Jeden stroje vyrábí, druhý oživuje. Společně podnikají a učí děti technice

  10:34
Jejich spolupráce začala už před 15 lety a trvá dodnes. Zjistili totiž, že se perfektně doplňují. Vždyť už na břeclavské střední průmyslové škole díky společným zájmům rozjeli blog Robots&CNC, který si získal stovky čtenářů. Programátor Lukáš Kraicinger i strojař Libor Danda nakonec rozjeli firmu Dakrex engineering.

Programátor Lukáš Kraicinger (na snímku vlevo) a strojař Libor Danda z Lanžhota na Břeclavsku založili společně firmu Dakrex engineering, podnikají třetím rokem. | foto: Dakrex engineering

V současnosti je oběma jednatřicet let, oba pocházejí z Lanžhota. Po vysoké škole muselo jít jejich blogování kvůli společné firmě stranou. Podnikají třetím rokem a tvoří další projekty v Hruškách na Břeclavsku, kam se přemístili poté, co museli opustit původní prostory v různých částech rodinného domu. „Přerostli jsme sklep, garáž i půdu,“ směje se Danda.

Kromě všech ostatních zájmů navíc už druhý rok předávají své technické znalosti hravou formou patnáctce žáků od páté do deváté třídy v informatickém kroužku na lanžhotské základní škole, která je vychovala. „Jako konstruktér a strojní inženýr vytvářím stroje, které poté Lukáš oživuje,“ vysvětluje lakonicky Danda rozdělení sil ve dvoučlenném týmu, jenž má širokou paletu aktivit. V něm se tak Kraicinger stará o to, aby stroje fungovaly tak, jak je třeba.

Začínali robotikou, dálkově řízenými autíčky, poté vytvořili třeba hvězdářský dalekohled řízený počítačem. A byli také u samotného zrodu dronů v České republice, protože vlastnili jedno z prvních těchto zařízení u nás. „Od jednoduchých aplikací jsme se postupně posunuli k vlastním výrobním strojům. Tvorbu součástek jsme nejdříve zadávali někomu jinému, ale to nás začalo omezovat,“ přibližuje Danda motivaci pro rozšíření vlastní firmy.

Letectví, závodění i meteorologie

Od samého začátku byla přitom právě soběstačnost jejich cílem. Dnes proto za dvojicí přicházejí ti, kteří hledají ideální strojové řešení. Například Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Lednici, které pomohli při projektu bodové aplikace hnojiv ve vinohradech. Oslovili je rovněž výrobci leteckých modelů, pro které vyvíjeli počítačem řízený stroj k řezání pěnových dílů.

A oba současně působili v univerzitním týmu závodního pneumobilu, tedy jednomístného vozidla poháněného pouze stlačeným vzduchem, kde Danda donedávna zastával pozici šéfkonstruktéra a Kraicinger zase vývojáře elektroniky a softwaru jednoho z monopostů.

V Kuřimi otevřela experimentální laboratoř s roboty, zapojí se i malé firmy

Lanžhotská dvojice provozovala také vlastní meteorologickou stanici, která vznikla jako Kraicingerova bakalářská práce. Výstupy z ní využívala lanžhotská radnice na svém webu. „Někteří lidé se na naměřené hodnoty chodili dívat i pravidelně,“ hlásí programátor.

Podařilo se jim dokonce změřit i zatmění Slunce. Astronomický jev se poté projevil v naměřených číslech. Jenže nyní je automatická stanice schovaná.

„Museli jsme ji před několika lety odpojit, jelikož se dělala nová střecha na budově, kde původně stála. Po rekonstrukci již nebylo možné ji tam znovu nainstalovat, tak vlastně stále hledáme nové vhodné místo,“ poznamenává Danda s tím, že jejich výtvor se musí objevit na objektu, který splňuje specifické parametry. „Není možné jej postavit kamkoli, v okolí třeba nemohou být stromy,“ doplňuje Kraicinger.

Úroveň technického vzdělání studentů klesá

I takovými kousky dokážou zaujmout děti. Ostatně motivací pro vedení vlastního kroužku, v němž jim každé pondělí dvě hodiny přibližují robotiku, základy programování nebo praktické využití matematiky a fyziky, je snaha žáky technicky vzdělávat. K dispozici mají hned tři 3D tiskárny.

V Blansku jídlo servíruje robotická kočka, hosté ji mohou pohladit za ušima

„Vypozorovali jsme, že úroveň studentů v tomto oboru klesá. A to nás mrzí. Velmi se snižují nároky. Když dnes děti postavíte před problém, často ho nevyřeší, nebo před ním dokonce utečou,“ podotýká Danda, který si naopak vždy chtěl vše vyzkoušet.

Upozorňuje, že vést děti k technice je potřeba právě co nejdříve tak, aby se nestaly pouhými uživateli technologií, ale zároveň také věděly, co se za jejich fungováním skrývá. „Pracujeme tak třeba s robůtky, které žáci graficky programují přes tablet, nebo s univerzální destičkou Micro:bit, jež je kompatibilní se stavebnicí Lego,“ přibližuje hravý přístup Kraicinger.

Dvojice je zároveň důkazem toho, že nové technologie mají své místo i ve folklorní oblasti, a dokonce mohou jít s tradicemi ruku v ruce. Brzy totiž spustí nový projekt Radosti z Podluží.

Lidem nabídne nejen dřevěné vánoční ozdoby řezané laserem s unikátními podlužáckými ornamenty, které navrhla malérečka Miroslava Ferstlová, ale také další drobné dárkové předměty. „Využíváme jejího výtvarného talentu a lidové originální motivy přenášíme na naše výrobky. Unikátní ornamenty navrhla přímo pro nás, lidé je tedy nikde jinde nenajdou,“ uzavírá Danda.

7. června 2022

Autor: