náměstek pro vězeňství.

Někteří brněnští opozičníci ale připomínají vaši minulost v Ústí, kde jste byl v letech 2006 až 2010 primátorem, leckdy s označením kontroverzní politik. Jak vyvrátíte obavy, že třeba nezadlužíte veletrhy, jak vám to vyčítali svého času v Ústí, nebo že nebudete spolupracovat s šedými eminencemi pohybujícími se na pomezí byznysu a politiky?
Upřímně řečeno, to musí vyhodnotit, až tady udělám nějakou práci. Ale opakuji, že politiku tu nedělám, politicky nejsem s nikým ve styku. Co se odehrávalo v roce 2010, to je pro mě uzavřená věc.

Nemohl jsem to ale nezmínit...
V pořádku, já jsem hrdý na to, že jsem byl primátorem. Myslím, že je to také poslední období, kdy Ústí nějak prosperovalo. Když se podíváte dnes, tak tam vidíte jeden problém vedle druhého, ale to už není moje hra. Pro mě je důležité brněnské výstaviště. Dekádu dělám aktivně zahraniční obchod – a to snad svědčí za vše. Jakékoli obavy jsou liché. Věřím, že půjdeme správnou cestou, nepřemýšlíme jen v hranicích Brna nebo Jihomoravského kraje, ale celého středoevropského prostoru, protože zdejší veletrhy jsou v tomto regionu opravdu významným hráčem. Věřím, že se nám je podaří nastartovat.

Poslanec Kubata si půjčil miliony od právníka, s nímž řešil zakázky města

Dnes nastartované nejsou?
Veletržní byznys dostal v covidu velkou ránu. Stále nejsme za bodem zlomu, abychom se vrátili na čísla před pandemií. Letošní rok s očekávaným obratem kolem tři čtvrtě miliardy a plánovaným ziskem se hodně blíží roku 2019, ale ještě tam nejsme. Trajektorie je však velmi pozitivní. Zároveň žádný veletržní areál v Evropě nemá takový genius loci jako Brno.

Co tím myslíte?
Atmosféru. Že areál má 95 let. Že tady máme památkově chráněné budovy, divadlo…

...které se ale nevyužívá.
To je teď. V mých plánech jeho využití figuruje. Může hrát velkou roli při zahajování veletrhů, sympoziích, kulturních akcích. Vidím v tom synergii jako u multifunkční arény. Máme tu i pavilon A, což je architektonicky zajímavá budova.

Areál brněnského výstaviště, tehdy ještě ležící na kraji města, se začal budovat ve 20. letech minulého století.

Ale vystavovatelům už moc nevyhovuje, protože vznikla v roce 1928, takže poptávka po ní chybí. Jak se dá tato ikona brněnského výstaviště lépe využít?
To je na diskusi, kterou musíme vést. Ale určitě ne nad bouráním tohoto pavilonu, to vůbec, ale jak ho přiblížit moderním požadavkům.

Jaká je vaše vize k setrvale vzestupné trajektorii výstaviště?
Máme velmi slušný základ díky velkým veletrhům Techagro, strojíráku či IDET. První krok, který musíme udělat, je vrátit tyto akce do rozměrů před covidem. Navíc do nich přinést moderní trendy, což se třeba u strojíráku děje. Máme digitální továrnu, mluví se o zapojení umělé inteligence. S ní musíme počítat jako dnes s mobilními telefony.

Na strojírenský veletrh dorazí americká delegace, nabídne šanci českým firmám

Když nadnášíte tato témata, půjde se ještě někdo na veletrh fyzicky podívat? Nerozklikne si vše na internetu? Kritici by řekli, že při dnešních technologiích jsou klasické veletrhy mrtvé...
Tak si odpovězte sám vy jako člověk, který jde s kamarády na pivo do hospody. Proč to děláte? Taky jsme mohli tento rozhovor udělat přes internet. My ale potřebujeme lidský kontakt, mít z toho druhého nějaký pocit. Když sedíme naproti sobě a povídáme si, zvažujete, zda si vymýšlím, nebo ne. A když to přenesu na veletrhy, tam se také musíme potkávat. Potřebujeme, aby nám to někdo vysvětlil, abychom si na daný výrobek sáhli. To tady bude vždycky. Je jasné, že veletrhy nezůstanou stejné jako před covidem, ale vznikne nějaký mix využívání digitálních platforem a osobních kontaktů. V Asii i v USA se výstavní akce vrací na původní úroveň. Více se pracuje s technologiemi, to je lidský vývoj, ale nebojím se, že by veletrhy zanikly.

