Ostatně pro tu se v referendu vyslovilo 1 816 lidí, což bylo nejvíce ze všech pěti možností. „Máme vybrané architekty z Brna, kteří pro nás momentálně zpracovávají studii. Už v roce 2015 analyzovali tuto případnou přeměnu, proto jsme se rozhodli, že jiné odborníky oslovovat nebudeme,“ nastiňuje místostarosta Jiří Kacetl (Pro Znojmo).
V polovině srpna se uskutečnila první pracovní schůzka, kde se zástupci města sešli se sportovními spolky, které sdílí své potřeby a formují tak budoucí podobu haly. „Jakmile bude studie hotová, máme v plánu sbírat podněty nejenom od nich, ale i od veřejnosti. Následně započneme projektovou studii, to by mělo být už příští rok,“ doplňuje místostarosta. Se samotnou stavbou by se pak mohlo začít za dva nebo tři roky.
Kromě toho, co s nevyužitou budovou lázní, mohli obyvatelé Znojma rozhodnout, zda místo bývalé hasičské zbrojnice vyroste centralizovaný městský úřad. Na tuto možnost ale většina nahlížela negativně a radnice tak dostala odpověď na dlouho řešené dilema – zda investovat do nového úřadu, nebo rozšířit a zmodernizovat ten stávající na náměstí Armády. Teď se přiklonili k druhé možnosti.
„Tlačili jsme na termín referenda právě z tohoto důvodu. Měli jsme již možnost začít stávající budovu opravovat dříve, pokud by se ale lidé vyslovili pro možnost toho centralizovaného, přišly by všechny dosavadní opravy vniveč,“ zmínil Kacetl.
S opravou radnice tak nyní začali. První etapou je výměna 159 oken. Celkový provoz úřadu narušen nebude, několika omezeným zásahům se ale jednotlivé odbory nevyhnou. Hotovo bude na konci října, druhou etapu radnice plánuje na jaře příštího roku.
Co s hasičárnou bez úředníků?
V bývalé hasičské zbrojnici tedy úřad nebude, zatím není jasné, jak s ní naložit. „Nevnímáme to jako prioritu a necháváme si budovu zatím jako rezervu. Navíc se nyní hodí jako příležitostný sklad, pro takové účely totiž nevlastníme tolik objektů,“ vysvětluje Kacetl.
Zamotané referendum ve Znojmě. Při volbě více variant nemusí být závazné |
S nápadem na proměnu zbrojnice v centralizovaný městský úřad přišlo bývalé vedení Znojma v čele s Ivanou Solařovou (ANO), které zbrojnici s tímto úmyslem odkoupilo. Současná vláda města, tehdy v opozici, s tím ale nesouhlasila a prosazovala možnost rozšíření úřadu na náměstí Armády.
„Tam je ale v nevyhovujících podmínkách. Naopak v hasičárně je dostatek místa pro úřad i s parkováním, což by například ulehčilo návštěvy lidem se sníženou pohyblivostí. Referendum ano, ale férové se všemi kartami na stole, ne jako kouřovou clonu pro předem rozhodnuté divadlo za milion korun,“ vyhradila se už před hlasováním Solařová na sociálních sítích.
Podle kritiků bylo navíc referendum zbytečné. Město v něm ale spatřovalo nejefektivnější možnost, jak získat informace od lidí, a zároveň vyzdvihovalo důležitost rozhodnutí, které si vyžaduje názor občanů.
Tržnice, knihovna, nebo bazén s wellness? O osudu lázní rozhodne referendum |
„Například v případě ankety bychom neměli právo žádat od hlasujících občanské průkazy, čímž bychom nezajistili, že hlasují pouze občané s trvalým bydlištěm a každý navíc jen jednou,“ vysvětluje místostarosta Jakub Malačka (Naše Znojmo).
Podle politologa Michala Pinka nástroje, které ve voličích vzbudí pocit, že o něčem mohou rozhodnout, jsou v dnešní době populárnější, ale jejich dopady méně výrazné, než se očekává. „Referendum by dávalo mnohem větší smysl ze strany opozice, která se jím často snaží zaujmout voliče. V případě, kdy jej vyhlásí vedení města, se často jedná o vnitrokoaliční neshody. Vyřeší se tím spory a argumentuje se odkazem na vůli voličů,“ hodnotí situaci obecně Pink.