Spodních vod ubývá, zdrojem pro Brno může být i boskovická přehrada

  17:18
Hrozba sucha vede k úvahám, kde najít náhradní dodávky vody pro Brno a okolí. Jedním z řešení je boskovická přehrada. Ta je vedená jako zdroj pitné vody, přesto z ní už 25 let žádná do domácností neteče.

Brno hledá rezervní zdroje pro 600 tisíc obyvatel ve městě i kolem něj, nedávno se například rozhodlo prozkoumat artéské studny hluboko pod zemí. Boskovice jsou další možnou variantou.

„Úpravna vody pod vodním dílem existuje, i když není v současnosti v provozu. A je i platné povolení na odběr 154 litrů za sekundu,“ sděluje šéf Povodí Moravy Václav Gargulák.

Myšlence je nakloněn také ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). „Vodárenská nádrž má velkou kapacitu a vzhledem k tomu, že tato oblast je zásobována podpovrchovou vodou, do budoucna může sloužit jako zdroj pitné vody,“ nastínil při nedávné rekonstrukci hráze.

S nápadem obnovit odběr přišla Vodárenská akciová společnost, která dodává pitnou vodu a odvádí a čistí odpadní tekutiny pro stovky obcí v Jihomoravském kraji a na Vysočině. Spravuje i úpravnu vody u říčky Bělé, na které je nádrž vybudovaná.

„Kvůli klesající spodní vodě plánuje vláda stavbu nových přehrad za miliardy, ale tady se přímo nabízí řešení. Existuje tu nevyužívaná nádrž v ochranném vodním pásmu, má nově opravenou hráz za více než 150 milionů korun a svoji úpravnu vody, která se dá zmodernizovat,“ informuje mluvčí společnosti Iva Librová.

Spodní voda v Březové klesá, vodovod z Víru praská

Firma už nechala vypracovat studii proveditelnosti, podle níž by výměna technologie stála ve dvou etapách kolem 220 milionů korun. Kapacita by činila 150 litrů za sekundu.

„Rekonstrukce by se netýkala budovy úpravny, ale pouze technologie, která je stará kolem třiceti let a dnes už nevyhovuje. Jednalo by se například o zvýšení počtu stupňů čištění od pískových filtrů až po dezinfekci ultrafialovým zářením,“ upřesňuje Librová.

V první etapě by se zpracovávalo jen určité množství vody pro region Blanenska a Boskovicka, čítající zhruba 65 tisíc obyvatel, a nově i Jedovnicka, které se k blanensko-boskovické soustavě napojuje. „Ve druhé etapě by mohla pitná voda dotéct až do Brna,“ odhaluje mluvčí.

Tento zdroj by mohl sloužit jako záloha například při velkých haváriích či dlouhodobých opravách. Ty se týkají hlavně stále poruchovějšího vodovodu z Vírské přehrady, která je spolu s prameništěm v Březové nad Svitavou hlavním rezervoárem pro Brno.

Kvůli trvalému poklesu hladiny spodních vod v Březové význam povrchové vody roste, momentálně už činí zhruba polovinu dodávek. Narušeným potrubím z Víru však ročně unikají desítky milionů litrů.

„Je pravdou, že se na Vírském vodovodu v poslední době potýkáme s poruchami, hlavně v oblasti kolem Drásova. Ale pracujeme na opravách za zhruba 300 milionů korun, takže to postupně dáváme do pořádku,“ říká předseda představenstva sdružení obcí Vírského oblastního vodovodu Vladimír Šmerda (ODS).

Podle něj má nyní Brno dva dostatečné zdroje vody, takže tu z boskovické přehrady akutně nepotřebuje. „Vzhledem k budoucnosti je ale vždycky lepší, když je zdrojů víc. A pro místní obce může mít tato voda velký význam, takže to nepovažuji za zbytečnou investici,“ podotýká Šmerda.

Rozhodnou zastupitelé

Vodárenská akciová společnost nyní o zásobování vodou z Boskovic jedná s Brněnskými vodárnami a kanalizacemi. Ty však upozorňují na nákladnost a technickou náročnost tohoto plánu. Bylo by totiž třeba postavit sedm kilometrů potrubí ze Lhoty Rapotiny do Krhova a propojit tak trasu z Boskovic s II. březovským vodovodem.

„Varianta není zapracovaná do územních plánů obcí ani v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Z tohoto důvodu vidíme momentálně vybudování potrubí jako nereálné,“ oznamuje šéf brněnských vodáren Jakub Kožnárek. Voda z úpravny v Bělé navíc není schopna plně nahradit potřeby Brněnské vodárenské soustavy, jež činí 950 litrů za sekundu.

Přesto vodárny nechají možnost přivést do Brna vodu z Boskovic prověřit. „V souvislosti s technickým stavem páteřních vodovodních přivaděčů a jejich případnou odstávkou je nutno zpracovat studie proveditelnosti jejich rekonstrukce. V souvislosti s tím posoudíme i alternativní zdroj vody, jímž může být například úpravna Bělá,“ připouští Kožnárek.

Rozhodující slovo nakonec ovšem budou mít zastupitelé Brna, které je většinovým majitelem vodovodní infrastruktury.

„Obecně se dá říct, že propojování vodárenských soustav je dobrá věc, ale pro město je zatím zásadní postupná rekonstrukce Vírského vodovodu. O Boskovicích určitě budeme jednat právě v souvislosti s jeho opravou. Je to ale otázka financí a dohody o provozování s Vodárenskou akciovou společností,“ konstatuje náměstek primátorky pro životní prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Podobného názoru je i radní pro investice David Grund (ODS). „Počkáme na podklady a pak porovnáme, kolik to bude stát a jaký užitek to Brnu přinese. Zatím je tam řada otazníků,“ podotýká.