První záchranná síť. Dětem s depresemi mají podat pomocnou ruku učitelé

  6:02
Duševních problémů u mladistvých přibývá. A protože značnou část dne tráví v lavicích, pracuje Jihomoravský kraj jakožto zřizovatel středních škol a učilišť na tom, aby učitelé jejich potíže rozpoznali a uměli je řešit. Na aktivity související s duševním zdravím dětí proto vyčlenil na příští rok 20 milionů korun.

Ty půjdou kromě proškolení učitelů také na posílení metodiků prevence nebo výchovných poradců.

„Je klíčové, aby si dítěte s problémem někdo všiml a rychle reagoval, než to začne řešit samo v sobě. Na to systém úplně nastaven není. Sice jsou školní psychologové (ty kraj už dotuje – pozn. red.), ale ne všude,“ vysvětluje náměstek hejtmana pro školství Jiří Nantl (ODS).

Speciálně proškoleného metodika prevence nebo výchovného poradce má každá škola. Ti se teď díky novým penězům od kraje budou méně věnovat obvyklé výuce a víc se soustředit na pomoc s případnými problémy. Že je potřeba, aby tito specialisté měli víc „volného“ času na děti, se v českém vzdělávacím systému mluví asi dvacet let, ale ministerstvo na to zatím finance nedalo.

Krok Jihomoravského kraje je tak na české poměry přelomový. „Když metodici nebo poradci působí jako učitelé v hodině, tak se nemůžou bavit s dětmi o jejich problémech. Ale teď na to budou moct mít třeba dvě hodiny týdně navíc, což je v provozu školy dost,“ podotýká Nantl.

Všimnout, pojmenovat, podpořit

Kraj chce také proškolit třídní učitele nebo mistry odborné praxe na učňácích, aby i oni uměli strasti dětí lépe vnímat, všimli si změn chování a rozeznali varovné signály.

„Je to skvělé a je jen škoda, že podobný záměr nepřišel alespoň o rok dříve. Můžeme jen doufat, že tomu ředitelé škol i sami učitelé budou nakloněni a budou mít kapacitu si tyto dovednosti osvojit,“ říká vedoucí sociální služby Krizová pomoc v brněnské organizaci Spondea Petra Dolečková s tím, že na prvním místě se o své děti mají zajímat rodiče.

V pubertě ovšem může být vzájemná komunikace obtížná. Intervence pedagogických pracovníků přitom podle ní nemusí být nijak složitá ani časově náročná. „Důležité je všimnout si, pojmenovat, podpořit a předat kontakty na někoho, kdo má s podobnými tématy zkušenost,“ sděluje.

Zrušil bych známky a kabinety, říká psycholog a odborník na školství

Brněnská Modrá linka tuto potřebu vnímá přímo od školních psychologů, které má ve výcviku krizové intervence.

„Potřebovali by, aby i kolegové učitelé měli základní povědomí o práci s emocemi v krizi. A vnímáme to i my z jednotlivých kontaktů, protože se často potkáváme s tím, že učitel neuměl adekvátně reagovat na těžkou situaci, zalekl se jí, nebo ji neviděl. Dítě pak ztratilo důvěru, cítilo se na vše samo, což celou situaci zhoršilo, takže mu zbylo jen sebepoškozování či pocity prázdna, dna, izolovanosti a nepochopení,“ líčí ředitelka Modré linky Hana Regnerová. Ostatně i pro Nantla přišel impulz právě od školních psychologů.

Deprese i sebepoškozování

Na rozdíl od dospělé populace nejsou u dětských duševních potíží k dispozici vědecky podložená data. Na jejich nárůst nicméně jednoznačně ukazuje analýza kontaktů na linkách důvěry. Dva pandemické roky, což byla u dětí velká část jejich života, zasáhly jejich dosavadní vnímání běhu světa, jistot a struktury.

„Nešlo pouze o dopady online výuky a narušení osobních vztahů s kamarády. Někteří žáci zažívali také narůstající problémy uvnitř rodiny. To všechno u citlivých jedinců mohlo vyvolat či prohloubit osobní krizi a psychické potíže. Z praxe dětských a dorostových psychiatrů víme, že narostly počty urgentních příjmů dětí s duševními problémy, zejména s depresí a těžkým sebepoškozováním,“ líčí zástupce Národního institutu SYRI Petr Hlaďo.

Řežou se, týrají se hlady. Děti si ubližují, pomoci se dostane jenom některým

I Spondea si všímá rozdílů v závažnosti strastí, které se výrazným způsobem stupňují. „Roste počet dětí, které docházejí na psychiatrii a jsou dlouhodobě medikované. Sebepoškozování se čím dál častěji týká i dětí na prvním stupni základní školy. Roste také počet případů, kdy je po sebepoškozování nezbytné vyhledat lékařské ošetření, výjimkou není šití řezných ran,“ vyjmenovává Dolečková.

Dalšími problémy u dětí jsou závislosti, úzkostnost, deprese či poruchy příjmu potravy. Jak upozorňuje Hlaďo, situaci nenahrává ani současná nejistá doba spojená s válkou na Ukrajině a finančními nesnázemi v některých rodinách.

Jihomoravský kraj jako jediný v zemi zavede také supervizi školních psychologů, aby se mohli potkávat a sdílet zkušenosti i problémy.

Regnerová z Modré linky už rovněž jedná o tom, jak by bylo možné zajistit krizové centrum, které by v případě potíží dětí pracovalo i s dalšími členy rodiny. Podle oslovených odborníků se ovšem budoucnost neobejde bez systémových změn. Množící se strasti přitom přicházejí v době, kdy v podstatě kolabuje dětská psychiatrie, protože je málo lékařů, a na pomoc se tak čeká dlouhé měsíce. Zmíněná opatření mají sloužit jako první síť, která takové děti zachytí.