Rozbory odpadů podnikali výzkumníci v různých lokalitách v Praze. „Příjem domácnosti, životní styl a motivace hraje při plýtvání zásadní roli,“ shrnula hlavní řešitelka projektu Lucie Veselá.

Na rozdíl od výzkumu z Brna z let 2019-2022 se množství promrhaného jídla snížilo. Brňané tehdy vyhodili průměrně 37 kilogramů potravin na osobu. To však podle Veselé neznamená, že lidé nyní plýtvají víc. Od zmíněné doby totiž výrazně vzrostla cena potravin, která je pro domácnosti zásadní motivací, aby jimi šetřili.

Nakoupí si, ale pak jdou na jídlo do města, popisují experti plýtvání mladých

„Kdybychom srovnávání dělali nyní, určitě bychom naměřili nižší čísla. Jednoduše řečeno, na plýtvání drahými potravinami lidé teď nemají,“ vysvětlila Veselá. Edukace v této oblasti má podle ní smysl. „Díky tomu, že se tématu plýtvání v Česku věnuje více lidí, se situace zlepšuje,“ míní Veselá.

Potravinový odpad tvořil 13 procent celé struktury odpadu domácností, což ho dostává na třetí příčku hned za spalitelný a nezbytný biologický odpad. Nejvíce lidé vyhazují ovoce a zeleninu, která společně s pečivem tvoří více než polovinu potravinového plýtvání. Nejméně se naopak v koších objevovalo maso, vejce a ryby.

Největší vliv na to, jakým jídlem lidé plýtvají, má jejich sociální postavení. „Nejvíce se plýtvá v zástavbě s luxusními domy, kde v porovnání s jinými lidé častěji vyhazují hotová jídla,“ říká spoluřešitelka projektu Andrea Králíková. „Ovocem a zeleninou domácnosti nejvíc plýtvají na venkově a ve vyloučených lokalitách. Lidé tam totiž mají možnost vlastní produkce,“ doplňuje Králíková. Na sídlištích v černých popelnicích nejčastěji končí pečivo.

„Trendy“ v plýtvání lze pozorovat i během roku. „Hotovými jídly a nápoji se plýtvá více především v letních měsících,“ přibližuje sezonní ukazatele Králíková. Naopak u pečiva a ovoce se zeleninou nezáleží na ročním období a podle slov Králíkové jsou celoročně poměrně vyrovnané. Celkově se podle výsledků přes léto plýtvá potravinami nejméně. Výzkumnice však upozorňují na to, že lidé v létě často tráví čas mimo svůj domov.

Příčiny vyhazování jídla jsou podle výzkumu také spojeny s finančními možnostmi domácnosti. „Nízkopříjmové domácnosti zpravidla lépe plánují spotřebu a více sledují data spotřeby. Naopak u domácností s vyššími příjmy jsou častým důvodem vyhazování potravin nesplněná očekávání – jednoduše jim nechutnají,“ osvětluje výzkumnice Irena Baláková.

Rozdíly mezi sociálními skupinami jsou evidentní i v jejich motivacích pro zamezení vyhození stále použitelného jídla. „Zatímco u nízkopříjmových převažuje snaha ušetřit, vyšší příjmové skupiny více slyší na argumenty spojené se sociální a ekologickou odpovědností,“ objasnila.

Právě to, jak domácnosti na plýtvání upozornit a jak vyhazování použitelných potravin přecházet, byl jeden z dalších cílů projektu Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Vzdělávat je totiž podle výsledků výzkumu potřeba cíleně.

Nejvíce plýtvá potravinami generace Z, míní experti a chtějí to změnit

„U nízkopříjmových skupin se osvědčují tradiční nástroje, jako jsou letáky a online forma komunikace, zatímco vyšší příjmové domácnosti lépe osloví spíše digitální komunikace, například preferují i podcasty,“ uvedla Veselá.

Díky projektu Prague Food Waste vznikl i manuál Jak šetřit jídlem v domácnostech, který má poskytnout městům návod, jak problematiku plýtvání potravinami komunikovat. Komunikační kampaň upozorňuje i na to, že hodnota vyhozeného jídla se za rok vyšplhá na osmnáct tisíc korun.

Výzkumnice z Provozně ekonomické fakulty na MENDELU se tématu plýtvání věnují už více než sedm let. Jejich cílem je najít metody a prostředky, jak ovlivnit domácnosti i jednotlivce, aby snížili množství potravin vyhozených do popelnic, a podle dostupných dat se to daří.

Na projektu Prague Food Waste spolupracovaly organizace Zachraň jídlo, Mendelova univerzita v Brně a výzkumné organizace INESAN a GREEN Solution. Projekt byl spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR a ministerstva životního prostředí v rámci Programu Prostředí pro život.