Generální ředitel Veletrhů Brno Jan Kubata

Jak chcete areál v Brně rozvíjet?
Novými věcmi, na nichž už jsme začali pracovat. Zatím je nerozkryju do detailů, jsou však postavené na moderních trendech, jako jsou technologické inkubace, startupové scény, vytváření prostředí Smart City, propojování orgánů státní správy, samosprávy a byznysu. To vše v našem areálu chceme mít. Krátce před dohodou jsme s Jihomoravským inovačním centrem.

A nebudete si konkurovat?
Vůbec ne, naopak. Jde právě o propojení jejich aktivit s naším areálem, s našimi možnostmi.

Můžu si to tedy představit tak, že aktivity, které se dnes řeší v sídle inovačního centra, se přesunou ve větším právě na brněnské výstaviště?
Můžete, ale jedná se o mnohem větší plán. Představíme jej, až ho budeme mít takzvaně ve šňůrkách. Chystáme to na červen příštího roku při veletrhu Urbis. Věřím, že opravdu půjde o unikátní věc.

S tím, o čem se bavíme, trochu souvisí i myšlenka vašeho předchůdce, který rozjížděl „virtuální veletrhy“. Ve virtuální realitě se nacházely stánky, které si člověk u počítače mohl procházet, nebo se pořádaly kongresy s hosty vzdáleně přes různé platformy. Plánujete pokračování?
Ne, podle mě je to slepá ulička. Mám zkušenost z virtuálních veletrhů ze Spojených států, kde ale ekonomicky nevydělávaly. Lidé se tam zkrátka nepotkávali. Nechystám proto vytvoření speciální větve virtuálních veletrhů, ale nemám problém s tím kombinovat klasiku s moderními technologiemi.

V areálu postupně přibývá akcí pro širokou veřejnost v podobě různých výstav, jako jsou dnes třeba Šmoulové. Rozšíří se taková nabídka, aby jinak oplocené území ještě výrazněji ožilo?
Pokusíme se o to, ale na druhou stranu musíme zachovat veletržní funkčnost. Rozhodně nečekejte, že zbouráme ploty. Nejde to vnímat tak, že areál výstaviště je park, kam se dá jít kdykoli a jakkoli. Musí tady být vždy nějaký režim, je třeba dbát na bezpečnost.

V nedávné minulosti se v souvislosti s výstavištěm často mluvilo o tom, co se kde prodá. Ostatně nového majitele má pavilon UMPRUM, nedávno se našel kupec objektu u výškové budovy, mluvilo se o zmiňovaném divadle.
Jednoduše – prodejů už bylo dost. Nemyslím si, že je to cesta, kterou bychom měli jít, protože po ní můžete šlapat jen do určité míry, pak celý byznys zabijete. Naše úvaha by měla být o tom, aby se majetek stal produktivní, tedy formou pronájmu. Prodejem získáme jednorázově peníze, ale ty se v rozsáhlých potřebných výdajích hned rozkutálí.

Areál brněnského výstaviště, tehdy ještě ležící na kraji města, byl otevřen v roce 1928.

Jakou částku potřebujete na obnovu a modernizaci výstaviště, nejen historického pavilonu A?
Když máte baráček, můžete do něj dát sto milionů, nebo jen půl milionu. Záleží, na co máte. My těch baráčků máme trochu více, a kdybychom mohli, nainvestovali bychom do nich klidně miliardy. Takové peníze ale nemáme, takže musíme hledat cestu, jak objekty provozovat, aby byly funkční, abychom je mohli neustále vylepšovat. Budovy, jimž je 95 let, potřebují velké investice. Například kompletní rekonstrukce pavilonu A je odhadována na miliardu. Teď se třeba snažíme o stabilizaci energetické náročnosti celého areálu, logicky se nabízí diskuse nad solární elektrárnou na střechách nebo i stěnách.

Vrátím se ještě k budované multifunkční aréně, o které jste řekl, že vnímáte synergické efekty. Jenže stavba přece zároveň z veletržního areálu ukousne část prostranství. Výstaviště pak bude až za zmíněným plotem. Aby tak z návštěvníků arény veletrhy vůbec něco měly...
Nerozdělujte areál na arénu a výstaviště, berte to jako jeden celek. Když dnes vyjedete z Pisáreckého tunelu, uvidíte velkou stavbu. Za tři roky ale spatříte supermoderní halu, nová parkoviště, spoustu zeleně. Už jen vnímání toho prostoru bude úplně jiné než dnes. Dostanete chuť se tady zastavit a bude vás možná zajímat, jaká akce je i vedle ve veletržním areálu. Já arénu skutečně nevnímám jako konkurenci. Její program může pozitivně ovlivňovat ten náš. Ta diskuse s vedením haly rozhodně musí existovat, a to oběma směry. Když totiž naopak my uspořádáme strojírenský veletrh, budeme potřebovat, aby nové parkoviště u arény bylo k dispozici pro výstaviště. Vzájemně ovlivníme naše aktivity a lidé budou na zdejší akce natěšení.