Pilot ze sestřeleného amerického letounu už se zachránit nedal, jeden z očitých svědků jeho pádu na pole na Znojemsku však schoval jeho americkou vlajku.
Příběh se odehrál během náletů Spojenců na cíle v Maďarsku a Rakousku. Došlo k několika soubojům stíhaček luftwaffe a amerického letectva nad územím jižní Moravy, a při jednom z nich byla přesilou tří německých letounů zasažena americká stíhačka Mustang P-51 s přezdívkou „Birmingham Boomerang“.
Jednomístný letoun byl ve válce jeden z nejúspěšnějších, tento konkrétní, pilotovaný Ralphem I. Jonesem, však ještě ve vzduchu explodoval a dopadl kolem půl dvanácté dopoledne na pole za Boskovštejn na Znojemsku.
Nadšenci vypátrali sestřelený bombardér. Teď budou hledat ostatky pilota |
Jeden z místních občanů a očitý svědek tragédie Antonín Písařovic po letech vzpomínal, jak se hořící americká stíhačka klouzavým letem snášela k zemi, pak se jí utrhlo jedno křídlo, začala rotovat stranou a dopadla na louku k lesu.
„Utíkali jsme tam se sousedem, ale k letadlu jsme hned nemohli, protože v něm stále vybuchovaly náboje. Teprve později, až výstřely přestaly, jsme se odvážili přijít blíže. Bylo tam už více lidí. Tělo pilota uvnitř bylo ohořelé a bez hlavy. Když jsme ho pak vytáhli z kabiny, to už byli na místě i Němci, bylo vidět, že náraz letci urval ještě obě nohy a ruku,“ popsal Písařovic.
Němci mu tehdy přikázali, aby tělo zaházel hlínou. „Zjistili také, že ve vraku chybí jeden kulomet, a nařídili nám, abychom jej hledali. Pohrozili, že bude zle, jestli se nenajde. Objevili jsme jej zarytý kus dál v lese. Sestřelený letec byl pak do konce války pochován na hřbitově v Jevišovicích,“ píše se v jeho výpovědi.
Vlajka doplnila expozici na zámku
Právě starostovi městečka vedle Boskovštejna Pavlu Málkovi (STAN) se nedávno ozvala Blanka Hlaváčková s doprovodem, že by se s ním ráda setkala a něco mu předala. „Když dorazili do mé kanceláře, elegantní paní doprovázel starší pán. Začali mi vyprávět příběh pana Josefa Čopfa, strýce paní Hlaváčkové, který v srpnu 1944 pracoval u Boskovštejna na poli, když tam dopadla sestřelená americká stíhačka,“ vypráví Málek.
Lidé se seběhli a Čopfovi se podařilo ze stíhačky vytáhnout americkou vlajku, kterou ukrýval nejen po zbytek války, ale i následujících čtyřicet let. „Na sklonku svého života ji předal paní Blance a ta se rozhodla ji věnovat našemu Muzeu Jevišovicka, kde je pilotovi věnována malá expozice. Děkuji za tento dar, který s hrdostí do muzea umístíme. Život přináší krásné příběhy a každý den nás umí překvapit,“ podotýká Málek.
Vlajka už u malé expozice příběhu amerického letce skutečně visí. Výstava bude otevřená od konce dubna do konce září v předzámčí Starého zámku Jevišovice.
Jde dost možná o poslední artefakt z oné události. V roce 2007 trosky zřícené stíhačky neúspěšně hledali pracovníci Moravského zemského muzea spolu s místním bagristou.
„Nic jsme nenašli také z důvodu, že se nám nepodařilo na poměrně velkém poli přesně určit místo dopadu. Měli jsme k ruce jen nepříliš kvalitní snímek, podle něhož jsme mohli pouze tipovat, kde se mohly trosky nacházet. Z výzkumu Jana Mahra (již zesnulý badatel a publicista věnoval Ralphu I. Jonesovi celou kapitolu v knize Vzpomínky na neznámé letce – pozn. red.) jsme věděli, že většina trosek letounu byla Němci odklizena a odvezena hned po zřícení,“ vysvětluje nezdar krátkého výzkumu vedoucí historického oddělení Moravského zemského muzea Jan Břečka. Ten o případu napsal kapitolu v knize Američtí hloubkoví stíhači nad Brnem.
Kusy křídel ležely jen tak na mechu. Třicet let hledal trosky letadel |
Podle něj bylo tudíž jasné, že by stejně nenašli žádné větší relikty letounu. „Možná jen drobné kusy hliníku či spálenou půdu po požáru na místě dopadu,“ dodává.
Očitý svědek tragédie Antonín Písařovic dnes již nežije. Jeho příbuznými jsou moderátorka Daniela Písařovicová nebo Libor Nevrkla, jenž pracuje na finančním odboru znojemské radnice. „Co jsem s ním měl tu možnost mluvit, tak tam došel až jako třetí nebo čtvrtý a podrobnosti už si více nepamatoval,“ přibližuje Nevrkla.
Pilotovo jméno na pomník napsali chybně
Po válce byl v roce 1946 díky obyvatelům Boskovštejna postaven pomník poblíž místa dopadu stroje. „Zajímavostí je, že na něm bylo místo správného jména Ralph Jones uvedeno James Ralph. Chybu jsme napravili asi před dvaceti lety a v roce 2014 jsme jako obec osadili pomník i jeho fotografií, kterou jsem dostal od pana Vaculíka, jenž se zajímá o sestřelené letce na území Česka,“ popisuje Nevrkla.
Tělo pilota z 308. perutě 31. bojové skupiny letecké armády USAAF už na jevišovickém hřbitově není. „V roce 1946 bylo převezeno do Mnichova a poté se na žádost jeho otce přestěhovalo do Spojených států. Uloženo je na národním hřbitově v Arlingtonu,“ upřesňuje Málek.