Jednu část roku se na malou rodinnou firmu z Blanska hrnuly zakázky, že je podnik ani nestíhal, jiné měsíce měla společnost specializující se na precizní obrábění naopak hluchá období a patnáctka zaměstnanců žila v nejistotě, zda vůbec práce, a tedy i výplata, bude.
Tak to vypadalo ještě v roce 2023. Dnes už je situace stabilní, produktivita firmě Klepáč vzrostla, takže si mohla dovolit jednotlivým pracovníkům navýšit mzdy nad rámec inflace. A stejně vedení hodlá postupovat také v dalších letech.
Změna podle jednatele společnosti Lubomíra Klepáče nastala díky tomu, že ve výrobě i jejím plánování začal s kolegy více pracovat s daty. Produkci i za pomoci najatých expertů z organizace Intemac postupně automatizují, digitalizují a robotizují.
Mají tak přesné a detailní informace a můžou vyhodnocovat, kde se co aktuálně děje. „Stíháme více zakázek za kratší čas. Navýšení efektivity je zhruba o dvacet pět procent,“ vyzdvihuje. Jen o něco nižší číslo mu pak svítí u obratu celého podniku, který jako malou rodinnou firmu zakládal v devadesátých letech Klepáčův dědeček.
Jihomoravské firmy zvýší platy a přidají benefity, třeba bezplatnou masáž |
Podle šéfa Jihomoravského inovačního centra Petra Chládka, pod nějž Intemac spadá, není možné o platovém ohodnocení jako v západní Evropě mluvit, pokud se nebudou průmyslové podniky robotizovat a digitalizovat. „V Německu mají přibližně 400 robotů na 10 tisíc obyvatel, u nás je to asi 150,“ ilustruje zaostávání Česka za západními sousedy.
Tím, že firma přejde na digitalizovanou výrobu, může ji mít podle Chládka jednoduše propojenou s dodavateli i zákazníky a například tak operativněji reagovat objednávkou subdodávek.
Podle šéfa Regionální hospodářské komory Brno Čeňka Absolona jsou digitalizace a robotizace důležité nejen pro velké továrny se stovkami či tisícovkami zaměstnanců, ale pro jakýkoliv podnik, klidně jen o pár desítkách, či dokonce jednotkách zaměstnanců.
„Dříve panovala obava, že pracovní místa zaniknou a vzroste nezaměstnanost. Nic z toho se nepotvrdilo, naopak se zvyšuje produktivita a konkurenceschopnost jednotlivých firem,“ poznamenává Absolon.
Zároveň doplňuje, že komora stejně jako Intemac už také bezmála deset let pomáhá v rámci sdružení Industry Cluster 4.0 jednotlivým podnikům modernizovat výrobu. Mezi firmami, jimž sdružení pomohlo, zmínil třeba brněnskou strojírenskou společnost Astra Motor.
Zásadní změna je bolestivá
Cestou, o níž experti mluví a vydal se jí blanenský obráběcí podnik, se rozhodl jít i malý rodinný výrobce dveří a zárubní z Hodonína. Firma Zlomek s osmdesáti zaměstnanci na trhu působí přes třicet let. Strategie, kterou si vedení s odborníky nastavilo v první polovině minulého roku, přinesla o patnáct procent vyšší obrat. „Nebylo to jednoduché, protože jakmile chcete udělat nějakou zásadní změnu, je to vždy bolestivé,“ přiznal ředitel Martin Zlomek dalším podnikatelům na společném setkání.
Chtěl je motivovat k podobnému rozhodnutí, k němuž sám dospěl, aby na měnícím se trhu dokázal dál konkurovat a dávat lidem práci. „Cílem není růst někam na miliardu obratu, ten je mnohem menší, hlavně chceme vyrábět co nejefektivněji a nejkvalitněji,“ popisuje Zlomek.
V Kuřimi otevřela experimentální laboratoř s roboty, zapojí se i malé firmy |
Stejně mluví i Petr Názler z tišnovské firmy IN-EKO specializující se na zařízení pro čistírny odpadních vod. „Pro některé naše pracovníky byly změny šok. Je potřeba jim však ukazovat, že pro ně budou přínosné a vše je nutné neustále posouvat dopředu,“ líčí úspěšný scénář.
Když se podle experta organizace Intemac Miroslava Křečka data dobře zpracují a vyhodnotí, dokážou díky nim vedoucí pracovníci dělat rychlá a správná rozhodnutí. Nesmí z toho být jen kupa informací, jimiž je manažer zavalen a neví, jak s nimi naložit. „Data musí být skvěle graficky prezentovaná,“ tvrdí.
Do Klepáčovy firmy koupil majitel i nový výtahový zakladač do skladu, v němž ušetří místo a zároveň tamní pracovníci hned zjistí, jestli a co kde přesně mají. „Pořídíme i robotickou ruku, která opět přinese vyšší produktivitu při současném počtu zaměstnanců,“ hlásí Klepáč. Co by dělala lidská síla, dostane na starost stroj.
Pozor na zahraniční majitele
Podle šéfa inovačního centra z digitalizace netěží jen samotné výrobní podniky a jejich zaměstnanci, ale i dodavatelé softwaru v podobě IT firem, které mohou dodat řešení na míru daným podmínkám, a to právě také u těchto malých podniků.
„Objem zaměstnanosti v průmyslu je sice výrazný hlavně u velkých společností, ty ale často patří do rukou zahraničních majitelů, takže tato místa jsou mnohem více ohrožena,“ poukazuje Chládek.
Není potřeba ostatně chodit nikam daleko. V Břeclavi loni skončil výrobce výtahů Otis – americký vlastník rozdělil výrobu z jihu Moravy do jiných států, na Znojemsku v Hrušovanech nad Jevišovkou rakouský majitel zavřel tamní cukrovar a v Brně loni na podzim pracovníci naposledy opustili brány slévárny Heunisch s vlastníky z Německa. Dohromady v těchto třech případech šlo o více než 550 lidí.
Podle Chládka je tak i v zájmu státu podporovat malé inovační firmy, které cílí na produkci s vysokou přidanou hodnotou. A i když takové startupy později třeba vcucnou velké korporáty, jako se to stalo v případě letenkového vyhledávače z Brna Kiwi.com nebo brněnské firmy na tvorbu webů Webnode, do české ekonomiky díky nákupu přitečou miliardy korun. „A ty lze využít na další podnikatelské nápady,“ uzavírá Chládek.