Po letech přehlížení jsou tak některé úseky v havarijním stavu a hrozí zřícením. Částečně se nad sklepením přitom nachází takzvaný hodový areál, kde se konají akce s návštěvností tisíců lidí.
Ten nutně potřebuje rekonstrukci. S ní je přitom úzce spojená další budoucnost podzemí. Radnice plánuje zachovat jen jeho nejcennější část a zbytek zalít betonem.
 |
Tento záměr ale čelí kritice lidí včetně opozičních politiků. Vznikla proti němu i petice, kterou podepsalo přes 250 lidí. Proti postupu radnice se ozval také znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda. Jako hodnotné oceňují sklepy i památkáři.
„My, obyvatelé Brna-Řečkovic a Mokré Hory, zásadně protestujeme proti zničení naší unikátní historické památky v podzemí: pivovarských sklepů ze 17. století. Takové památky si každá obec opravuje a udržuje, zatímco vedení naší radnice ji chce zničit zalitím betonem, což by kromě nevratné likvidace sklepů způsobilo i mimořádnou ekologickou zátěž,“ píše autorka petice s pseudonymem Řečkovická Patriotka.
Kdo se skrývá pod touto identitou, není jasné. „Pokud víme, autorka si nepřeje být z osobních důvodů jmenována,“ říká k tomu Česlav Ulrich ze Spolku Za zdravé Řečkovice, který je v textu petice zmiňovaný, protože podal žádost o zpamátnění sklepů a petice ji podpoří.
Jasno má nicméně o autorství dokumentu řečkovický starosta Marek Viskot (ČSSD). Vidí za ní jednání opozice. „Na několika prvních místech jsou podepsaní opoziční zastupitel a jeho rodina,“ naznačuje.
Zůstane jen to nejcennější
Radnice zachová a opraví nejcennější část sklepení s podzemní rotundou a k ní vedoucí historickou chodbu z bývalého zámku. Zároveň ji zpřístupní lidem. Zbytek zasype popílkovou suspenzí.
„Jde o napojené části, které nemají historickou hodnotu; tehdy šlo o technické místnosti,“ poznamenává starosta. K rozhodnutí dospěli na základě výsledků stavebnětechnického průzkumu sklepů.
Na třicetimilionovou opravu areálu včetně nejhodnotnější podzemní části získali Řečkovičtí 20 milionů korun z městského rozpočtu. Pustit se do ní chtějí po letošní sezoně, na konci září, aby měli hotovo v květnu či červnu a stihli začátek příští sezony.
Podoba podzemní rotundy v brněnských Řečkovicích po rekonstrukci
Bez rekonstrukce reálně hrozí, že akce se budou muset od příštího roku přesunout jinam. V areálu se nebudou moci konat, dokud nebude opraven, což ale vyžaduje právě i vyřešení špatného stavu sklepů pod ním. Radnici na to upozornil statik.
„Situace si žádá větší diskusi a rozpravu nežli toto rychlé a podle našeho názoru neuvážené řešení. Hodový areál je jistě potřeba zrekonstruovat, ale nikoli za cenu zbrklého znehodnocení řečkovického podzemí,“ prohlašuje Ulrich.
Pro úplné zachování sklepů a postupnou opravu se vyslovuje znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda. „Například Mincmistrovský sklep v centru města byl v podstatně horším stavu, než v jakém je řečkovické podzemí. Po opravě je teď turistickou atrakcí,“ dává příklad a říká, že zachování prostor je možné. „Vždy jdou zachránit, pouze musí být vůle,“ je přesvědčený Svoboda.
Radnice argumentuje, že záchrana celého sklepení by si vyžádala investici dosahující nejméně vyšších desítek milionů korun, což není v jejích rozpočtových možnostech. Navíc by peníze putovaly i do částí, které nemají historickou hodnotu a byly přistavěny až později. Svoboda nicméně spatřuje hodnotu sklepů v celé jejich komplexnosti a tvrdí, že je lze opravovat postupně, po částech.
Sklepy učí o vývoji pivovarnictví
Na opravné práce už mají v Řečkovicích stavební povolení a hledají na ně firmu. Památkáři se v povolovacím procesu k záměru nevyjadřovali, protože se nejedná o kulturní památku. Podzemní komplex ale i tak považují za cenný.
„Dochované prostory představují technologicky hodnotný celek demonstrující vývoj pivovarnictví v českých zemích ve zlomovém období 50. až 70. let 19. století. Cesta hledání adekvátních technologií a architektury se v nich projevila ve specifické podobě tří kruhových místností, jež nejsou pro pivovarské provozy vůbec typické,“ naráží Petr Holub z Národního památkového ústavu na jedinečnost podzemních rotund.
Podzemní rotunda je součástí bývalých pivovarských sklepů v brněnských Řečkovicích.
Nejstarší prostory pod budovou bývalého pivovaru vznikly patrně v 17. století. Zhruba ve stejné podobě byly místem ke skladování a zrání piva bezmála dvě další století.
V 19. století pak sklepy rozšířili, tehdy byl řečkovický pivovar asi po jedno desetiletí největším na území dnešního Brna. Svou činnost ukončil poté, co přešel pod pivovar Moravia, který řečkovické prostory nechal fungovat už jen jako sladovnu.
Páteřní část zachovaného sklepení tvoří dvě kolmé místnosti široké až osm metrů a vysoké okolo čtyř. Svrchu je spojuje cihlová klenba, jejich stěny zpevňuje beton. Na jeden z hlavních sklepů navazují dvě souběžně vedoucí užší chodby. Součástí podzemního systému jsou i tři kruhové rotundy.